Léta byly Chvaletice odkázané, co se týká veřejného pořádku, pouze na placenou výpomoc od městské policie z Lázní Bohdanče. To se však po posledních volbách novému vedení Bohdanče nelíbilo. Tamní starosta Ladislav Štěpánek chtěl, aby Chvaletice dobrovolně vypověděly smlouvu, která platí až do roku 2018.
„I to byl důvod, proč jsme v dubnu na zastupitelstvu odhlasovali založení vlastní městské policie. Ale je pro nás také výhodnější mít vlastní strážníky,“ uvedla starostka Chvaletic Blanka Zaklová.
Za hlídku dvou bohdanečských strážníků město platilo 800 korun na hodinu. Chvaletice se přitom už léta snaží vyřešit neutěšenou situaci ohledně dohledu nad městským pořádkem. „Žádali jsme o spolupráci i Pardubice nebo Přelouč, ale zamítli nám to,“ dodala Zaklová.
Místní lidé vznik vlastní městské policie vítají. Oslovení shodně uvedli, že se na mnoha místech sházejí toxikomani, po nichž běžně zůstávají volně pohozené použité jehly injekčních stříkaček. „Je to tady potřeba, když nacházíte na pískovištích jehly a chcete toxikomany vyhnat,“ uvedla obyvatelka Vladimíra Pačesová.
„Ano, potřebujeme městskou policii, všude jsou samé drogy a stříkačky. Strážníci z Bohdanče je sice chytali, ale vlastní také potřebujeme,“ doplnila Dagmar Stránská.
Strážníci, kteří nastoupí, jim přitom nebudou zcela neznámí. Dva ze zakládajících členů chvaletické městské policie jsou totiž bývalí velitelé městské policie právě v Bohdanči. Kromě bývalé velitelky Anety Hámorské je to pravomocně odsouzený Pavel Řehoř, který od bohdanečské městské policie odešel v roce 2013, když dostal u soudu podmínku za brutální chování při výkonu služby.
Krajský soud tehdy potvrdil trest dvanáct měsíců s odkladem na dva roky pro Řehoře a osmnáct měsíců s podmíněným odkladem na dva roky pro jeho podřízeného Patrika Trojana.
Po zkušební době se uvidí...
Uvedené pochybení při výkonu služby však zjevně nevadí ani zastupitelům, ani dotazovaným obyvatelům. „Nedělá ve výkonu služby, navíc se zastupitelstvo dohodlo, že je tu na zkušební dobu půl roku a pak se uvidí,“ uvedl zastupitel Petr Hille.
„Pokud vím, tak mu má být jeho trest vymazán, uvidíme, jak se projeví v podmínečné lhůtě,“ dodal zastupitel Oldřich Rokyta. Místní lidé mluví podobně. „Na některý lidi je přísnost potřeba, má se snad nechat ve službě zastřelit? Strážník přece musí mít respekt,“ řekla Dagmar Stránská.
Sám Pavel Řehoř říká, že působí jako civilní zaměstnanec, na což se zákaz plynoucí z pravomocného rozsudku nevztahuje. „Mám na starosti zařizování uniforem nebo asistenci, strážníka však nedělám. A ani nevím, jestli má v tomhle státě vůbec cenu něco dělat,“ uvedl Řehoř.
Poukazoval tak na svůj rozsudek, který byl vnímán kontroverzně. Řehoř totiž přistupoval ke své službě u bohdanečských strážníků mnohdy až s fanatickou razancí. Rychlost se v obci měřila takřka neustále a o dovolených si zloději na opuštěné domy v Bohdanči raději nechali zajít chuť vzhledem k neustálým hlídkám v okolí.
Stejně tak přistupoval k automobilové honičce až do centra Pardubic, při níž rychlostí dvou set kilometrů v hodině stíhali známého recidivistu kvůli dopravnímu přestupku, aby mu pak s kolegou při „vyndávání“ z auta vyrazili zub a způsobili další zranění.
