Rozsudek není pravomocný, obžalovaný i státní zástupkyně si ponechali lhůty pro případná odvolání. Za podvod s prodejem pozemků muži hrozilo až osm let vězení.
Stavební pozemek o rozloze 384 metrů čtverečných na zajímavém místě u Klatov přivedl muže před trestní soud. Před dvěma roky jej nabízel k prodeji na inzertních portálech i sociálních sítích. Podle státní zástupkyně i závěru soudců zájemcům neřekl, že pozemek spadá do exekuce, ale zálohy v řádech desítek a stovek tisíc korun od nich inkasoval.
„Poškozená reagovala na prodej pozemku na inzertním portálu a v květnu 2020 kontaktovala obviněného. Ten jí telefonicky sdělil, že požaduje okamžité uhrazení rezervačního poplatku ve výši 10 procent z kupní ceny, a že následně připraví kupní smlouvu. To poškozená učinila, zaslala mu z účtu 57 tisíc korun. V den podpisu kupní smlouvy uhradila další částku 380 tisíc korun a o den později pak doplatek kupní ceny 147 080 korun. Následně zjistila, že nemůže dojít k převodu vlastnického práva, protože na pozemek byl vydán exekuční příkaz k prodeji,“ popsal v rozsudku soudce Petr Sperk první z případů.
Pozemek měl exekuční příkaz k prodeji
Příkaz k exekuci pozemku byl z roku 2018, podle soudce o něm obžalovaný prokazatelně věděl. „Poškozené to záměrně zamlčel, aby tak získal finanční hotovost ve výši 574 080 korun. Následně tvrdil, že jde jen o zabezpečení majetku z jeho strany,“ stojí v rozsudku.
Pak s ženou podle soudu přestal komunikovat, peníze jí nevrátil, a pozemek dál nabízel k prodeji. O několik týdnů později chtěla pozemek koupit další žena. Té podle spisu řekl, že má hodně zájemců a získá jej ten, kdo nejdříve uhradí kupní cenu.
„Při tom jí zároveň předložil výpis z katastru nemovitostí, kde nebylo uvedeno zástavní právo a tuto skutečnost jí záměrně zatajil v úmyslu získat od ní rezervační poplatek 300 tisíc korun a pak doplatek dalších 350 tisíc korun. Po prohlídce pozemku a pod tlakem rychlého rozhodnutí poškozená poslala peníze ze svého účtu, doplatek měl být před podpisem smlouvy. K němu už nedošlo, protože poškozená zjistila, že na pozemek je exekuční příkaz k prodeji,“ uvedl soudce.
Nedlouho poté si chtěli pozemek koupit ještě starší manželé. Ti na vše přišli v okamžiku, kdy poslali většinu peněz a na doplatek si chtěli vzít půjčku. Tehdy se dozvěděli, že půjčku nedostanou, protože na pozemek je vedená exekuce.
Souzený muž u soudu tvrdil, že vždy jednal rovně, čestně a kupující byli o všem informovaní.
Soudu dnes jeho advokát předložil dokument, který podle obžalovaného prokazuje, že exekuce byla nepřiměřená, že mu byl při exekuci zablokovaný příliš velký majetek.
Z mé strany nešlo o žádný podvod
„Všichni poškození tady uvedli, že dostali list vlastnictví. Podle něho si mohli ověřit informace a věděli o tom, že tam předmětné zástavní právo existuje. Ve smlouvách jsou 90denní lhůty, protože už jsme měli ověřené rozhodnutí (nepřiměřená exekuce – pozn. red) a čekali jsme jen na to, až exekutor provede výmaz. Část chyby beru na sebe, věřil jsem tomu, co zaznělo u soudu, že majetek bude volný a k dispozici,“ vysvětloval obžalovaný.
Trojice poškozených má v ruce rozsudky civilních soudů, že obžalovaný jim má vrátit peníze, které mu zaplatili. „Snažím se s nimi domluvit, z mé strany nešlo o žádný podvod. Na jednu stranu chtějí peníze, na druhé straně mi nechtějí umožnit prodej pozemků a ten je tak blokovaný exekucí,“ tvrdí souzený muž.
„Mám za to, že jej nelze uznat vinným a navrhujeme zproštění obžaloby,“ dožadoval se advokát Jiří Bláha. Zdůraznil, že nebyla vyvrácena obhajoba, že obžalovaný informoval o exekuci ústně. „Je to tvrzení proti tvrzení, je třeba je klást na stejnou úroveň,“ argumentoval.
Podle nepravomocného rozsudku má souzený muž vrátit na účet svému neplnoletému dítěti bezmála půl milionu korun, které bez vědomí dívčiny matky z účtu vyzvedl. Muž tvrdil, že jimi zhodnocoval majetek, a na účet dítěte vrátí víc peněz, než kolik použil. Kdyby zůstaly jen na účtu, inflace by jejich hodnotu jen zmenšovala.
„Ani míra inflace, ani podnikatelský záměr neopravňuje k vybrání peněz v rozporu s dohodou s matkou, ve věci nebyl požádán ani opatrovnický soud. Peníze dodnes nejsou na účet vrácené,“ vysvětloval předseda senátu vyměřený peněžní trest 30 tisíc korun za zpronevěru.
