Senátor Petr Orel (za Zelené) a pět ekologických organizací odeslalo 7. října Evropské komisi do Bruselu podnět k prošetření stavby rozhledny na Králickém Sněžníku. Budování podle nich poškozuje vrchol Králického Sněžníku těžkou technikou a výkopovými pracemi.
Práce při stavbě rozhledny považují autoři podnětu jen za začátek devastace horské přírody. Pokud bude rozhledna otevřena, výrazně podle nich přibude turistů a také ničení vzácného ekosystému alpínského bezlesí.
„Jedinou možností, jak vzácnou přírodu zachránit, je zapojení veřejnosti a zásah Evropské komise. Odpor proti stavbě rozhledny je i na polské straně Králického Sněžníku, kde vznikla petice Sněžník bez rozhledny!,“ uvedli odpůrci v tiskové zprávě.
Stavební práce jsou však již v plném proudu, technika na Králický Sněžník najela koncem srpna.
Na stavbu za 77 milionů korun poskytlo dotaci i české ministerstvo pro místní rozvoj. Žádaly o ni město Králíky, Sdružení obcí Kladska a polská obec Stronie Śląskie. Podle kritiků projekt za veřejné peníze upřednostňuje finanční zájem nad zachováním vzácné a přísně chráněné přírody. Proti rozhledně jsou aktivisté jak z Česka, tak z Polska.
Současný starosta polského města Stronie Śląskie Dariusz Chromiec však ekology ujišťuje, že stavba dotovaná z 85 procent z evropského programu Interreg V-A Česká republika – Polsko má všechna potřebná razítka k ochraně přírody. Nová věž podle něj česko-polské hoře spíše prospěje.
„Lidé se dnes rozlézají po celém vrcholu. Po dostavbě rozhledny se budou turisté pohybovat po vytyčených trasách,“ uvedl starosta Chromiec.
Historie původní rozhledny Rozhledna na Králickém Sněžníku byla dokončena v roce 1899. Byla vysoká třiatřicet metrů. Po zdolání 145 schodů se turistům naskytl výhled nejen na Jeseníky, Rychlebské a Orlické hory, ale rovněž Krkonoše či Beskydy. Kvůli špatnému technickému stavu ji v roce 1973 polští ženisté strhli. |
Aktivisté však proces schvalování projektu označují za netransparentní a chybný kvůli nedostatečně a neobjektivně zpracovaným podkladům. K záměru byla v roce 2013 v Polsku zpracována analýza vlivů na předměty ochrany Natura 2000, jejíž vyhodnocení ale považují stěžovatelé za nedůvěryhodné a účelové.
Ministerstvo životního prostředí v září ve vyjádření pro ČTK uvedlo, že v roce 2013 ho polská strana informovala o ukončení mezistátního procesu vyhodnocení vlivu projektu na životní prostředí EIA, neboť po změně záměr představoval již pouze výstavbu jednoduché rozhledny, ochranného zábradlí a ohrazení turistické stezky bez další budovy a infrastruktury.
Ministerstvo proto muselo ukončení procesu akceptovat. Přesto požadovalo, aby polská strana zohlednila při stavbě tři podmínky stanovené Správou Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky. Letos v červnu se obrátilo na polskou stranu s dotazem, zda se záměr oproti poslední verzi nějak změnil, ta to však popřela.
