Pátek 23. dubna 2021, svátek má Vojtěch
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 23. dubna 2021 Vojtěch

Musíme zvládnout jeden, dva měsíce. Bude to tvrdé, říká přednosta KARIM

  9:23
Kapacita nemocnic v Plzeňském kraji je na hraně, v minulých dnech už bylo nutné převézt pacienty mimo region. Počty lidí s covidem stále rostou a zdravotníci počítají s tím, že ještě nějakou dobu potrvá, než se trend obrátí. „Musíme zvládnout jeden, dva měsíce. Bude to tvrdé, krušné,“ říká koordinátor intenzivní péče v kraji a zároveň přednosta KARIM ve FN Plzeň Jan Beneš.

Jak Fakultní nemocnice v Plzni zvládá nápor pacientů s covid-19? O tom jsme si povídali s Janem Benešem, přednostou kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. (9. 11. 2020) | foto: Petr Eret, MF DNES

Kam budete ukládat pacienty v příštích dnech, když většina nemocnic přetéká. Jsou ve hře lázně, hotely, polní nemocnice?
Zatím stále budeme využívat zdravotnických zařízení. V lázních ani v hotelu nejsou rozvody kyslíku ani plicní ventilace. Nemocné budeme muset ukládat všude, kde ve zdravotnických zařízeních kyslík bude. Může se stát i to, že bude kyslík a nebude personál. Proto teď žádáme o pomoc i ambulantní specialisty a jejich personál, jestli by aspoň trochu nemohli v nemocnicích pomoci a děkujeme, že se hlásí sami, dobrovolně.

Mohou nám pomoci německé nemocnice? Hejtman Karlovarského kraje stále volá po převozech za hranice. Nejde ale v tomto případě jen o pár lůžek?
Přesně tak, ale s německými a jinými nemocnicemi se ministerstvo baví hlavně o intenzivní péči. My bohužel začneme za chvilku opouštět platformu, kdy intenzívní péči budeme schopní poskytovat a budeme napínat energii na to, abychom vyřešili příval pacientů, kteří potřebují standardní péči.

Mluví se o triáži pacientů. Primář covid oddělení Sokolovské nemocnice Martin Straka tuto situaci provázející nedostatek lůžek popsal tak, že kdo má největší šanci covid porazit, tomu dají lékaři při uložení na lůžko intenzivní péče přednost. Přebývající pacienty uloží na standardní lůžka a buď se zlepší sami nebo ne. Popsal byste to takto i vy?
Stále se pohybujeme ve střední Evropě a v právním řádu České republiky. Měli bychom se tedy snažit přijmout do intenzivní péče každého, kdo bude mít z takové péče profit a měli bychom mobilizovat kapacity tak, abychom pro takového nemocného místo našli. Je také pravda, že podle vývoje onemocnění jsme schopní říci relativně přesně, jestli nemocný má rezervy a šanci covid nějakým způsobem zvládnout a tomu tedy šanci dát. Dokážeme říci i to, který pacient šance úplně nemá neboli že jeho postižení je tak rozsáhlé, tak veliké, že mu pomoci nedokážeme a musíme nasadit jiný typ péče. Takto na tom jsme ale dlouhodobě. Hrozí nám ovšem to, že nebudeme mít prostor ani pro ty nemocné, kteří péči potřebují.

Tedy pro ty, kteří by měli šanci přežít?
U kterých bychom si řekli: tady bychom ještě nějakou léčbu mohli zkusit, ale my už pro tento postup prostor nemáme. Bude tedy na místě, abychom pomoc vyhledávali, kde to půjde. Ale trošku se obávám toho, že za cenu energie napnuté k jednomu opomeneme deset dalších pacientů.

Tím myslíte energii a personál, který obnáší převozy pacientů jinam?
Ano, přesně tak.

Je situace v nemocnicích taková, že na covid neumírají jen staří, ale i mladí lidé a děti?
Stále nejvíc umírají sedmdesátníci, osmdesátníci. Často totiž mají mnoho dalších chorob. Jsou to pacienti, u kterých si covid vybírá největší daň. Ale už se setkáváme i s úmrtími mezi padesátiletými, čtyřicetiletými... Ten počet je ale podstatně menší.

