Zatímco starý muž na lavičce pomalu ztrácel vědomí, na nádraží panoval ruch. V těsné blízkosti umírajícího prošlo několik lidí a okolní lavičky byly obsazené čekajícími pasažéry.
„Byl by to v podstatě banální incident - zaskočení sousta. Dalo se to možná vyřešit lehkými údery na hrudník nebo zapitím vody. Ale ani takovou drobnou pomoc, ještě v době, kdy byl muž při vědomí, bohužel nikdo nenabídl,“ řekl ředitel Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Pavel Svoboda.
V případě, že tělo nemá přísun kyslíku, dochází k poškození některých orgánů už po pár minutách, takto ohroženy jsou nejvíce mozek a srdce. I s ohledem na věk seniora rozhodovala skutečně každá minuta.
Událost pomohl rekonstruovat záznam z kamery umístěné v hale. Na začátku sleduje svačícího seniora v šedomodré bundě a světlých kalhotách, který právě přichází do haly. Po chvíli mu zaskočí sousto a v 11:15 se začíná dusit.
Přibližně o minutu později ztrácí vědomí a hroutí se na lavičku. Za další dvě minuty se o jeho stav začíná zajímat první kolemjdoucí, přivolá ale jen zaměstnance nádraží. V 11:21 přijímá záchranná služba první telefonát. O chvíli později přicházejí první neúspěšné pokusy o první pomoc. Teprve kolemjdoucí strážník v civilu poskytne muži srdeční masáž.
„Při příchodu do haly jsem viděl bezvládné tělo muže, jak se nad ním ostatní sklánějí. V tu chvíli jsem si řekl, že musím pomoci. Ani jsem o tom nepřemýšlel. Dcerku jsem postavil stranou a začal jsem resuscitovat. Bylo to zvláštní, na jednu stranu jsem se snažil seniora oživit a při tom jsem pokukoval po malé, aby mi ji někdo neodvedl," popsal strážník Lukáš Kamaryt.
„Myslím si, že by starý pán mohl žít, kdyby pomoc přišla včas. Já jsem mu první pomoc poskytoval v momentě, kdy byl už namodralý. Při příjezdu záchranářů se sice podařilo muže oživit, ale pak jsem se dozvěděl, že zemřel. Mrzí mne, že jsou lidé naprosto lhostejní k tomu, co se kolem nich děje,“ dodal městský policista.
V 11:27 na místo dorazí záchranná služba a začala s odbornou resuscitací. Po převozu do nemocnice senior umírá.
Může se to přihodit komukoli, připomíná šéf záchranky
„Lidé často neposkytnou pomoc z toho důvodu, že člověk, který má potíže, samozřejmě nevypadá dobře a kolemjdoucí mohou mít pocit, že jde o opilce nebo narkomana. Nechtějí se dostat do kontaktu s tělními tekutinami. Mají strach, že by ohrozili vlastní zdraví,“ uvedl Svoboda.
Podobné důvody jsou podle ředitele záchranky alibistické, považuje je za prostou lhostejnost. Každý člověk má morální i zákonnou povinnost poskytnout první pomoc.
„Musí jednat tak, jak je schopen, i laik v rámci svých schopností může zachránit život. Přinejmenším zvednout telefon a zavolat záchranku dokáže každý,“ řekl Pavel Svoboda. Podle ředitele záchranné služby je důležité uvědomit si, že taková situace se může přihodit komukoli.
„Na lavičce několik minut leželo již v podstatě mrtvé tělo a lidé chodili kolem a ignorovali ho. To je neuvěřitelná neúcta k lidskému životu,“ dodal Svoboda.
