Jako řidič Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje pomáhá záchranář Roman denně nemocným a zraněným na Sušicku. Lidem ohroženým na životě se však rozhodl pomoci i jinak.
Před čtyřmi lety se přihlásil do Českého národního registru dárců kostní dřeně a doufal, že právě ta jeho pomůže někomu zachránit život.
Pomocnou ruku mohl podat loni v prosinci, kdy se stal dárcem. Byl jedním z těch, kteří se stali součástí historického úspěchu registru, který sídlí ve Fakultní nemocnici v Plzni.
Ten měl totiž loni nejlepší rok od svého vzniku v roce 1992, kdy ho založil nestor novodobé české hematoonkologie Vladimír Koza. Do registru dárců totiž loni nově vstoupilo 10 845 lidí, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku.
Plzeňský kraj je mezi třemi kraji, odkud pochází nejvíce dárců.
Aktuálně je v registru 96 012 dobrovolníků
Aktuálně tedy registr disponuje 96 012 aktivními dobrovolníky dostupnými pro pacienty. Pozitivní je i průměrný věk nově zapsaných do registru, který se již druhým rokem drží na 25 letech.
„Překročit hranici 10 tisíc nově zaregistrovaných je obrovský úspěch, za který děkuji každému z našich spolupracovníků ve všech centrech po celém Česku. Z odborného hlediska mě ale těší nízký medián věku nově zapsaných. Ten se ještě před pěti lety blížil hranici 30 let. Dnes jsme o pět let níže. Čím mladšího dárce totiž dokážeme pro pacienta najít, tím je úspěšnost transplantace kostní dřeně vyšší. Lze říci, že každých 10 let věku dárce navíc zhoršuje vyhlídku na úspěch transplantace o tři procenta,“ uvedl Pavel Jindra, vedoucí lékař národního registru dárců dřeně a primář hematologickoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň.
Připomněl, že loni se k registraci odhodlalo nepatrně více žen. Přihlásilo se jich 5 619, což je tedy o 393 více než mužů. Nejvíce se hlásili zájemci z Olomouckého, Moravskoslezského a Plzeňského kraje.
České buňky nejčastěji pomohly v Německu, USA a Anglii
Celkem byly krvetvorné buňky odebrány 50 dárcům. Z toho 25 bylo pro pacienty plzeňské hematoonkologie, 25 pro zahraniční.
„České buňky se nejčastěji vydaly na pomoc nemocným v Německu, USA a Velké Británii, nejdále pak cestovaly do Austrálie,“ přiblížila vedoucí lékařka koordinačního centra Jana Navrátilová.
Naopak pacientům plzeňské hematoonkologie pomohlo 68 dárců ze zahraničí, nadpoloviční většinu tvořily krvetvorné buňky z Německa.
Registr také jako každý rok vyřazoval některé již dříve zapsané potenciální dárce, důvodem byl většinou vysoký věk nebo zdravotní stav. „V roce 2019 jsme se tak rozloučili s 356 zapsanými,“ konstatoval Jindra.
Podle jeho slov je letošním cílem registru dosáhnout magického čísla 100 tisíc registrovaných dárců. „Pak budeme zhruba v polovině cesty ke splnění letitého snu, totiž aby většina českých pacientů nalezla svého dárce v Česku a nemuseli jsme je hledat v zahraničí,“ doplnil Jindra.
A jaká je cesta od potenciálního ke skutečnému dárci? „Oslovila mě transplantační koordinátorka, že jsem se dostal do užšího výběru dárců pro konkrétního nepříbuzného pacienta,“ vylíčil záchranář Roman. Popsal, že odběr krvetvorných buněk proběhl s pomocí přístroje - separátoru.
Krvetvorné buňky sídlí uvnitř kostí, v krvi je jich málo
„Ze samotného zákroku jsem měl jen nepatrnou obavu, vše ale proběhlo naprosto v pohodě. Nepopírám, že pobyt v nemocnici přináší menší nepohodlí, například jsem musel ležet čtyři hodiny prakticky bez hnutí. Ale pocit, že ten druhý je na tom podstatně hůře a já mu mohu pomoci k úplnému uzdravení, žene člověka kupředu,“ sdělil.
Jak uvádí web Českého národního registru, za normálních okolností sídlí kmenové krvetvorné buňky téměř výhradně uvnitř kostí – v kostní dřeni, kdežto v krvi je jich velmi málo. Z vnitřku kostí se získávají jednoduchým odsátím jehlami z dutiny kostí v celkové narkóze.
Pokud se jako u záchranáře Romana odebírají přímo z krve, je potřeba je nejdříve namnožit a vyplavit z kostní dřeně do krve s pomocí takzvaného růstového faktoru, kterému se anglicky říká G-CSF.
„Růstové faktory jsou speciální bílkoviny, které jsou tělu vlastní a kterými si každý organismus reguluje normální tvorbu všech krvinek. Dnes se růstové faktory běžně vyrábějí i jako léky pro některá krevní onemocnění. Bezpečnost jejich podání byla už prověřena i u tisíců zdravých lidí. Vyplaví-li se kmenové buňky pomocí růstového faktoru do krve, můžeme je odtud bezpečně oddělit pomocí separátoru,“ informuje web.
Z hlediska pacienta je někdy výhodnější transplantovat dřeň získanou z kosti, jindy čistý koncentrát kmenových buněk získaný separátorem. Dárce sám má ale právo zvolit způsob, který mu lépe vyhovuje, a jeho přání musí být respektováno.
Odběr kostní dřeně už nemusí tolik bolet (29. 8. 2019)
3. září 2019 |