Změnil se nějak průběh onemocnění s nástupem nových mutací?
Onemocnění je pořád v zásadě stejné, přináší rozsáhlý virový zápal plic a je úplně jedno, jestli je to jihoafrická, britská nebo jakákoli jiná mutace.

Jde mi o to, jestli před měsícem, kdy tu ještě nebyla tolik rozšířená britská mutace, byly následky menší než teď?
Mutace se s ohledem na klinický průběh chovají stejně, rozdíl je v tom, že britská mutace je evidentně nakažlivější, takže třeba mladší pacienti, když se méně chrání, dostanou, jak se říká, větší virovou nálož. To je stěžejní. Fakt, že vidíme těžce stonající mladé lidi, je jen ukázka toho, kolik nakažených v populaci je. Když onemocní člověk starší 65 let, tak už často nemá rezervy a je velká pravděpodobnost, že potřebuje pomoci. Zkrátka do nemocnice se dostane relativně brzo, protože mu začne být špatně mnohem dříve. Když uvedu příklad, sedmdesátník bude mít dva dny horečky a už bude muset do nemocnice, protože bude dehydratovaný. Bude mu špatně i proto, že má spoustu jiných nemocí.

Takže se vlastně do nemocnice dostane dříve než ten mladý?
Ano, čtyřicátník může horečky přechodit, možná s nimi chodí i do práce, je zkrátka s covidem mimo nemocnici. Týden je třeba doma a potom se v naprosté většině případů postupně vyléčí. Nebo má smůlu, protože dostal zpočátku velikou nálož viru třeba vinou pohybu bez kvalitní ochrany dýchacích cest, nebo byl prostě dlouho s někým v kontaktu. Takový se po delším domácím léčení nakonec dostane do stavu, kdy už je lidově řečeno úplně semletý covidem, a až v té chvíli se nám dostane do rukou. Z pacientů ve věku přes 70 let se nám tedy dostane do péče většina, z těch mladších to je mnohem méně. Pokud ale v nemocnicích vidíme již hodně mladších, tak to znamená, že v populaci je mnohem více lidí, kteří covid prodělávají doma.

Ti se k vám ale také mohou časem dostat nebo ne?
U mladších se do nemocnice dostane přibližně jedno až pět procent z nakažených příslušné věkové kategorie. Je to jen můj odhad, ostatní neuvidíme, protože si nemoc odbudou doma. Z nakažených seniorů se k nám dostane třeba 30-40 procent. Pravděpodobnost hospitalizace je u padesátiletých 3x vyšší než u třicetiletých a u lidí nad 75 let je to 6-10x tolik.

Jak jsou na tom zdravotníci psychicky? Pomohlo jim to, že jsou očkovaní proti covidu a že tedy zřejmě neonemocní?
Mají velkou pravděpodobnost, že nebudou mít těžký průběh covidu, a to pravděpodobně ani při britské mutaci. Už jsou ale extrémně unavení a vidí, že se na ně valí tsunami, se kterou nedokážou vůbec nic udělat. Míra frustrace a rezignace je proto ohromná. Naštěstí se jim dostává díků od lidí, dostává se jim díků z médií. To je důležitá věc, protože si ty díky strašně moc zaslouží. Ale nejvíce by potřebovali to, aby jich bylo dvakrát tolik.

Kvůli tomu, co se na nás valí?
Ano.

Dokážete vůbec odhadnout, co bude v nemocnici třeba za měsíc?
Za měsíc ne. Máme odhad toho, co by se mohlo dít za týden, za 14 dnů. Přiznejme si otevřeně, že to už může pravděpodobně být přes kapacitu systému.

Pomůže nám někdo? Poláci? Němci? Nebo si budeme muset pomoci sami?
Je možné, že nám nikdo nebude schopen pomoct v míře, v jaké to budeme potřebovat. Uvidíme, kam se situace posune, ale v daném okamžiku se můžeme dostat do pozice, že se ve zdravotnictví nebude řešit téměř nic jiného než covid.

