Obžalovaná se s partnerem zná 11 let a mají spolu celkem tři děti. Kromě holčičky ještě dva syny ve věku pět a osm let, oba se narodili v porodnici. U soudu žena vypověděla, že před posledním porodem ji nenapadlo, že je těhotná.
„U prvního těhotenství jsem také menstruovala, teď byl covid, byli jsme doma, partner také přibral,“ vypověděla žena, kterou na možné těhotenství upozorňovali i členové partnerovy rodiny. Se svou rodinou se žena několik let nestýká, otec ji vyhodil z domu.
Obžalovaná u soudu uvedla, že v noci na 8. ledna nemohla spát, a proto šla na procházku. Jenže ji přepadly porodní bolesti a ona si ve sklepě domu dřepla a porodila zdravé dítě.
„Chytly mě takové křeče, jako když mám dostat menstruaci a šla jsem si sednout do sklepa. Ani jsem se nedívala, co to je a šla jsem to vyhodit. Nic jiného mě nenapadlo,“ řekla s tím, že má stavy, kdy neví, co se sebou. „Vypne se mi hlava a nic neřeším. Nejsem schopná racionálně přemýšlet,“ popsala obžalovaná.
Podle spisu nekontrolovala pohlaví ani zdravotní stav novorozeněte a dítě odnesla do černé popelnice na směsný odpad.
Poté odešla do bytu, kde byl i její partner. Pár ale spal odděleně kvůli mužovu pracovnímu vytížení. On v ložnici a obžalovaná v obýváku. Po chvíli porodila placentu, kterou zabalila do textilu, odložila ji vedle sebe a usnula. Až ráno ji probudila policie.
Na otázky soudkyně dnes žena často odpovídala jenom: „Nevím“. S tím se ale senát nespokojil. „Vy nevíte? Uvědomujete si, kvůli čemu tady jste?“ snažila se soudkyně Anna Sobotková přivést obžalovanou k sebereflexi.
Žena před soudem projevila jakousi lítost, uvedla však pouze, že by nyní postupovala jinak.
Při hlavním líčení také zaznělo, že partner ji po předchozích dvou těhotenstvích žádal, aby si nechala zavést nitroděložní tělísko, dostala na něj peníze. Ovšem místo toho přišla s antikoncepčními pilulkami, které podle slov svého partnera brala nepravidelně.
Byla v domácnosti, její partner finančně rodinu zajistil, chtěl ale, aby doma bylo uklizeno a bylo postaráno o děti. Jenže žena nebyla schopná vyprat a nepořádek se zhoršoval. „Jsem líná, takže jsem moc neuklízela. Partner asi tušil, že jsem těhotná,“ vypověděla obžalovaná.
„Ona je zvláštní člověk. Na začátku vztahu jsem ji viděl jako nepopsaný list. Z rodiny nic neuměla, ale viděl jsem u ní elán se něco naučit a svůj handicap smazat. Ona neumí řešit problémy, když nastanou, přepne do ochranného modu,“ vypověděl její partner a otec dětí.
Podle odborníků je žena mentálně na úrovni čtrnáctiletého dítěte
Družku donutil podstoupit odborná vyšetření, která podle něj ukázala, že žena je mentálně na úrovni čtrnáctileté dívky.
„Nebál jste se nechávat partnerku s dětmi samotnými? ptala se soudkyně. „Ne,vytvořil jsem obranné mechanismy a omezil rizika v domácnosti. Syn má odmala mobilní telefon,“ řekl partner obžalované.
„Záleží mi na rodině, naši se rozvedli a já jsem jedináček. Cítil jsem potřebu jí pomoci. Neměl jsem žaludek na to, hodit ji pod most,“ vypověděl muž, který zažádal o bezvýhradné svěření dětí do své péče.
Dceru, kterou se podařilo zachránit z kontejneru, dostal z novorozeneckého oddělení po 11 dnech. „Nic nevím, jaký byl porod, nic. Když se mě na to lékaři ptají, nevím. A dcera musí absolvovat kompletní vyšetření, než kdybychom věděli, jaký byl počátek,“ řekl otec holčičky.
Obžalovaná soudu potvrdila, že by dceru chtěla vidět. I dvě starší děti by za matkou chtěly na návštěvu. „Napsala mi, že by to nezvládla, čtyři měsíce jsme bez kontaktu. Poslal jsem jí nějaké peníze, ale chtěl jsem vyúčtování. Poprvé to zvládla poslat, podruhé už ne,“ uvedl partner.
Zmocněnec poškozené žádá pro holčičku odškodnění 1,5 milionu korun za duševní útrapy. „Celý život se bude potýkat s nálepkou ‚dítěte z popelnice‘ a je jen těžko předvídatelné, jaké útrapy to holčičce přinese,“ řekl zmocněnec poškozené dívenky Tomáš Novotný. Ženě nyní hrozí 15 až 20 let vězení nebo i trest výjimečný.
