„V záchranné stanici jsme v letošním roce zaznamenali poměrně rekordní příjem mláďat běžných druhů sov jako kalous ušatý či puštík obecný, ale také poštolek obecných. To je důkazem, že sama příroda reaguje na změny v potravním řetězci,“ informoval vedoucí stanice Petr Orel.
Doplnil, že zejména u sov to souvisí s gradací populací hrabošů i dalších malých savců a tak jako počty hlodavců rychle narostly, podobně rychle díky reakci celého ekosystému budou zase klesat. Dravci totiž na nadbytek potravy dovedou poměrně rychle reagovat, jsou úspěšnější v zahnízdění a mají vyšší počet mláďat.
Statistiky záchranné stanice za první pololetí ukazují, že počty přijatých mláďat některých druhů se dokonce zněkolikanásobily. V součtu šlo letos o zhruba 160 jedinců.
Mladých kalousů ušatých stanice přijala čtyřikrát více než v předchozích letech, v případě puštíků obecných je nárůst téměř devítinásobný. Kalousové také pravděpodobně zahnízdili dvakrát, po první vlně mláďat v květnu přišla ještě druhá v červenci. Mladých poštolek stanice přijala jedenapůlkrát více než za stejné období předešlého roku.
Kosy ničí africký virus
„Všechna mláďata už jsou zpátky venku, zůstalo nám jen několik opožděných poštolek. Vypouštíme mláďata podle toho, jak jsou na návrat do volné přírody připravena. Ta poslední, která jsme přijímali v srpnu, jsme do přírody vypouštěli teď v uplynulých dnech,“ popsal aktuální situaci Jan Kašinský, zástupce vedoucího stanice.
Naopak u kosů se projevil celkový úbytek. Podle ochránců přírody jej způsobil pravděpodobně africký virus usutu. „U mláďat klesl jejich počet na polovinu, z 61 kusů v roce 2018 na 31 letos. Podobně tomu je u zraněných kosů – z dvaceti loni na dvanáct letos,“ doplnil Kašinský.