Co infarkty, mrtvice?
Budou se samozřejmě vždycky řešit přímá ohrožení života - zdravotník by měl vždycky zvážit, jakou míru ohrožení má jeho aktuální pacient a podle toho upřednostnit, komu pomůže. A my tu budeme mít ohromnou populaci lidí ohrožených na životě kvůli onemocnění covid. A bohužel se dostáváme do situace, kdy jsme nuceni odsunout potíže, které snesou odklad o týden, o 14 dnů, tři týdny. Ty, které se daly odložit o půl roku, už jsme totiž přesunuli.

Dnes už se na Tachovsku čeká na záchranku pro covidového pacienta hodinu, dvě hodiny.
Systém na toto nastavený není, na to se totiž nastavit nedá. Bohužel tak to je.

Je nějaké světlo na konci tunelu?
Světlo na konci tunelu je, ale bohužel ne pro všechny. Republika se dostala do ohromného průšvihu. Tím bude muset projít, bude to strašně těžké. To, čemu jsme si mysleli, že se vyhneme, na nás tvrdě dopadne. Není to ale o tom, že by celá republika vymřela. Je to vlna, která musí přejít a to je světlo na konci tunelu. Musíme teď přežít jeden, dva měsíce. Právě nastolený lockdown nám může významně pomoci, ale i tak neprojdeme, jak se říká, bez ztráty kytičky. Nebude to zkrátka jako při předchozích vlnách. Bude to tvrdé, krušné, s většími ztrátami, než bychom chtěli. Jediné, v co můžeme doufat, je to, že se z toho všichni poučí.

Vy jste říkal, že se nechcete zabývat politikou, ale politika hodně rozhodla o tom, co vy a vaši kolegové a vlastně my všichni prožíváme. Co byla největší chyba? Mluví se o vánočním rozvolnění, o dovolených v Chorvatsku, měl jste vůbec čas o tom přemýšlet?
To není jedna věc. Může si za to celý národ, můžeme si za politickou reprezentaci, jakou jsme si zvolili, můžeme si za to, jak se politická reprezentace chová. Ale hlavně - můžeme si i za to, jak se my sami chováme.

Chcete říci, že musíme mít vlastní selský rozum a chovat se s ohledem na covid odpovědně?
Přesně tak. Loni, když se přehnala první vlna covidu, na Karlově mostě v Praze se konala ohromná covid party. Když to srovnáme s jinými státy, my sami jsme se na rozdíl od nich na veškerou ochranu vykašlali. Navíc tu máme ohromné množství lidí, kteří chtějí naslouchat tomu, že covid není problém, že tento problém neexistuje. A celé téma je bráno jako politický boj, ale to je špatně – je to nemoc, a ta si nevybírá vpravo nebo vlevo.

Máme mezi sebou ohromné rozpory, ztratili jsme jakoukoli víru v elity, výsledkem je ohromný chaos, ohromná anarchie. V České republice jsou lidé, kteří si dávají pozor, aby se nenakazili, ale bohužel žijí v prostoru, kde si jiná část populace nedává pozor vůbec. Takže i ti, kteří se chrání, jsou ohroženější, než kdyby bydleli třeba v Německu. Místo toho, aby se každý alespoň trošku omezil, máme tu pár lidí, kteří se omezí strašně moc a pak tu máme hodně lidí, kteří se nechtějí omezit. To vedlo k průšvihu, v kterém jsme a jeden teď hází vinu na druhého.

Primář Martin Straka ze Sokolova v Českém rozhlasu řekl, že emoce lékaři ztratili.
Já naopak doufám, že nějaké pozitivní a negativní emoce mají. Kdyby je neměli, bylo by to špatné. A já jim to také říkám, připomínám jim, že když cítí smutek za některého pacienta, je to v pořádku, že bez toho by nebyli dobrými zdravotníky.

Postihne nějak české zdravotnictví, když se kolem, s nadsázkou řečeno, přežene apokalypsa? Nebo to naopak může pomoci?
Strašně lidem pomůže to, když si uvědomí, že smrt patří do života. Smrt totiž přestala být jeho normální součástí a teď se sem brutálně vrátila. Jedná se o jakousi katarzi, vnitřní očistu, která přichází po krušném zážitku, po ohrožení. Jediné, čeho se bojím, je to, že lidé celou tu věc popřou. Řeknou, že neexistovala a že jedeme dál, namísto toho, aby se poučili. Pak bychom se chovali jako děti a ne jako zodpovědní dospělí a k očistě by dojít nemohlo.

