„Právníků budeme mít mnoho, ale možná nebudou mít kde sedět, protože se nenajdou truhláři, kteří by jim vyrobili stoly a židle,“ řekl ředitel krajského Úřadu práce Petr Klimpl.
V databázi jeho úřadu je mezi desítkou nejpoptávanějších povolání ze strany zaměstnavatelů až osm technických profesí. Zájem o technické obory sice zvolna roste, ovšem například nyní se na zedníka v Pardubickém kraji učí 45 učňů. Obor malíř pokojů se v regionu kraji už druhý rok neotevřel.
„Situace je vážná, vidíme kolem sebe, že se všude staví, firmy řeší tuto situaci dovozem pracovníků. Snažíme se na to reagovat. Nyní jsme například navýšili stipendium pro zedníky. Od tohoto školního roku budou dostávat od 400 – 700 korun měsíčně v závislosti na prospěchu z praxe, ročníku a docházce, ostatní obory mají 300 – 600 korun. Pořádáme různé propagační akce, žádné zázraky ale nelze očekávat,“ řekl krajský radní pro školství Bohumil Bernášek. Celkem dá kraj v kalendářním roce na stipendia 2,5 milionu korun.
Dříve dehonestované řemeslo je dnes jednodušší
Dětem a jejich rodičům vadí, že je to náročná a podle některých i podřadná práce. Ředitelka Střední průmyslové školy stavební v Rybitví však toto považuje za mýtus.
„Technologie jsou na takovém vzestupu, že pokud je zedník zručný a vyzná se v nich, je ruční práce jednodušší, není tak špinavá. Není ani tak fyzicky těžká, protože tím, jak je absolventů málo a je po nich poptávka, tak si sami regulují, kolik denně budou pracovat. A protože je tato práce široká, zaměří se na jednu oblast, někdo si vybere sádrokartonářství, jiní nástřikové hmoty,“ řekla ředitelka Renata Petružálková.
Loni se ve škole vyučili tři zedníci. Na trhu práce našli okamžitě uplatnění, měli již svou zakázkovou činnost při studiích, pracují sami na sebe. Letos na stejný obor nastoupilo osm učňů. Škola by jich klidně mohla přijmout tři sta.
„Není to v mentalitě dětí, ale celé společnosti, učňovské školství se dehonestovalo, větší míra se přikládá tomu, aby mělo dítě maturitu. To ostatně od rodičů dost často slýchám na náborech. Nejdříve maturitu a pak si dodělej učební obor,“ řekla Petružálková.
O technické obory je zájem, stavební netáhnou
„Stále přetrvává největší zájem o gymnaziální studium. Počty zápisových lístků na střední školy však ukazují, že roste zájem také o technické obory. Například v oborech s výučním listem v tomto roce přibylo téměř 12 procent žáků. Platí to především o strojírenství, elektrotechnice, ale také o zemědělství, naopak se nedaří naplnit kapacity stavebních oborů,“ řekl Bernášek.
Zájem o učňovské obory podle něj narostl jednak proto, že na střední školy dorazila populační vlna, takže je uchazečů více, ti mají navíc strach z povinné maturity z matematiky.
I přes nízký zájem o stavebnictví kraj zatím žádný obor nezrušil, dva nové jsou autolakýrník na automobilní škole v Ústí nad Orlicí a mlékař v Hlinsku.
Ukázat žákům devátých tříd jejich další pracovní budoucnost se snaží dva projekty v Pardubickém kraji. Projekt Technohrátky Pardubického kraje radí žákům posledních ročníků základních škol a zábavnou formou je seznamuje s technickými a odbornými obory.
„Školy, které se projektu účastní pak přivádějí do svých škol studenty. Na začátku školního roku jsme se ptali ředitelů středních škol, kolik žáků si zvolilo obor na základě Technohrátek. „ Počty se pohybují od deseti i nad pětadvacet procent, záleží však na oborech, na těch se stavebním zaměřením je to méně,“ řekl manažer projektu Technohrátky Vladimír Zemánek.
