Vědci z Česka pomocí počítače luští letitou záhadu Voynichova rukopisu

Začali masivním rozborem četnosti výskytu slov a znaků, pokračují fraktální analýzou, jež zkoumá zvláštní struktury v textu, a chystají projekt, který prostřednictvím takzvaného crowdsourcingu umožní celoplanetární zapojení do jejich výzkumu. Informatik z Vysoké školy báňské ve spolupráci s dalšími odborníky analyzuje záhadný Voynichův rukopis.

Na dosud nerozluštěný text pocházející z počátku 15. století nahlíží netradičními metodami.

„Rozluštit Voynichův rukopis je přáním každého člověka, který se o tuto problematiku zajímá. Ale buďme realisté, dosud se to nikomu nepodařilo, ačkoliv se jím zabývalo velké množství odborníků. Chceme vyzkoušet, co nám o něm řeknou metody, které před námi ještě nikdo na tento rukopis nezkoušel,“ říká Ivan Zelinka z Fakulty informatiky a elektrotechniky VŠB–TU Ostrava.

Text rukopisu psaného neznámým písmem v neznámém jazyce podrobuje takzvané fraktální analýze, pomocí které zkoumá speciální struktury v něm. Ve spolupráci s kolegy z Olomouce, Brna, ale i amerického Memphisu využívá i další algoritmy včetně převodu textu do takzvaných sítí či identifikace témat.

Voynichův rukopis

• Ilustrovaná kniha, psaná neznámým písmem v neznámém jazyce. 
• Patrně měla 272 stran, dochovalo se jen 240. Je na pergamenu. 
• Podle radiokarbonové datace vznikla mezi roky 1404 a 1438. 
• Jméno má po Wilfridu Michaelu Voynichovi, americkém obchodníkovi polsko-litevského původu, jenž rukopis získal v Itálii v roce 1912. 
• V současné době je text ve vlastnictví Yaleovy univerzity.

A přicházejí první poznatky. Díky síti, získané prostřednictvím milionů výpočtů, se některá ze slov začínají zobrazovat jako důležitá. V angličtině je takovým slovem například „the“. A i ve Voynichově rukopise je slovo, které v textu plní podobnou funkci. S dalšími výpočty odborníkům pomůže i nový ostravský superpočítač.

Dosavadní závěry ukazují, že je Voynichův rukopis velmi pravděpodobně napsán přirozeným jazykem, ne šifrou. „Zřejmě nebude zašifrován. V době vzniku rukopisu byly šifry poměrně primitivní a dnešní počítače by si s nimi poradily raz dva,“ uvádí Zelinka.

Rukopis zkoumá, neboť záhady jsou jeho koníčkem. Před sedmi lety se zkontaktoval s podobně naladěnými kolegy a postupně se zrodil jejich soukromý výzkum. Spolupracuje s Oldřichem Zmeškalem z brněnského VUT, olomouckým týmem vedeným matematikem Janem Andresem, ale i se známým záhadologem Arnoštem Vašíčkem. První výsledky již vědci publikují v odborných periodikách.

Výzva ke spolupráci zamířila do Indie

Ostravský informatik jde při výzkumech i směrem, kterým zatím nikdo neuvažoval. „Například dosud nikdo seriózně nezvážil možnost, že Voynichův rukopis by mohl být přepisem něčeho mnohem staršího. Neomezujeme se tedy jen na to, že text vznikl kolem roku 1404, a předpokládáme i starší kořeny.“

Zjištění vědců tak mimo jiné ukazují na to, že rukopis by mohl pocházet ze staroindického dialektu, kterému je v některých slovech hodně podobný.

„Rozhodil jsem proto výzvu ke spolupráci i v Indii, zatím máme jen první stopy,“ dodává Zelinka s tím, že podobným směrem se vyvinulo i bádání polských kolegů, kteří určili tři možné zdroje jazyka textu, z toho dva z nich v Asii – jde o Blízký východ a přímo Indii.

V nejbližší době připravuje Ivan Zelinka spuštění projektu na bázi takzvaného crowdsourcingu, což v přeneseném významu znamená moudrost davů. Ten umožní zapojení kohokoliv do výzkumu této mysteriózní knihy. „Podstatou je sdílení informací, takový planetární brainstorming. Může to vést k zajímavým poznatkům,“ konstatuje odborník. Podobným způsobem se již uskutečňují jiné projekty zaměřené například na historii, literaturu či astrofyziku. „V aplikaci na tento rukopis budeme první,“ uvádí ostravský informatik.

Zkoumání chtějí odborníci podrobit také Bible v nejrůznějších jazycích světa a porovnat to s výsledky analýzy Voynichova rukopisu. Chtějí zjistit, jestli nenajdou podobné výrazy či strukturu textu.