„Všichni moc děkujeme. Zachránili jste nám našeho milovaného tatulka,“ přidala se manželka Hana, která pracuje jako zdravotní sestra na interně ve Vyškově.
Tam se také začátkem listopadu nakazila koronavirem a od ní pak manžel. Zatímco žena zvládla covid-19 bez problémů, muž skončil v nemocnici.
Sám si toho z léčby moc nepamatuje. „Vím jen, že než mě ve Vyškově uspali, aby mě mohli napojit na umělou plicní ventilaci, slíbil jsem ženě a dceři, že se vrátím. Byl jsem o tom přesvědčen, protože jsem nikdy nemarodil,“ zmínil muž.
Jeho blízcí to prožívali hůř. Manželce se ještě dnes derou slzy do očí, když vzpomíná na týdny, kdy její manžel balancoval na hraně mezi životem a smrtí.
Všude bylo obsazeno
„Když se ukázalo, že ani umělá plicní ventilace už nestačí, naši lékaři hledali nemocnici, která by měla volnou kapacitu přístroje ECMO, na který by ho připojili a okysličovali mu krev pomocí umělé plíce,“ řekla Hana Pallová.
Přístroje v okolních nemocnicích ale byly obsazené, proto muže sanitka převezla 26. listopadu do Třince-Podlesí. „Od té doby jsme ho neviděli. Návštěvy byly zakázané. Denně jsem ale do nemocnice volala. Lékaři byli milí, vstřícní, ale manželův stav byl dlouho kritický,“ líčila Hana Pallová.
„Pacienta přivezli ve velmi vážném stavu. Selhaly mu plíce. Hned jsme ho museli připojit na mimotělní oběh krve, kdy jsme mu krev uměle čistili od plynů a okysličovali. Bez toho by s největší pravděpodobností zemřel,“ uvedl primář Hanák, jehož tým muže zachránil.
Co je ECMOExtrakorporální membránová oxygenace (ECMO) je metoda, kterou využívají lékaři v intenzivní medicíně. Díky ogygenerátorům je možné na určitou dobu nahradit funkci orgánů důležitých pro život: plic a srdce. Jan Palla potřeboval nahradit plíce. Jednou velkou kanylou mu odcházela krev z těla a druhou se vracela okysličená. Srdce měl v pořádku. I to mu pomohlo přežít. |
Trvalo to ale dlouho a výsledek dopředu nikdo neznal. Z pacientů napojených na ECMO, což bývá poslední naděje na záchranu lidí v kritickém stavu, přežívá asi polovina.
„Čím déle je člověk odkázaný na mimotělní oběh krve, tím hůře. Každý člověk platí daň za metodu, která mu pomáhá, ale i škodí. Pan Palla byl připojený na ECMO 44 dní. Mezitím jsme museli řešit problémy se srážlivostí krve, kterou koronavirus bohužel zvyšuje, a přitom průběžně bojovat i s opakovanou infekcí různých orgánů,“ popsal Hanák.
„Nejste sice rekordmanem v délce napojení na ECMO, ale jste rekordmanem v počtu použitých oxygenerátorových setů. Jeden vydrží obvykle patnáct nebo třicet dnů, podle typu, ale u vás jsme jich vystřídali sedm,“ sdělil pacientovi David Stebel, vedoucí klinické perfuze – odborník na krevní oběh.
Vánoce ve spánku
Jeden set vydržel v jeho případě pouze tři dny, další fungovaly pět dní, než je ucpala sražená krev. Znečištěný oxygenerátor musí zdravotníci vždy zlikvidovat. Jeden stojí od 120 do 200 tisíc korun.
Pacient připojený širokými kanylami na umělou plíci byl v umělém spánku. Prospal tak loňské Vánoce a probudit se mohl až začátkem ledna, krátce před svými osmapadesátými narozeninami.
„Tehdy jsme ho směly navštívit a podle očí bylo jasné, že nás poznal,“ shodly se manželka s dcerou. Jan Palla si však první setkání s rodinou nepamatuje.
Dnes už se cítí mnohem lépe, dýchá bez potíží, ale stále se doléčuje doma. „Moc rád už bych šel do práce, ale ještě mám problém s klouby a jsem pomalý. Nestihl bych uskočit před auty,“ vysvětlil Palla, který pracuje na údržbě silnic a dálnic.
„Ošetřovatelská péče o tyto pacienty je velmi náročná a po propuštění o nich většinou nic nevíme. Jsme rádi za zpětnou vazbu. Je pro nás vzpruhou, když vidíme, že naše práce měla smysl,“ řekla staniční sestra ARO Renata Šuťáková.
