Zastupitelé Pardubic 12. března rozhodli, že Zelená brána bude mít znovu omítku. Tu jim doporučili odborníci, aby nedegradovalo její zdivo. Bez fasády je brána přes 100 let.
Pro omítku před dvěma týdny hlasovala nejtěsnější většina zastupitelů a svým verdiktem u mnoha lidí zvedla vlnu emocí. Povětšinou negativních. Například podle pardubického historika Františka Šebka by brána měla zůstat bez fasády, protože by Pardubice přišly o dominantu, svůj symbol.
„Už na starých fotografiích je patrné, že dřívější fasáda byla brzy po opakovaných omítnutích špinavá a nevzhledná. Pokud jsou vážné důvody pro opravu zdiva, přece existují prostředky pro ošetření kamene. Je to otázka zpracování posudku. Pokud se udělá omítka, tak to bude napořád,“ uvedl pro ČTK Šebek.
Ten se osobně setkal s primátorem města Martinem Charvátem a dá se říct, že mu vynadal za rozhodnutí památku omítnout. „Pan doktor Šebek se poměrně ostře obul do názoru památkářů, že na Zelenou bránu patří omítka. A doložil nám, že v roce 1912 se omítka sundávala kvůli tomu, že z brány stále padala a nevypadala dobře. Stále si myslím, že omítka na Zelenou bránu patří, ale nemám problém s tím, aby o tom rozhodli lidé,“ uvedl Charvát na začátku posledního zasedání zastupitelstva.
Po jeho řeči se zdálo, že ještě ten den politici návrh zastupitelů Jana Hrabala (ANO) a Víta Ulrycha (KDU-ČSL) schválí. Ovšem během diskuse stále silněji zaznívaly výtky proti příliš rychlému schvalování referenda. Část zastupitelů také namítala, že návrh na vypsání referenda není v souladu se schváleným programem.
„Referendum by se mělo konat o zásadních věcech, jako je třeba zadlužení města. Omítka na bráně je sice emotivní, ale pro fungování města zcela marginální. Navíc oba pánové, kteří bod předložili, také odmítali referendum o plánované opravě Letního stadionu. Mám pocit, že spíše reagují na sociální sítě, než že by odpracovali návrh na referendum,“ uvedl zastupitel za ODS Karel Haas.
Nicméně Jan Hrabal si stál za tím, že podoba Zelené brány je natolik věc veřejná, že by se lidé k ní vyjádřit měli. „Na téma omítnutí, či neomítnutí se v minulosti konaly dvě webové ankety, dopadly protichůdně. V jedné většina lidí chtěla zachovat památku bez fasády, podruhé si ji přáli omítnout,“ uvedl Hrabal s tím, že téma Zelené brány je podle něj důležité, protože ovlivní podobu města na dlouhou dobu. „Těžko si představit vhodnější téma pro referendum než toto,“ dodal.
Oba předkladatelé by chtěli, aby se referendum konalo v říjnu během parlamentních voleb. Tím by město ušetřilo za jeho pořádání a také by bylo téměř jisté, že by k urnám dorazilo potřebných 35 procent voličů. Právě toto číslo totiž zajišťuje závaznost hlasování.
„Byl bych pro, aby to předkladatelé stáhli. Před dvěma týdny jsme nějak rozhodli a bylo jasné, že ti, kterým se to nelíbí, se to pokusí zvrátit. Nic proti tomu. Ale je podle mne špatně, že už dva týdny poté tady máme ten nejméně odpracovaný návrh, že za 300 tisíc se budeme snažit zvrátit naše rozhodnutí,“ reagoval však ostře třeba náměstek primátora Petr Kvaš z ODS.
Schvalování referenda politici o měsíc odložili
Nakonec se zastupitelé rozhodli, že o vypsání referenda zatím hlasovat nebudou. Podle právníka města by to mohlo odporovat jednacímu řádu. Oba politici tak svůj plán znovu předloží v dubnu. „Proces se sice o měsíc zpozdí, ale věřím, že v dubnu bude větší šance, aby usnesení prošlo,“ dodal Hrabal.
A podle situace na radnici se skutečně zdá, že by hlasování mělo být schváleno. „Referendum podpořím, protože bych podpořil vše, co by dokázalo zvrátit to špatné rozhodnutí,“ uvedl například odpírač omítky a lídr opozičních Pardubáků František Brendl.
Zelená brána s 59 metry je jako historická dominanta častým námětem pohlednic a je jedním ze vstupních míst do historického centra. Stavba, tedy věž a předbraní, pochází z roku 1507. V roce 1538 ji postihl požár. Po opravě se památka zvýšila o třináct metrů. Od roku 1542 má současnou podobu zastřešení. V roce 1912 město v duchu historického purismu na bráně na návrh architekta Bóži Dvořáka odstranilo omítku.
Radnice Zelenou bránu nechala v minulých letech dvakrát opravit. Zajistila mimo jiné její statiku. Brána ale bez omítky podle odborníků degraduje.
Uvnitř je zdivo studené, v létě se na povrchu zahřívá, což ho poškozuje. Omítka by měla bránu ochránit před výkyvy počasí. Konzervace zdiva je podle odborníků nevhodná, je náročná na očištění povrchu kamene a není efektivní. Musí se za pár let opakovat.
