„Strašně moc bych chtěla všem poděkovat. Nedá se slovy říct, jak jsme vděční. Jste úžasní, skvělí, neskuteční. Dali jste šanci nejen mému manželovi, ale i spoustě jiným těžce nemocným lidem a dětem, které potkala tato nemoc,“ děkuje všem nově zapsaným Michaela, manželka nemocného Stanislava.
Osmatřicetiletý Stanislav Piel, otec dvou dětí, trpí akutní myeloidní leukémií. Než ho jednoho prosincového dne se silnými bolestmi v oblasti třísel a břicha odvezla sanitka do Fakultní nemocnice v Plzni, o vážné nemoci neměl nikdo tušení. Jediným náznakem, že není něco v pořádku, bylo to, že ztrácel na váze.
Stanislav pracoval řadu let jako dispečer kamionové dopravy. Stresové zaměstnání na poslední dva měsíce před kolapsem vyměnil za řízení kamionu.
„Jako řidič už takový stres neměl a pomalu se začal zklidňovat. Zároveň ale začal hubnout. Po Vánocích jsme byli na procházce na Kozlu a druhý den ráno se vzbudil s ohromnými bolestmi. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Z minuty na minutu se nám obrátil život naruby,“ vzpomíná Michaela.
Od loňského 27. prosince leží muž v nemocnici. Diagnózu se dozvěděl tři hodiny po příjmu. Mohla by mu pomoci transplantace kostní dřeně, nyní se tak hledá vhodný dárce.
Co je to AML
|
S onemocněním krvetvorby ale nebojuje sám. Kromě rodiny se do boje vrhli také jeho kolegové hasiči z Malesic, kteří se rozhodli vstoupit do Českého národního registru dárců dřeně a vyzvali k tomu i širokou veřejnost.
Ve čtvrtek se přímo v malesické hasičské zbrojnici uskutečnila registrace za přítomnosti náborářky z řad zdravotníků registru.
Kromě hasičů si nechali odebrat vzorek DNA další dobrovolníci z Malesic, Vlkýše, mnoha míst z Plzně i západních Čech. Dokonce přijeli dva Standovi kamarádi z Kynšperka nad Ohří, odkud pochází. Se Standou se pak spojili pomocí videohovoru.
„Tato nemoc může kdykoli postihnout každého z nás. Je důležité, aby si lidé pomáhali,“ řekl po zaregistrování třiatřicetiletý Josef Kantner.
Kampaň pro nemocného Stanislava podpořil také starosta Malesic Aleš Tolar. „Sám jsem v minulosti do registru vstoupil a kostní dřeň daroval, takže vím, že to není nic složitého a omezujícího. Proto jsem přivítal a podpořil aktivitu našich hasičů, kteří se rozhodli vstoupit do registru. A včerejší účast mě mile překvapila,“ neskrývá radost.
Velkou kampaň rozjela také Standova nevlastní sestra, která dlouhodobě žije v Belgii. Jako učitelka vybídla své bývalé žáky k zapsání do registru. Ty jsou totiž celosvětově propojeny a velmi úzce navzájem spolupracují. Čech tak může darovat kostní dřeň například Australanovi a opačně.
Český národní registr dárců dřeně
|
Sama je už od roku 1998 v registru. „Podle lékařů má padesátiprocentní shodu s manželem. Pokud by se nenašel vhodnější dárce s vyšší shodou, stala by se jím ona. Bylo by to ale komplikovanější,“ věří v uzdravení manžela Michaela.
Také ona se před lety chtěla zapsat, ale protože trpí astmatem, není vhodným adeptem. Lékaři nyní zjišťují, zda by dárcem mohla být Stanislavova matka či druhá nevlastní sestra.
Podle vedoucí lékařky koordinačního centra Jany Navrátilové shodu s pacienty najdou lékaři jen asi u jednoho procenta ze všech zaregistrovaných. Právě proto musí být databáze dobrovolníků co nejširší.
Dobrovolníci ochotní zapsat se do registru tak mohou učinit stále, v Plzeňském kraji fungují dvě náběrová centra a jedno dárcovské.
Lékaři druhý den po hospitalizaci nasadili Stanislavovi žilně chemoterapii. Jeho tělo ale na agresivní léčbu zareagovalo vysokými horečkami, které dlouho neustupovaly.
„Někde v těle se objevil zánět a lékaři zatím netuší, kde. Dnes podstoupí speciální vyšetření, aby se místo pokusili najít. Dá-li se během 14 dní alespoň trochu do pořádku, bude moci na víkend domů. Strašně se těší, hlavně na děti. Situace je o to horší, že Standu nemůžeme kvůli zákazu návštěv v souvislosti s covidem navštívit,“ uzavřela Michaela.
