„Já jsem skromný člověk, mně stačí ty dvě třetiny. Takže Dunaj-Odra,“ řekl na úterním setkání s českými krajany ve Vídni Zeman. Zároveň ale doplnil, že z osekaného projektu slevit nechce a že požádá rakouského ministra dopravy Norberta Hofera, aby byl k projektu, který zatím Rakousko příliš nepodporuje, vstřícnější.
Ekonomickou návratnost mnohamiliardového projektu vloni v listopadu potvrdila studie proveditelnosti, kterou si nechalo české ministerstvo zpracovat.
„Podle ekonomického hodnocení má smysl pokračovat v plánování vodního koridoru, který propojí řeky Dunaj a Odra. Centrální komise ministerstva dopravy navrhla dále nesledovat labskou větev z důvodu velmi vysokých nákladů na vybudování dlouhých plavebních tunelů. Vládě proto doporučím dále pokračovat v přípravě dunajsko-oderské části vodního kanálu, jehož odhadované náklady jsou 283 miliard korun,“ uvedl na konci ledna Ťok.
Peníze a ekologie
Z pohledu celkových nákladů se tím ale původní projekt říčního propojení Černého, Baltického a Severního moře nesmrskne na dvě třetiny, ale na necelou polovinu. V nejambicioznější variantě totiž studie proveditelnosti vyčíslila náklady projektu na 610 miliard korun a blížil se tak odhadovaným nákladům na výstavbu sítě vysokorychlostních železnic.
Kromě vysokých nákladů se projekt plavebního kanálu potýká s kritikou ekologických organizací. Část argumentů ekologů se ale ministr Ťok považuje za nepravdivé. Například argument, že pro plánovanou obří vodní stavbu není v Česku dostatek vody, nebo že bude vodu pro lodní provoz odebírat z vodních toků.
„Kanál bude připomínat uzavřenou soustavu rybníků, mezi kterými budou plavební komory a čerpací stanice přečerpávající vodu z jedné části do druhé,“ uvedl při představení projektu veřejnosti Michal Trnka ze společnosti Aquatis, která se na zpracování studie podílela.
Napustit se tak bude muset pouze jednou a vyčerpá objem vody, který odpovídá dvěma třetinám objemu orlické nádrže. Během provozu se z kanálu odpaří 2,2 kubického metru vody za sekundu a tento výpadek se bude doplňovat v době, kdy bude vody dost, například v období jarního tání.
Původně plánovaná celá stavba má podle studie v roce 2079 odčerpat z českých silnic téměř pět tisíc kamionů. V případě omezenější varianty propojující pouze Dunaj s Odrou má potenciál převést ze silnic do nákladních prostor lodí zboží odpovídající necelým třem tisícům nákladních aut.
Archivní video: Plán kanálu Dunaj-Odra-Labe bude k přírodě šetrný, tvrdí jeho zastánce
