Haldu ukrývající v Železných horách přes osm set tisíc tun odpadků chce společnost AVE CZ zvětšit ještě asi o sto tisíc tun, jinak by musela skládku pravděpodobně už v roce 2021 zavřít.
Jenže předtím musí firma získat souhlas ke stavbě v procesu EIA, o jehož nastartování rozhodl na začátku listopadu krajský úřad. A to nebude snadné.
Na jedné straně je velmi silný ekonomický tlak na to, aby skládka fungovala dál a náklady na ukládání odpadu se pro obyvatele Chrudimska a Pardubicka prudce nezvýšily. Na straně druhé jsou tu instituce, které mají chránit životní prostředí a které varují, že další zvětšování skládky poškodí přírodu.
Úřadům vadí, že společnost chce skládku podle předloženého projektu rozšířit na pozemky, kde má být les.
„Z pohledu dlouhodobé únosnosti, resp. udržitelnosti lesa a pozemků určených k plnění funkce lesa je záměr za hranici akceptovatelnosti,“ uvedlo oddělení lesa České inspekce životního prostředí ve svém stanovisku s tím, že rozšíření skládky by bylo v rozporu se současnou legislativou.
Úředníci, kteří mají na starosti ochranu lesa na krajském úřadě, dokonce zjistili, že dva lesní pozemky už společnost ve skutečnosti pro skládku zabrala, byť nebyly vyňaty z kategorie pozemků určených k plnění funkcí lesa.
„Porovnáním s leteckým snímkem jsou oba tyto pozemky v současné době využívány k provozování skládky,“ píše se ve stanovisku.
Vzhledem k tomuto „zásadnímu rozporu“ žádá úřad doložit pravomocné správní rozhodnutí, kterým to bylo firmě povoleno.
Firma AVE CZ se nevyjádřila
Firma AVE CZ nechtěla závěry zjišťovacího řízení komentovat. „Nebudeme se k tomu vyjadřovat,“ uvedla mluvčí společnosti Pavla Ivácková.
Inspekce varuje, že AVE CZ vlastní některé další lesní pozemky v okolí skládky, což do budoucna zvyšuje riziko, že i ony budou ohroženy.
Nejsilnější odpor vůči rozšíření skládky ale přijde ze strany lidí, kteří musí žít ve stínu rostoucího kopce odpadků, který přerostl i okolní vrch Ochoz.
„Od začátku tvrdíme, že skládka na kopci je nesmysl, na místě, kde nejvíce fouká, kde je to nejvíce vidět. Měla by být v nějakém dolíku, aby to neovlivňovalo okolí. A ne nasavrcká skládka, která vytváří nejvyšší kopec v okolí,“ uvedl předseda spolku Čisté Nasavrcko Ondřej Nekvapil. Podle něj zvětšení skládky zvýrazní již tak extrémní dominantu krajiny.
I autoři takzvaného oznámení záměru přiznávají, že z pohledu dlouhodobé udržitelnosti krajiny „je záměr na hranici akceptovatelnosti“. Spolek Čisté Nasavrcko tvrdí, že současný provoz skládky okolí nesmírně zatěžuje úletem odpadů, hlukem a zápachem. Stěžuje si, že lidé nemají zastání na úřadech.
Dosavadní kontrola ze strany krajského úřadu je podle spolku vůči provozovateli skládky velmi vstřícná a pochybení jsou trestána symbolickými pokutami. Spolek se snažil zabránit rozšíření skládky už před deseti lety, tehdy se ovšem ozval pozdě, až poté, co záměr prošel procesem EIA. S námitkami neuspěl.
Tentokrát má větší možnosti proces schvalování ovlivnit. Nekvapil ale posuzuje šance spolku střízlivě s tím, že bude velký tlak na to rozšíření skládky povolit. „Jedná se o extrémně vysoký objem peněz, který se prostřednictvím skládky dá vydělat, anebo ne,“ řekl Nekvapil. „Nebudeme se ale vzdávat,“ dodal.
Nasavrky s rozšířením počítají
Naopak samotné město Nasavrky s rozšířením skládky podle starosty Milana Chvojky počítá.
„Zatím není žádná jiná alternativa, takže tyto skládky musejí pokračovat,“ uvedl starosta města, do něhož letos přiteče díky skládce asi šestnáct milionů korun. Nasavrky si díky poplatkům ze skládky postavily mimo jiné nové náměstí, chodníky, hřiště, opravují školu i školku.
Případné rozšíření skládky prodlouží její životnost o dva roky, tedy do roku 2023.
Pardubický kraj zatím ve svých plánech nepočítá s vybudováním spalovny komunálních odpadů. Nejbližší velké skládky jsou ve Zdechovicích a v Čáslavi. Pokud by se musely odpady místo do Nasavrk vozit tam, vedlo by to samozřejmě ke zdražení.
To přijde ale v každém případě. Vláda tento měsíc totiž podpořila nový odpadový zákon. Ten by měl částku za odložení odpadu postupně zdražovat. Už v roce 2021, kdy by měl zákon začít platit, bude poplatek osm set korun za tunu, každý rok pak vzroste až na 1850 korun za tunu v roce 2030. Zároveň ministerstvo životního prostředí posunulo cíl, do kterého chce skládkování omezit, z roku 2024 na rok 2030.
