Obec v blízkosti Kravař se tehdy stala jednou z mnoha opevněných vesnic, o které se opíraly německé jednotky. „Boj o Štítinu propukl 18. dubna v 8:00 hodin dopoledne. Českoslovenští tankisté podnikli s podporou sovětských samohybných děl výpad ve směru od Kravař. Sovětští ženisté však kvůli silné nepřátelské palbě dokázali opravit most přes Opavu až během noci,“ popisuje situaci na frontě historik Slezského zemského muzea Ondřej Kolář.
Památník umučeného Ivana Kubince na hřbitově ve Štítině na Opavsku.
„Při bojích, které se odehrávaly v okolí mostu, zahynuli dva českoslovenští průzkumníci. Třetí, Ivan Kubinec, padl do zajetí.“
Co přesně následovalo, je ještě v současnosti předmětem zkoumání. „Fašisté jej při průzkumu chytili, mučili a zaživa přibili na vrata opuštěného statku,“ vzpomínala na osudný den v rámci projektu Příběhy 20. století Svatava Butková, kterou závěr války zastihl právě ve Štítině coby dospívající dívku.
„V nočních hodinách probíhaly těžké boje, při nichž Čechoslováci a rudoarmějci pronikli do centra Štítiny. Německé tanky využívaly krytí kulometných pevnůstek. Obrněnce se často střetaly z bezprostřední blízkosti. Českoslovenští tankisté v čele s podporučíkem Emilem Cilcem nakonec vytlačili Němce od nádraží a přerušili tak dopravní spojení mezi Ostravou a Opavou. V bojích padlo přes sto osvoboditelů. V obci bylo zničeno 85 procent zástavby včetně lihovaru a mlýna,“ dodal Ondřej Kolář.
Otazníky přetrvávají, historici ale nechtějí spekulovat
Na brutální umučení tehdy dvaadvacetiletého rodáka z Podkarpatské Rusi se přišlo hned po osvobození obce. Co přesně se ale před sedmdesáti lety stalo, dnes už asi nikdo přesně nezjistí. Jistá je pouze skutečnost, že Ivan Kubinec byl zajat při průzkumu v okolí mostu mezi Kravařemi a Štítinou a že jej následně jeho spolubojovníci nalezli už mrtvého.
„Ivan Kubinec je osobnost, o které toho mnoho nevíme,“ potvrdila vedoucí Národního památníku II. světové války v Hrabyni Kamila Poláková. „Různí pamětníci popisují jeho smrt různými způsoby. Když jsme před časem udělali výstavu věnovanou jeho památce, chodili za námi pamětníci z okolních obcí s tím, že nezemřel tak, jak se říká. Nechci se ale pouštět do spekulací. Jasným faktem je, že Ivan Kubinec položil svůj život při osvobozování Československa.“
Pohřeb Ivana Kubince ve Štítině na Opavsku.
Podle nejznámější verze Kubincovy smrti byl po zajetí mučen a následně přibit na vrata Zikova statku. Podle jiných verzí jej prý Němci zastřelili poté, co se opilý vypotácel z tamního lihovaru. Této variantě ale historici příliš nevěří.
Vojáci měli vyloupané oči
„Takovéto věci se nestávaly příliš často, k brutálnímu umučení Ivana Kubince ale mohlo dojít proto, že proti československým a ruským vojákům ve Štítině nebojovali pouze příslušníci wehrmachtu, ale také členové Hitlerjugend, což byli zfanatizovaní mladí nacisté, kteří se k podobným zvěrstvům občas uchylovali,“ vysvětluje historik Viktor Grossmann.
Kubincovo umučení ovšem nebylo jediným zvěrstvem z německé strany, se kterým se českoslovenští vojáci v průběhu Ostravské operace setkali. „U Szeroke (obec v Polsku, nedaleko Jastrzębie - pozn. red.) za námi přiběhli samopalníci a zavedli nás do jednoho sklepa. Tam leželi naši kluci, měli vyloupané oči a uříznuté nosy,“ vzpomíná v knize Ostravsko-opavská operace Karel Šerák, jeden z mála velitelů tanků, kteří válku přežili.
