Jen stavební firmě Geosan Group, která ho vybudovala, už Technopark dluží 150 milionů korun. Navíc od něj daly ruce pryč i dvě instituce, které stály na jeho začátku - Univerzita Pardubice a Pardubický kraj. Poslední, kdo mohl firmu finančně zachránit byla pardubická radnice. Zastupitelé však takový krok včera odmítli.
"Kdybychom to udělali, bylo by to doslova za každou cenu. Proto vám to nedoporučuji," řekla zastupitelům před hlasováním primátorka Štěpánka Fraňková.
Technopark PardubiceTechnopark slavnostně zahájil provoz 3. září 2008. Měl se stát technologicky nejvýznamnější součástí průmyslové zóny ve Starých Čívicích. Během několika let měl zaměstnat stovky vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Stál přes 400 milionů korun, 300 milionů hradila Evropská unie. Nyní dluží 150 milionů korun. Není zaplněn ani z poloviny, v jeho areálu podniká 8 firem, které zaměstnávají 130 osob. Univerzitní studenti ani pedagogové ho nevyužívají. |
Její náměstek Martin Bílek navíc připomněl, že by radnice zbyla na řešení problémů úplně sama. "Velice mi chybí podpora od kraje a univerzity," uvedl Bílek.
Otázkou je, co bude s Technoparkem dál. Stále není zaplněn ani z poloviny a místo toho, aby produkoval zisk, ze kterého by se mohl splácet dluh, díra v rozpočtu se neustále zvětšuje. Podle náměstka primátorky Jindřicha Taubera tak firma neodvratně míří do konkurzu.
"Podle mě to dopadne tak, že firma spadne do insolvenčního řízení, které na něj podá nějaký věřitel. Není možné vyloučit ani konkurz či nucený rozprodej majetku," vypočítal Tauber.
Ovšem ani to není poslední rána pro krachující firmu. Na stavbu Technoparku totiž přišla dotace 300 milionů z Evropské unie. Ta ji nyní bude chtít zpět kvůli tomu, že společnost nedodržela dotační podmínky. "Firma nebude mít z čeho vracet tak velkou částku. Nejspíše to bude tak, že vše bude muset zaplatit stát, který je garantem dotace. Podle mých zpráv je to snad první takto velký případ v Česku, kdy se bude muset vracet mnohamilionová dotace Bruselu," uvedl náměstek Jindřich Tauber.
Snad jednou z mála dobrých zpráv je to, že na problémy Technoparku nijak výrazně přímo nedoplatí město ani kraj. "Město ručí jen do výše svého podílu ve firmě a jelikož máme přes Free zonu v Technoparku jen 30 procent akcií, budeme věřitelům platit jen několik stovek tisíc korun," uvedl náměstek primátorky Jiří Rozinek.
Podle politiků za smutný konec Technoparku můžou hlavně jeho šéfové. Prý dopředu nemysleli na to, jak bude celá společnost fungovat. "Celé to bylo postavené na vodě. Neberu ani výmluvy na ekonomickou krizi. Projektu jednoznačně chyběla lepší příprava," uvedl hejtman Pardubického kraje Radko Martínek.
