Podle Ludwiga sice následující roky nebudou nijak jednoduché, ale žádné dramatické zvraty v univerzitním školství neočekává. "Jedním z mých úkolů je také připravit půdu pro příštího rektora," řekl Ludwig.
Na volbě zaznělo, že se kandidáti lišili v názorech na to, jak se má vést univerzita. V čem je ten rozdíl?
Hlavní odlišnost spočívá v tom, že už jsem ve funkci delší dobu, takže jsem měl konkrétnější cíle. Protikandidát měl vize, jak by se co mohlo dělat jinak, ale ne nijak konkretní. Třeba že je potřeba zlepšit práci našich úředníků.
Obdržel ale třetinu hlasů, nedá se to vnímat jako vzkaz senátorů, že jisté změny by byly na místě?
Volby rektorů jsou málokdy jednoznačné, to vidíme i na jiných univerzitách. Ale vždycky samozřejmě podobný výsledek vede k nějakému zamyšlení. Vím, ze kterých fakult mám hlasů víc, ale vím také, ze kterých mám hlasů méně.
Třeba to jsou hlasy těch, kterým vadí, že univerzitu dlouhodobě vede člověk z chemické fakulty.
Stál jsem u zrodu čtyř fakult i některých studijních programů, například na filozofické fakultě. Snad už jsem dokázal, že dýchám za celou univerzitu. Ale je jasné, že rektor nemůže být pořád chemik. To je také jeden z mých úkolů: připravit atmosféru pro dalšího nástupce a je velmi pravděpodobné, že bude z jiné fakulty.
To jsme se dostali k budoucnosti. Přijdou nějaké změny?
Nepředpokládám v příštích letech žádné drakonické snížení peněz. Takže očekávám, že si do budoucna udržíme jistý počet studentů a naši úroveň ve vědě. Kromě toho začínáme například během několika dnů budovat venkovní sportoviště, další výuková centra a podobně. Doba nebude jednoduchá, ale nic dramatického neočekávám.
To zní, jako když univerzita nemá žádnou bolístku.
Ale má. Třeba zákon o veřejných zakázkách. Přístroj za desítky milionů podle tohoto zákona prakticky nejde koupit. Je třeba jen jeden výrobce a my přitom ze zákona musíme zrušit výběrové řízení, kde se přihlásí jen jeden zájemce.
To jsou spíše technicko-právní záležitosti, já myslel třeba úroveň studentů, úroveň učitelů...
Úroveň studentů šla za poslední roky určitě dolů. Ne nějak dramaticky, ale úroveň lidí, kteří k nám přicházejí, jde dolů. Stát tlačil na vysoké školy, aby přijímaly co nejvíce studentů. A stalo se, že jsme překročili hranici těch studentů, kteří na vysoké škole vůbec být neměli.
Zejména na technických oborech tak máme vysoké procento těch, kteří musí odejít. Teď se to trochu vrací, doufám, že se dostaneme na rozumná čísla. Dnes máme přes deset tisíc studentů, měli bychom jich mít kolem sedmi a půl tisíc.
