Pod Ostravou je pohřbené celé pohoří, říká geolog k historii uhlí

Seriál   20:08aktualizováno  20:08
Rozsáhlá bažina, jen pár stupňů nad rovníkem. Tak vypadalo v prvohorách, v karbonu, okolí dnešní Ostravy. Právě tehdy zde začalo vznikat černé uhlí. Uhelné sloje, které z Ostravy udělaly velkoměsto. Jak vznikaly a kde je vidět uhelnou sloj, sopečný popel i mořský břeh na jednom místě, přibližuje geolog Jiří Horák.

Geolog Jiří Horák u stamiliony let staré uhelné sloje v areálu hornického muzea Landek Park v Ostravě | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Právě tento rozhovor je prvním dílem společného seriálu MF DNES a iDNES.cz, který se věnuje těžbě uhlí v regionu – její historii, vývoji, zajímavostem či příběhům samotných horníků. V prvním dílu cyklus nabízí rozhovor s geologem Jiřím Horákem.

Jak vlastně černé uhlí v Ostravě a okolí vzniklo?
V karbonu bylo dnešní Ostravsko zhruba pět stupňů od rovníku. Občas se moře zvedlo a vše zalilo, občas se stáhlo. Do toho občas vybuchla nějaká ta sopka a popel napadal do krajiny. To všechno umíme z jednotlivých vrstev vyčíst. U moře šlo o periodu zhruba dvaceti až padesáti tisíc let. Na některých místech vrchu Landek jsou vidět i příbojové sedimenty.

Čili Landek byl útes?
Ne. Landek byl součástí té příbřežní plošiny, vyzvednut byl později.

Nakolik je Landek unikátní?
Takto rozsáhlých odkryvů uhelných sedimentů v Evropě moc není. Na několika stovkách metrů je vidět sedimenty staré 328 milionů let.

Landek je tím pádem otisk prvohor?
Ano. A nejen jich.

Takže tady nebyla bažina? My jsme se kdysi učili, že přesličky a plavuně napadaly do bažiny.
Tady bylo přesně rozhraní mezi tou bažinou a mořem. Za tu dobu, co vznikaly dnešní uhelné sloje, zde moře přišlo a ustoupilo asi devadesátkrát. Když ustoupilo, byly tady ty bažiny, rašeliniště, řeky, jezera a podobně. Jsou zde i sedimenty mělkého moře, zálivů, příbřežních valů. Právě to vše je k vidění na Landeku.

Kde přesně?
Od zadní brány dnešního Hornického muzea, podél Odry, až do Koblova.

A jak ty výchozy uhlí poznám?
Snadno. Vedle pískovce a prachovce jsou i vrstvy černého uhlí. Nachází se zde i jílovce s mořskou faunou. Je to jedinečná lokalita.

Jak se ten landecký odkryv dostal na povrch?
V podstatě jej otevřela řeka Odra, která obrousila část kopce.

Geolog Jiří Horák.

Landek se dostal tak vysoko jak?
Pod Ostravou je vlastně pohřbené karbonské pohoří a Landek je jeden z jeho vrcholů. Krátce po skončení karbonu skončilo usazování a celá pánev byla stlačena a vyzdvižena. Pak zdejší horstvo dlouho zvětrávalo. Až do třetihor. Dalo by se říct, že zde je takový ostravsko-karvinský hřbet. Z obou stran má hluboká údolí, do kterých sjížděla suť právě z těch kopců. Zdejší sloje byly dlouho otevřené, často hořely. Vše bylo zasypáno až v mladších třetihorách. A na to vše se navíc ještě natlačily beskydské příkrovy.

Byly ty kopce karbonského pohoří vysoké?
Z údolí k vrcholům měly asi 1 200 metrů. Pak vše zase zaplavilo moře. V údolích jsou suťové říční kužely, nad nimi jíly, které přineslo moře, ty to zarovnaly a na to vše najely beskydské příkrovy.

Ty sahají až kam?
V podstatě až po Novou Bělou, Brušperk. Takže nad uhlím jsou vlastně dvě vrstvy.

Beskydské vrstvy tlačily starší horniny před sebou jako buldozer?
Ne, ony po nich klouzaly. Na území dnešního Slovenska se zvedly a pak stačily zhruba dva až tři stupně náklonu, aby doklouzaly až na naše území. A některé bloky toho karbonského pohoří ty beskydské příkrovy po cestě vytrhly a tlačily před sebou. Ale to bylo více na jihu.

Jakou vzdálenost tehdy Beskydy „ujely“?
Minimálně čtyřicet kilometrů. Beskydy nevznikaly tady, ale minimálně 40 kilometrů na jihovýchod.

Jak dlouho ten přesun trval?
Došlo k tomu zhruba před patnácti miliony let. Ale jak dlouho vše trvalo, to nevíme. Odhaduje se, že se Beskydy pohybovaly rychlostí zhruba 10 centimetrů za rok. A urazily dráhu čtyřiceti kilometrů.

Pohybují se ještě dnes?
Už ne. To bychom poznali. Třeba proto, že se na některých šachtách, například ve Staříči, těží pod beskydskými příkrovy. Pokud by se pohybovaly, těžní jámy by ten pohyb doslova přestřihl.

