Na místě, odkud by se měly z ústí tunelu pod Kozlovským kopcem u České Třebové vynořit po bezmála dvanácti kilometrech nákladní lodě, je dnes pole a hromada hnoje u vjezdu do vesnice Semanín.
Mezi ní a železničním uzlem by měl vzniknout nový přístav, který by ústil do dalšího šestikilometrového průplavního tunelu. Dalším jedenáct kilometrů dlouhým tunelem u Starého Města by pak kanál přešel přes hranici Pardubického a Olomouckého kraje.
„Je to utopie. Jen se směju,“ říká starosta Semanína Ladislav Stráník. „Vláda, která není schopna vykoupit pozemky kolem Litomyšle a dotáhnout dálnici D35 ke zdárnému konci, bude dělat takové velkolepé koncepce?“
Slovo velkolepý je na místě. Původní trasa kanálu Dunaj - Odra - Labe (DOL), která je zanesena a chráněna v územních plánech v Pardubickém kraji, je na některých úsecích už mrtvá. Projektanti zjistili, že přes kopcovitou část regionu nelze postavit kanál tak, aby nepoškodil přírodu a úřady stavbu povolily. Přišli proto s návrhem vést část kanálu pod zemí.
Ve směru od Pardubic by lodě poprvé zmizely pod zemí před Sloupnicí na místě, kde je dnes na kraji lesa myslivecká klubovna s hospodou U Mudáka a broková střelnice.
Pět tunelů o celkové délce třicet kilometrů ale zvýšilo odhadovanou cenu díla na 300 miliard korun. Vyplývá to ze studie proveditelnosti, kterou si loni nechalo zpracovat ministerstvo dopravy. Pardubický kraj ústy hejtmana Martina Netolického preferuje novou trasu, protože by méně omezovala rozvoj obcí.
V prvé fázi by měla na labské větvi vzniknout jedna řada plavebních komor a průplavních tunelů, což by bylo podle projektantů stálo asi dvě třetiny odhadované ceny. Druhá řada by se měla stavět později.
„Teprve potom, kdyby se provoz na vodní cestě zvýšil natolik, že by byly dlouhé fronty u komor a u tunelů,“ řekl předseda odborné skupiny Moravské vodní cesty Tomáš Kolařík.
Takto dlouhé průplavní tunely zatím nemají nikde obdobu. V projektu se počítá s velikostí tunelů 15 x 16,7 metru. „Běžná nákladní loď by měla kolem sto třiceti metrů o šířce dvanácti metrů. Lodě by mohly být vysoké sedm metrů. To jsou parametry, s nimiž návrh musí počítat,“ řekl Kolařík.
Ministerstvo věří, že kanál by mohl chránit před suchem
Sami autoři studie proveditelnosti díla DOL dospěli k závěru, že propojení Odry a Dunaje dává smysl, ale labská větev je nejméně efektivní.
Odhadované náklady na propojení všech tří řek se vyšplhaly na 582 miliard, varianta bez Labe pak na 281 miliard. Ministerstvo dopravy doporučilo přípravy stavby labské větve zastavit, ale kategoricky proti se postavil Ústecký kraj, dílo podpořil kraj Středočeský a Pardubický kraj chce lepší prověření varianty. Ministerstvo zemědělství žádá zachovat možnost stavět kanál přes Pardubický kraj.
„Z pohledu očekávaných klimatických, vodohospodářských a dalších změn bude mít výstavba Labské větve pozitivní vliv, a proto je třeba územní ochranu této trasy zachovat,“ uvedlo ministerstvo v připomínkách.
Zda se bude na přípravách pracovat dál, musí říct vláda. Ta loni rozhodnutí odložila. Navíc zveřejnila Národní investiční plán, který s průplavem DOL nepočítá.
Odborníci se nyní přou a přít budou, zda by kanál skutečně mohl pomoci udržet v krajině vodu. Odpůrci tomu nevěří. Ředitel Ústavu experimentální botaniky Akademie věd Martin Vágner prošel pěšky na konci roku po jedné z uvažovaných tras labské větve a tvrdí, že není možné plánovat vodní kanál někde, kde už dnes voda citelně chybí a jednou tam možná nebude vůbec.
„Například Třebovka je v takovém stavu, že se dá snadno přeskočit. Je z ní malinká říčka s minimálním průtokem,“ uvedl.
„Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe může při správném zapojení do vodohospodářské soustavy plnit významnou úlohu jak při zadržení vody, tak při její distribuci,“ tvrdí hydrogeolog z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Zbyněk Hrkal.
Příznivci kanálu hájí plány tím, že vláda nyní nebude ve skutečnosti rozhodovat o labské větvi, zda se bude stavět, nebo ne. „Jde o to, aby si stát nepřibouchl dveře tím, že se chráněného koridoru této trasy vzdá. Nevíme, co bude stát potřebovat za desítky let. I samotná územní rezerva je unikátní a má strategický význam,“ uvedl Kolařík.
