Senátor Petr Orel (za Zelené) a pět ekologických organizací odeslalo 7. října Evropské komisi do Bruselu podnět k prošetření stavby rozhledny na Králickém Sněžníku. Budování podle nich poškozuje vrchol Králického Sněžníku těžkou technikou a výkopovými pracemi.
Práce při stavbě rozhledny považují autoři podnětu jen za začátek devastace horské přírody. Pokud bude rozhledna otevřena, výrazně podle nich přibude turistů a také ničení vzácného ekosystému alpínského bezlesí.
„Jedinou možností, jak vzácnou přírodu zachránit, je zapojení veřejnosti a zásah Evropské komise. Odpor proti stavbě rozhledny je i na polské straně Králického Sněžníku, kde vznikla petice Sněžník bez rozhledny!,“ uvedli odpůrci v tiskové zprávě.
Stavební práce jsou však již v plném proudu, technika na Králický Sněžník najela koncem srpna.
Na stavbu za 77 milionů korun poskytlo dotaci i české ministerstvo pro místní rozvoj. Žádaly o ni město Králíky, Sdružení obcí Kladska a polská obec Stronie Śląskie. Podle kritiků projekt za veřejné peníze upřednostňuje finanční zájem nad zachováním vzácné a přísně chráněné přírody. Proti rozhledně jsou aktivisté jak z Česka, tak z Polska.
Současný starosta polského města Stronie Śląskie Dariusz Chromiec však ekology ujišťuje, že stavba dotovaná z 85 procent z evropského programu Interreg V-A Česká republika – Polsko má všechna potřebná razítka k ochraně přírody. Nová věž podle něj česko-polské hoře spíše prospěje.
„Lidé se dnes rozlézají po celém vrcholu. Po dostavbě rozhledny se budou turisté pohybovat po vytyčených trasách,“ uvedl starosta Chromiec.
Historie původní rozhledny |
Aktivisté však proces schvalování projektu označují za netransparentní a chybný kvůli nedostatečně a neobjektivně zpracovaným podkladům. K záměru byla v roce 2013 v Polsku zpracována analýza vlivů na předměty ochrany Natura 2000, jejíž vyhodnocení ale považují stěžovatelé za nedůvěryhodné a účelové.
Ministerstvo životního prostředí v září ve vyjádření pro ČTK uvedlo, že v roce 2013 ho polská strana informovala o ukončení mezistátního procesu vyhodnocení vlivu projektu na životní prostředí EIA, neboť po změně záměr představoval již pouze výstavbu jednoduché rozhledny, ochranného zábradlí a ohrazení turistické stezky bez další budovy a infrastruktury.
Ministerstvo proto muselo ukončení procesu akceptovat. Přesto požadovalo, aby polská strana zohlednila při stavbě tři podmínky stanovené Správou Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky. Letos v červnu se obrátilo na polskou stranu s dotazem, zda se záměr oproti poslední verzi nějak změnil, ta to však popřela.