  • Nejčtenější

Muž toužil po sexu s dětmi. Kamarád mu tyčí rozmlátil hlavu, dostal 9 let

Devítiletý trest vězení dostal čtyřiadvacetiletý Marek Holý, který loni v srpnu v chatě u Kožlan na Plzeňsku železnou...

Plzeň - Jablonec 1:1, desátým gólem v sezoně vystřelil hostům bod Schranz

Fotbalisté Jablonce ve 27. kole první ligy remizovali v Plzni 1:1 a po středečním vítězství 1:0 nad Spartou obrali o...

Za nehodu, při níž zemřela sedmnáctiletá dívka, dostal mladík domácí vězení

Dva roky domácího vězení a zákaz řízení na šest let dostal po odvolání od Krajského soudu v Plzni devatenáctiletý Roman...

Za proříznutí sokova krku střepem na zábavě dostal agresor 7,5 roku

Na sedm a půl roku do vězení poslal Krajský soud v Plzni čtyřiatřicetiletého Jiřího Polívku. Muž střepem z rozbité...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Strážníci se postavili proti plánu velitele zavést jednočlenné hlídky

Mimořádný spor uvnitř Městské policie v Plzni bude muset řešit vedení radnice. Mnoho strážníků se postavilo na odpor...

Jsme inspektoři, ohlásili se agenti do Vrbětic. Později se ozval výbuch

Premium Přijeli do muničních skladů ve Vrběticích a prokázali se jako zaměstnanci ostravské firmy Imex Group. Jednalo se však o...

Muž z Imex Group: Do beden k odeslání by se ve Vrběticích nikdo nedostal

Premium Sklady ve Vrběticích na Zlínsku, které podle českých tajných služeb vyhodili do povětří ruští tajní agenti, měla...

Války budoucnosti mohou probíhat v lidské mysli, říká bezpečnostní analytička

Premium Její znalosti sice využívají vojáci a jeden kolega ji prý s nadsázkou navrhl jmenovat čestnou generálkou britské...

  • Další z rubriky

Za nehodu, při níž zemřela sedmnáctiletá dívka, dostal mladík domácí vězení

Dva roky domácího vězení a zákaz řízení na šest let dostal po odvolání od Krajského soudu v Plzni devatenáctiletý Roman...

Nová tramvaj pro Plzeň už stojí za zdí Škodovky, čeká ji řada zkoušek

Nová tramvaj pro Plzeň s označením Škoda 40T už není jen vizualizací na papíře. Tříčlánková souprava vyjela minulý...

Muž v podmínce za stalking ženu obtěžoval dál, poslali ho do vězení

Půl roku vězení vyměřil Okresní soud v Klatovech Peterovi V., který už loni v listopadu dostal podmínku za...

Cestující vezl plzeňskou MHD funkční granát, schoval ho do čepice

Neobvyklé manévry mají za sebou plzeňští policisté. Starší muž, který na půdě nalezl ruční granát, se rozhodl ho odvézt...

Zlom 3. května. Otevřou se obchody a služby, další žáci se vrátí do škol

Systém PES nahradí šest vln rozvolnění, oznámil ve středu premiér Andrej Babiš. Od 3. května by se mohl vrátit druhý...

Hráče vyloučili z turnaje, protože měl příliš vysoko nastavený jas obrazu

Známý streamer Tfue přišel o vítězství v turnaji o dvanáct tisíc dolarů kvůli tomu, že měl příliš vysoko nastavený jas...

Královna se rozloučila s Philipem bílými květinami a vlastnoručním vzkazem

Královna Alžběta II. se rozloučila s mužem, který stál po jejím boku celých 73 let. Posledními vzkazy pro prince...

Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom

Premium Mezinárodní měnový fond již před pár lety poukázal na to, že by papírové bankovky či kovové mince mohly z ekonomiky...

Z Philipova pohřbu odcházeli bratři William a Harry v důvěrném hovoru

Na hradu Windsor byl v sobotu pohřben princ Philip, manžel královny Alžběty II. Velká pozornost se upírala také na...