Štěrkopískovna. Slovo, které se v Lázních Bohdaneč skloňovalo ve všech pádech. Schválení změny územního plánu, která vedla k možnosti těžby štěrkopísku, zvedlo ve městě obrovskou vlnu nevole. Tuto změnu prosazovala především tehdejší starostka Květoslava Jeníčková. Nové zastupitelstvo však toto usnesení zrušilo. „Občané tu štěrkopískovnu jednoznačně nechtěli a nechtějí,“ tvrdí starosta Lázní Bohdaneč Ladislav Štěpánek.
Jak byste zhodnotil působení své předchůdkyně Květoslavy Jeníčkové?
Byla to velmi pracovitá a svědomitá starostka. Za své více než dvacetileté působení ve vedení města odvedla obrovský kus práce, ale v posledním období už tolik nenaslouchala občanům. Týkalo se například těžby štěrkopísku.
Právě problematika těžby štěrkopísku městem hýbe. Jak se k tomu stavíte vy?
Na druhém zasedání zastupitelstva jsme zrušili usnesení na pořízení změny územního plánu, která zahrnovala těžbu štěrkopísku. Štěrkopískovnu tady zkrátka nechceme.
Díky těžbě štěrkopísku by ale měl u Bohdanče vzniknout nový písník, na jehož břehu by údajně vyrostl penzion, pláže, kemp, hotel. Nová rekreační oblast pro celé Pardubicko.
Těžební limity by umožňovaly vytěžit maximálně dva hektary ročně a v plánu byla čtyřicetihektarová rekreační plocha. Pokud by se to mělo vytěžit, trvalo by to dvacet let. Občané Bohdanče to jednoznačně nechtěli a nechtějí. Hlavním důvodem bylo zvýšení frekvence nákladní dopravy a navíc je kolem nás vodních ploch dost. Pozemky, na kterých by se těžilo, ani nejsou obecní. Jak je donutíte k tomu, aby tam pak opravdu něco vybudovali? Je to výsměch.
Říká se o vás, že jste politický nováček, ale není to zcela pravda. Jaké tedy máte zkušenosti s politikou?
Nejsem úplně nový. V uplynulých šestnácti letech jsem byl členem zastupitelstva nebo finanční a stavební komise. V minulých obdobích jsem kandidoval společně s Květoslavou Jeníčkovou, v lednu 2013 jsem ale po schválení změny územního plánu rezignoval. Nechtěl jsem jít starostovat, mám svou firmu. Dopadlo to ale tak, že žádný jiný kandidát tu ani nebyl.
Takže tvrdíte, že jste se stal starostou, protože vám nic jiného nezbylo?
Takhle bych to neřekl. Šli jsme do voleb s tím, že bychom tu chtěli podporovat sport, opravit školu, zakázat hrací automaty v katastru města a zamezit těžbě štěrkopísku. Byla potřeba něco změnit. S koaličními partnery jsme zvažovali různé lidi na tento post starosty a po jedné bezesné noci jsem se rozhodl, že budu starostovat.
Vlastníte v Lázních Bohdaneč firmu. Nehrozí střet zájmů?
Moje firma zajišťuje údržbu veřejného osvětlení pro Služby města Lázně Bohdaneč. Kontrola nad službami spadá do gesce místostarosty. Pokud by se objevila jakákoli kritika, že firma něco dělá špatně, nebo si moc účtuje, bude to řešit on. Alibisticky jsem mu předal kontrolu.
Říkáte, že máte o městské policii jinou představu, než jak v současné podobě funguje. Jaká konkrétně je ta představa?
Městská i státní policie se nachází na jedné služebně, a proto se domnívám, že nasazení městských strážníků v nepřetržité směně není potřeba – stačí navázat bližší spolupráci. Dále bych chtěl, aby naše městská policie sloužila hlavně v Bohdanči a blízkém okolí. Proto bych se chtěl vyvázat z veřejnoprávní smlouvy s Chvaleticemi. Ta je sice nevypověditelná a končí až 30. ledna 2018, ale rád bych se dohodl. Chápu, že je levnější si městskou policii najmout než zřizovat. Jsou ale bližší služebny než ta naše.
Jaký je váš pohled na to, že bohdanečská policie byla někdy k smíchu svým mnohdy až fanatickým či militantním výkonem služby?
Takovou městskou policii si nepřeju. Jak to dokážu? Jednoduše, jsem velitelem. Chci, aby tu bylo bezpečno, ale pokutování cyklistů na chodníku a jejich vyhánění na silnici, kudy jezdí spousta kamionů, považuji za přehnané. Na prvním místě by měla být míra bezpečnosti.
Proč jste z vedení bohdanečské policie odvolal Anetu Hámorskou?
Neodvolal jsem ji, ze své funkce vrchního strážníka odstoupila sama kvůli zdravotnímu stavu. Při výcviku si totiž poranila páteř a je na neschopence.
Jaké jsou největší plánované investiční akce do letošního roku?
Stěžejním úkolem pro nás je odstranění havarijního stavu střechy a následná rekonstrukce školy. Už byla v havarijním stavu dávno, ale dvacet let se pouze zpracovávaly studie.
Z čeho to chcete financovat?
Opravu střechy z vlastních zdrojů. Následně chceme spojit oba stupně školy dohromady a postavit i tělocvičnu, tato investice si vyžádá zhruba 120 milionů korun. Dal jsem pokyn hospodářsko-správnímu odboru, aby zpracoval finanční analýzu, jak by to vypadalo s rozpočtem, pokud bychom si vzali asi stomilionový úvěr. Pokud do toho půjdeme, budu chtít, aby to odsouhlasili všichni zastupitelé, ne jen nadpoloviční většina. Jestliže by se některý zastupitel chtěl zdržet hlasování, nebo řekl, že s tím nesouhlasí, musí mi udat důvod a nabídnout konstruktivní řešení.
Takže jste ochotný město kvůli škole takto zadlužit?
Ano. Při současných dotačních podmínkách je lepší se zadlužit.
