Ačkoli se podle odborníků pro ochranu lidí před velkou vodou udělalo hodně, správci toků evidují stále ještě spoustu míst s takzvaným nepřijatelným povodňovým rizikem.
„V těchto místech žije 6 784 obyvatel, nacházejí se ve 42 obcích Pardubického kraje,“ uvedla mluvčí Povodí Labe Jana Burianová.
Minimálně ve 26 obcích se překročení přípustného povodňového ohrožení pro daný typ zástavby týká nejméně dvaceti obyvatel. V devíti obcích či městech je pak v nepřijatelném riziku nejméně sto obyvatel. Tento termín vychází z Metodiky tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik.
Riziku nebylo možné v uvedených místech předejít často ze dvou základních důvodů - buď chyběl předpoklad, že stavba musí být efektivní, přínosy spočívající v ušetřených povodňových škodách nepřevýšily náklady na ni. Anebo nebylo v možnostech investora získat souhlas všech zainteresovaných stran.
Z analýzy také vyplývá, že obcí, kde je při stoleté vodě ohrožen minimálně jeden obyvatel, je celkem 115 a těch, kde je při ní ohroženo minimálně sto obyvatel, je celkem 32.
„Samozřejmě příroda je nevyzpytatelná, sněhu je ještě ve vyšších polohách hodně, a když by mělo začít vydatně pršet, nevím, co by byla schopna pastvinská přehrada udělat,“ říká například žamberský starosta Jiří Dytrt. Toto město je horám blízko a patří mezi ty, kde je ohrožených obyvatel více než stovka.
S budováním nádrží se konečně začalo
Divoká Orlice už víckrát ukázala svou sílu, proto město doufá, že k bezpečí obyvatel napomůže hlavně snížení limitu hladiny vody podle pozměněného manipulačního řádu.
Významnou změnou bude i chystané budování zdí ochraňujících město a dvou suchých nádrží - první bude nad fotbalovým hřištěm mezi Líšnicí a Žamberkem, druhá bude dole pod městem. Stomilionová investice začala předáním staveniště na začátku tohoto týdne.
Starostové měst na Tiché Orlici zdůrazňují, že se jejich obyvatelé nemusí velké vody bát. Ať už díky třem poldrům na Králicku či čtyřem v horním povodí řeky Třebovky a zároveň zásluhou zvýšení retenční funkce rybníku Hvězda. A také díky regulaci Třebovky, stavbě bezpečnostních zdí v Kerharticích, mobilnímu hrazení v Chocni a jiným investicím.
Podle Povodí Labe největšími stavbami protipovodňové ochrany v tomto desetiletí na území Pardubického kraje byly investiční akce v Chocni, Brandýse nad Orlicí, Plchovicích a na Třebovce v úseku Dlouhá Třebová - Hylváty.
Na záplavách se podílí i půdní eroze
Do konce tohoto desetiletí pak bude největším protipovodňovým opatřením v kraji poldr Kutřín.
Rizikové lokalityMísta s největším počtem ohrožených obyvatel* + stav přípravy Chrudim - dokumentace pro územní řízení Žamberk - před realizací Litomyšl - dokumentace pro územní řízení Ústí n. Orlicí - dokumentace pro územní řízení Verměřovice - zpracovává se dokumentace pro územní řízení Letohrad - studie odtokových poměrů Líšnice - studie odtokových poměrů Hrochův Týnec - realizuje se Čistá - studie odtokových poměrů Helvíkovice - studie odtokových poměrů Čankovice - realizuje se *oblasti, kde je překročeno přípustné povodňové ohrožení pro daný typ zástavby |
„Ten významně ovlivní úroveň protipovodňové ochrany podél Novohradky od soutoku s Krounkou až po soutok s Chrudimkou. Dále se připravuje realizace protipovodňové ochrany Ústí nad Orlicí, Litomyšle, Žamberka a dokončení protipovodňové ochrany na Třebovce v úseku Třebovice - Česká Třebová,“ dodala mluvčí Povodí Labe.
„Že se cítíme v Ústí nad Orlicí bezpečněji, to v každém případě. Na druhou stranu u nás v posledních letech nebyl velký přívalový déšť,“ řekl ústecký starosta Petr Hájek.
Spíše než tání se představitelé měst a obcí obávají lokálních povodní po dlouhotrvajících deštích či průtržích.
A to se týká nejen správců toků a kanalizací, ale i zemědělců.
„Lokální povodně jsou zejména o erozi půdy z polí nad zabydlenými částmi, což nás potkalo loni. Tam Povodí Labe moc nepomůže a je to o diskusi se zemědělci, aby tam sázeli vhodné plodiny a nedocházelo k takové erozi a rychlému přítoku dešťové vody. Se zemědělci jsem jednal loni, slibovali, že nebudou sázet po vrstevnicích a budou se snažit dávat vhodné plodiny,“ řekl letohradský starosta Petr Fiala.
Pardubice patřily mezi nejohroženější města
Krajské město prošlo, pokud se týče záplav, velkou proměnou už v minulém desetiletí. Na jeho začátku byly Pardubice určitě nejvíce ohroženým městem v povodí Labe.
Plocha záplavového území stoleté vody dosahovala až 900 hektarů a v tomto území bylo přímo ohroženo přibližně 25 tisíc obyvatel. Možné povodňové škody se odhadovaly na několik miliard korun.
Po celkové téměř čtvrtmiliardové investici do pěti staveb na Labi a Chrudimce v letech 2002 - 2007 se díky zvýšení kapacity koryta výstavbou ochranných hrází nebezpečí škod z velké vody v krajské metropoli maximálně snížilo.
