Obnova lesů zdevastovaných kůrovcem, se blíží. Podnik Lesy České republiky totiž vypsal soutěž na lesnické práce, se kterými mají vítězné firmy začít už v lednu příštího roku.
„V kraji soutěžíme zakázky s předpokládaným objemem služeb 900 milionů korun. Jde o zhruba 18 procent objemu peněz vyčleněných pro celou republiku. Zatím nechci předjímat, jaký zájem o tendr budou mít soukromé firmy. Přihlášky sbíráme až do 12. října,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Z této částky pokryje velká část právě výsadbu. „V rámci tendru na příští rok poptáváme vysázení 85,5 milionu sazenic a semenáčů. Celkem 46 druhů lesních dřevin, nejčastěji buk, dub, smrk a borovice,“ řekla Jouklová.
Smrky v minulosti i usychaly
Odborníci na ochranu lesů z nestátních organizací mají však odlišný názor. „Holá místa po kůrovcové těžbě je důležité nezalesňovat uměle. Stromy vyrostlé přirozeně ze semínek jsou v lese podstatně odolnější než ty, které rostou ze sazenic. Pouze tam, kde nejsou v okolí semena plodící stromy listnáčů a jedlí, můžeme pomoci s jejich výsadbou. Nikdy bychom ale neměli zalesňovat holá místa najednou,“ tvrdí expert na ochranu lesů z Hnutí Duha Jaromír Bláha.
Původní skladba uměle vysazených lesů se údajně podepsala na tom, že hodně stromů v minulých letech uschlo.
„Příčinou odumírání nebyl kůrovec, ale sucho. V minulosti vysázeli lesníci v nižších a středních polohách pahorkatin smrky. Tento strom je horská dřevina s mělkým kořenovým systémem a při proschlé půdě nepřežije. Na severu Moravy už velká část smrků odumřela a jsou místa, která stejný osud čeká také. Přijdou tedy další vlny, snad už menší,“ dodal Bláha.
Kde budou nové stromy růst?
S výsevem počítají také Lesy ČR, jedná se ale o práce mimo soutěženou zakázku. „Kombinujeme všechny způsoby obnovy lesa, tedy i síji a přirozenou obnovu ze semen stojících stromů. Ne vždy a všude je ale tento postup možný. Lesy je nutné po kalamitě obnovit rychle a kvalitně, geneticky vhodným materiálem,“ doplnila Jouklová.
„Do Beskyd zasahují dvě zakázky na Lesní správě Rožnov pod Radhoštěm. Na Jesenicku jsme vyhlásili soutěž o třináct zakázek. Jde například o východní část Lesní správy Jeseník, severovýchodně od Vrbna pod Pradědem až po Osoblažský výběžek. Dále téměř celé území Lesní správy Bruntál,“ upřesnila mluvčí státního podniku.
Lesní experti si myslí, že Jeseníky i Beskydy mají podobný typ podloží, jsou na ně vhodné podobné stromy. „Beskydy mají v půdě o trochu více živin než Jeseníky. Nové stromky tam budou lépe odrůstat. V nejvyšších polohách by měly růst horské smrky a jeřáby, na úbočích by měly buky, jedle, javory, jasany, modříny a další stromy nahradit smrkové monokultury. Pro podhůří jsou potom vhodné třeba duby a lípy,“ podotkl Bláha. S touto druhovou skladbou počítá ve svých plánech i státní podnik.
Bříza a osika zastíní sazenice
Nové výsadbě by pomohlo podle odborníků zasetí takzvaných přípravných dřevin.
„Tyto stromy jako bříza, osika nebo olše pomáhají regenerovat lesní půdu a dávají stín pozdější výsadbě. Můžeme je nechat nalétnout nebo uměle zasít. Pro přírodu je ovšem lepší stromy po kůrovci nechat ležet na místě, protože také umí ochránit půdu. Lesníci mnohdy zbytečně těží stromy, ze kterých už kůrovec vyletěl,“ dodal Bláha.
S přípravnými dřevinami počítají hospodáři i ve státních lesích. „Při obnově kalamitních ploch uvedené druhy běžně využíváme, a to jak v rámci umělé obnovy sazenicemi, tak přirozeně ze stojících stromů. Je tomu tak i v Beskydech a Jeseníkách, kde chrání směsi s ostatními dřevinami. Takto zakládané druhově, prostorově i věkově pestré porosty jsou základem odolnějších lesů,“ poznamenala Jouklová.
Těžba v kraji už v tomto roce klesla. „Letos vytěžíme v Moravskoslezském kraji o 36 procent méně dřeva než minulý rok. Vzhledem k postkalamitní situaci regionu budou příští rok převažovat pěstební činnosti. Dojde ale i na plánované či nahodilé těžby, které jsou běžnou hospodářskou lesnickou činností,“ dodala Jouklová.
