Místo, kde je najednou uprostřed betonové plochy skupina sedmi břízek, vyvolává kontroverze. Najdou se zastánci neobvyklého nápadu, který umožnil zachovat původní rozložení stromů v parku. Naopak primátor Martin Charvát tvrdí, že je to příklad, kdy ochrana přírody brzdí rozvoj města.
„Z mého pohledu by bylo lepší standardní řešení, kdy by kupříkladu dvě břízy ustoupily cestě. Nikdo neví, v jakém stavu budou stromy za pár let, nejsou to dřeviny dožívající se stovek let,“ uvedl Charvát.
„Kupříkladu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová se při nedávné návštěvě Pardubic divila, proč máme uprostřed promenády v Tyršových sadech stromy a proč cesta končí v lese,“ dodal Charvát.
Promenáda stromům neuhnula, a stala se tak památníkem velkého sporu, který se v uplynulých letech rozhořel mezi odpůrci kácení v Tyršových sadech a jeho příznivci. Ve hře byly tehdy stovky dřevin.
Aktivisté nakonec svými protesty zabránili poražení asi 130 stromů. Dřevorubci skáceli 69 nemocných či nebezpečných stromů. Nyní vznikla v sadech zdánlivá absurdita, ale řada lidí vidí tento „střet“ jinak.
„Je dobře, že stromy zůstaly, tvoří pěkný závěr promenády. Spousta jich musela jít pryč, aspoň tady něco zbylo. Vozíčkáři i kočárky mezeru mezi stromy pohodlně projedou,“ řekl Lubomír Kafka z Pardubic, který má jako pracovník při rekonstrukci sadů možnost vidět dotyčné místo zblízka dříve než obyvatelé Pardubic.
Debata o sadech zamířila i na sociální sítě
Při procházce se psem Labskou ulicí si na pohled na novou promenádu zatím skrz plot nemůže zvyknout Drahoslava Jandová z Pardubic.
„Radši bych tady viděla lesní park, ale město chtělo něco jiného. Jsem ráda, že tady zůstaly původní stromy, protože slouží ve městech jako klimatizace, snižují teploty. Nejsem pro to, aby byly tyto stromy vykáceny, spíše měla být jinak vedena cesta, která tady stejně nebyla,“ řekla.
Břízky v minihájku, obklopené při pohledu zblízka nikoli betonem, ale rošty propuštějícími vodu, vzbuzují velké diskuse na sociálních sítích. Jedni mají strach, že mezi stromy neprojedou s kočárkem, další komentáře se v pohledu na originální průnik přírody a betonu dost podstatně liší.
„To si ale už vážně dělaj srandu!“ „To je na Nobelovku za blbost.“ „Absurdita.“„Fiasko,“ reagují jedni.
„Již se stalo a jediné, co se s tím dá dělat, je udělat z toho přednost! Je to nové, je to jiné. Když se to budeme snažit maskovat, tak budeme za hlupáky. Já říkám, jednou se tak stalo, tak to zakomponujme třeba do loga parku a každý hned bude vědět, o který jde. Tuctových parků je všude hodně,“ uvedl další pisatel.
Zastupitel prvního městského obvodu Filip Sedlák tvrdí, že když už něco takového vzniklo, přijmout se to má se vším všudy. „Vedení města musí otočit své uvažování a vidět v tomto naši devizu. Vidím městské propagační materiály, které budou tuto anomálii stavět do popředí, protože turisté nejezdí na návštěvu, aby viděli po sté to samé, ale hledají nevšednosti.“
„Ne aktivisté, ale úředníci rozhodovali“
Zastupitel za Naše Pardubice připomíná, že o kácení stromů rozhodovali úředníci města.
„Projektant to tak navrhl a příslušné orgány města schválily. Ke kácení je třeba povolení - musí ho získat nejen soukromník, ale i radnice. O tom, které stromy při revitalizaci zůstaly a které se mohly pokácet, nerozhodli tedy žádní aktivisté, ale v regulérním správním řízení nezávislý úředník,“ uvedl Sedlák.
Architekt Tomáš Jiránek, který projekt k úpravě sadů připravil, si myslí, že z důvodu věku a vlastností by bylo správné břízy skácet, nicméně je v projektu ponechal na přání aktivistů.
„Přizpůsobili jsme promenádu tak, aby se stromy zachovaly a zároveň, aby nikoho neohrožovaly. Je jasné, že nevydrží dlouho, ale mohou je pak nahradit jiné dřeviny,“ sdělil Jiránek.
Odpůrci kácení však očekávali, že se hlavní parková cesta spíše odkloní ve své severní části vpravo ke zdymadlu v trase pěšiny, kterou tam lidé spontánně vyšlapali.
„My jsme doporučili, aby stezka za břízami uhnula do míst, kde byla dříve vyšlapaná cesta. Je jedno pravidlo, které zná i zahradník středoškolák, a to sice, že by se komunikace měly přizpůsobit vyšlapaným stezkám, jinak bývá problém ty, které jsou nejprve na papíře, potom v reálu udržet,“ uvedl Jiří Svoboda ze sdružení Chráníme stromy.
Pardubický zastupitel architekt Milan Košař by byl spíše pro to, aby ustoupily stromy. „Kdyby to byly prvotřídní stromy, jako jsou duby nebo lípy... Ale v tomto případě se jedná především o břízy, což je náletová zeleň. Kompozici hlavní osy ublížily, promenáda končí vytraceně. Působí to na mne jako nepříliš šťastný kompromis,“ řekl Milan Košař.
