Když kladrubská krajina neplánovaně proklouzla na Seznam Světového kulturního dědictví UNESCO, byl to takřka pro všechny šok. Zúčastněné strany totiž počítaly s tím, že přihlášku do UNESCO vypilují a o vstup se kladrubská krajina bude ucházet až v příštím roce.
Jenže komisaři UNESCO se rozhodli poslat krajinu, kde se chovají ušlechtilí starokladrubští koně, do seznamu už letos, ovšem s podmínkou, že Rada památky dopracuje některé úkoly, které z Paříže přišly.
„S řešením připomínek jsme začali už v červnu, když jsme je obdrželi. Jedním z požadavků byla památková ochrana Kladrubského náhonu – to se stalo v létě, kdy byl prohlášen kulturní památkou,“ řekl předseda Rady památky a náměstek hejtmana Roman Línek.
Nyní se rozbíhá rozšíření takzvané nárazníkové zóny, tedy ochranného pásma památky o zhruba 260 hektarech, které řeší podle zákona stavební úřad v Přelouči. V takto vymezené oblasti by do budoucna neměla vyrůst žádná výšková stavba.
Hřebčín musí vypracovat také nový management plán. „To je plán správy celého statku, jeho poslední verze byla z roku 2012 a od té doby se řada věcí změnila,“ řekl Línek.
Hřebčín přejde na rezervační systém
Zápis do UNESCO však přinese i mnoho dalších změn. Hřebčín například vysoutěžil firmu, která zpracuje návštěvnickou strategii. V praxi to znamená, že se zájemci o prohlídku hřebčína, stájí, zámku či kočárovny budou přihlašovat v rezervačním systému.
„Nechceme hřebčín zahltit návštěvníky. Některé památky UNESCO mají zarezervováno na několik týdnů dopředu, například vila Tugendhat,“ řekl náměstek ředitele Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Radek Václavík. Nový rezervační systém chce hřebčín spustit už v nové sezoně 2020.
Komisaři také hřebčínu doporučili, aby zlepšil propagaci a více o hřebčínu informoval jak laickou, tak odbornou veřejnost formou letáků nebo knih.
To však nejsou všechna doplnění, která Výbor Světového kulturního dědictví UNESCO doporučil hřebčínu, respektive Radě památky UNESCO, provést.
„Zpracováváme vyhodnocení rizik, vlivy správy Povodí Labe, provozovatelů vysokého napětí, plán obnovy zeleně či digitalizaci dokumentů a propagaci památky,“ řekl Línek.
Informace o plnění podmínek musí odejít do konce ledna 2020 do centra UNESCO v Paříži. „Vše nemusí být hotové, Výbor Světového kulturního dědictví však chce vidět, jak na jejich podnětech pracujeme,“ řekl Václavík.
Hřebčín vstoupil mezi vyvolené památky začátkem letních prázdnin. Původně přitom vůbec nebyl mezi nominovanými památkami.
Za Česko se o vstup do UNESCO preferovala hlavně česko-německá přihláška Krušnohorských důlních stezek. Ta také se svou žádostí uspěla. K ní však komisaři vytáhli nedopracovanou, ale v kontextu zdařilou přihlášku kladrubské krajiny, která je určená pro chov a výcvik starokladrubských ceremoniálních koní.
Celkově je tak kladrubská krajina 1 111. památkou zapsanou na Seznam Světového kulturního dědictví. Hřebčín si nedávno překvapivý vstup do UNESCO připomínal společnou oslavou s návštěvníky, kteří do areálu rudolfinského hřebčína zavítali.
