Na první pohled by se mohlo zdát, že činžovní dům vedle pardubického vlakového nádraží může ještě jednou posloužit svému účelu. Tamních 40 bytů by totiž prakticky okamžitě mohlo obsadit klidně až 200 lidí, kteří utekli z Ukrajiny před ruskými bombami.
„Mělo by to velkou logiku. Je to hned vedle nádraží, kam ti lidé většinou dorazí. Navíc je v domě služebna městské policie, hned přes ulici je velké nákupní centrum,“ uvedl lídr opozičních Pardubáků František Brendl, který se tak přidal k názoru zastupitele prvního městského obvodu Filipa Sedláka.
„Dům je připojen na horkovodní síť, na vodu a elektřinu a internet lze zařídit do několika dní. Je plně obyvatelný. Nábytek bude muset být doplněn, ale věřím, že se najde řada občanů, včetně mě, kteří rádi vypomohou,“ uvedl Sedlák.
Jenže plán se nesetkal s pochopením u radních města. Ti totiž už dům předali stavební firmě, která ho z větší části zbourá. Musí totiž udělat místo novému autobusovému nádraží. „Taky mne to napadlo, že by to bylo dobré řešení. Ovšem zároveň bychom riskovali, že bychom přišli o dotaci 100 milionů korun, kterou na Terminál B máme dostat,“ uvedl radní Vít Ulrych z KDU-ČSL.
„Oficiálně je dům už staveniště, nemůžeme tam nyní nikoho stěhovat,“ doplnil náměstek primátora Jakub Rychtecký z ČSSD.
Na druhou stranu Sedlák upozorňuje na to, že samotnou demolici by bylo možné udělat až na konci stavby, a dům by tak mohl klidně ještě rok sloužit ukrajinským matkám s dětmi.
„Jistě uslyším, že to není možné, že to je již předaná stavba. Jako člověk, který na stavbách strávil kus života však vím, že dohodnout lze ledasco. Upřímně řečeno tváří v tvář humanitární katastrofě, které se snaží město dle svých vyjádření čelit různými sbírkami, bych demolici fungujícího domu za této situace bral jako vrchol pokrytectví,“ dodal Filip Sedlák, který za zachování domu dlouhodobě bojuje.
Nicméně radní zatím vyrazili jiným směrem. Snaží se uprchlíky umístit třeba do prázdného domu v Husově ulici naproti věznici. „Tam připravujeme více než deset bytů, ve hře je také spolupráce s univerzitou, která má volné nějaké koleje. Prověřujeme i možnost využít dva objekty v bývalých Masarykových kasárnách,“ doplnil Rychtecký.
Vzhledem k drastickému způsobu války, který zvolila ruská armáda, se však dá čekat, že proud běženců bude spíše sílit. Pardubice, které leží na železničním koridoru, tak mohou čelit během pár týdnů velkému tlaku.
„Hlavně nechci, abychom ty lidi dávali do tělocvičen. Ty totiž potřebují naše obézní děti, které se během covidu přestaly hýbat. Navíc žít třeba půl roku v tělocvičně ani nejde. To už mi dává větší smysl využít třeba letištní terminál, který je vlivem minimálního provozu prakticky bez provozu. Charterové lety bychom mohli odbavovat z původního terminálu,“ dodal František Brendl.
Také vedení Pardubického kraje už vytipovává objekty ve svém majetku, které jsou nyní nevyužité a mohou nouzovému ubytování sloužit. „Minulý týden jsme požádali naše příspěvkové organizace ve školství, sociálních službách či zdravotnictví o zaslání seznamu potenciálních volných ubytovacích kapacit. Máme řadu internátů, které nejsou plně využité, a je možné dílčí kapacity vyčlenit,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že kromě zámku v Bystrém připravuje kraj také dříve opuštěné objekty v areálu stavební školy v Rybitví či budovu v Lanškrouně, kde nyní prověřuje celkovou kapacitu. „Všechny kroky nyní činíme tak, aby nebyl omezen provoz našich zařízení a nedotklo se to studentů, kteří nyní na internátech bydlí,“ dodal hejtman.