Je někde onen kontakt příkrovů dodnes viditelný?
Nejznámější místo kontaktu beskydských příkrovů jsou peřeje v Ostravici. To je kontaktní zóna dvou příkrovů. Ale není tam vidět karbonská vrstva. Jde o kontakt podslezského a slezského příkrovu, karbonské sedimenty jsou až pod nimi. A právě tam je krásně vidět, jak jsou ty příkrovy zkroucené z toho, jak na sebe působily.

A jak se dostalo uhlí pod Frenštát?
To je stále karbon, stejný jako v Ostravě. Zmiňovaný mořský záliv sahal až tam. U ostravsko-karvinského revíru je ale potřeba rozlišovat více vrstev. Máme zde ostravské souvrství, které se usazovalo na příbřežní plošině. Pak byla sedimentace přerušena, moře ustoupilo. Pak tady máme karvinské souvrství. To je to uhlí, které se dnes těží na Karvinsku. To už vznikalo v podstatě ve vnitrozemských podmínkách. Byla tam jezera a řeky, ale už tam nebylo moře. Šlo zřejmě o nějakou vnitrozemskou pánev, do které ty řeky vedly.

Sláva a bída hornictví na Ostravsku

Čili na Karvinsku je úplně jiné uhlí než na Ostravsku?
Je mladší. Ale pod karvinským souvrstvím je to ostravské. Jeho sloje jsou ale mnohem nižší, a to právě ovlivňuje ekonomiku těžby. Karvinské mocné sloje se těží podstatně levněji než nízké ostravské sloje.

Jak mocné ty karvinské sloje jsou?
Některé mají i deset dvanáct metrů. V Ostravě se těžilo uhlí ve slojích mocných do jednoho metru z ostravského souvrství.

A Frenštát?
Tam je obojí. Jak karvinské, tak ostravské vrstvy. Uhlí tam je v takových obrovských kupolích karbonského pohoří.

Je těžba uhlí v Ostravě něčím zajímavá?
Původně, když se ještě těžilo z mělce uložených slojí, stála vlastně celá ostravská těžba především na jediné sloji. Později se samozřejmě šlo hlouběji. Šlo o sloj, která měla mocnost okolo čtyř metrů, což byla v ostravské části revíru naprostá výjimka. Po té sloji šly veškeré starší šachty v okolí centra města. Proto všechny těžily do hloubky zhruba 500 metrů. Pod touto slojí totiž nebylo dalších 200 metrů nic, žádné uhlí. Proto s hlubší těžbou začali až větší těžaři.

Na kolik oblastí se zdejší uhelný revír vlastně dělí?
Na pět. Ostravskou, kde je hranicí michálkovická porucha, petřvaldskou, kde je hranicí orlovská porucha, za níž následuje karvinská oblast, a příborskou oblast, kde je třeba důl Staříč, a frenštátskou oblast s dolem Frenštát.

  • Nejčtenější

Bartošák kvůli životosprávě končí v Třinci. Přerušil kariéru a chce se léčit

Angažmá hokejového brankáře Patrika Bartošáka v Třinci zkrachovalo. Účastník posledního světového šampionátu přestoupil...

Takhle to dál nešlo. Bartošák dostal několik šancí, tvrdí kouč Varaďa

Trenér třineckých hokejistů Václav Varaďa v pátek přiznal, že problémy se životosprávou brankáře Patrika Bartošáka...

Policie řeší obří krádež měděného vedení na koridoru, bylo pod napětím

Objemnou krádež elektrického vedení vyšetřují policisté na Novojičínsku. Mezi 31 sloupy zmizely dvě tuny materiálu za...

Růžička na Spartě neuspěl. Kometě náskok nestačil, Třinec i Kladno slaví

Hradecký trenér Vladimír Růžička odjíždí ze Sparty zklamaný, pražský klub v 18. kole hokejové Tipsport extraligy vyhrál...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Trenér Straka je bez práce. Karviná ho kvůli špatným výsledkům odvolala

Po osmi měsících skončil u fotbalistů Karviné kouč František Straka. Vedení klubu ho odvolalo kvůli špatným výsledkům,...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Špičkový výrobek i po letech funguje. Kvůli hloupé chybě je však k ničemu

Snoubení spotřební elektroniky a počítačů provázely porodní bolesti, které jsou z dnešního pohledu absurdní a...

  • Další z rubriky

VIDEO: Promítání na budově krajského úřadu v Ostravě připomíná revoluci

V symbolických 17:11 ve středu začal videomapping k třiceti letům svobody na budově krajského úřadu v Ostravě. Světelné...

Bakala se české justici v kauze OKD nevyhne, námitku soudy zamítly

Žalobu společnosti Správa pohledávek OKD, která chce po někdejším majiteli OKD Zdeňku Bakalovi a společnosti NWR více...

Ostrava zvažuje, že koupí část akcií vodáren. Opozice chce všechny

Za pět let vyprší koncesní smlouva, kterou Ostrava uzavřela s firmou SUEZ na provozování vodárenské sítě. Opoziční...

Opava opět řeší odprodej Dukelských kasáren, cenu město nestanovilo

Až tři stovky bytů, ale i obchody či plochy pro další služby by měly vzniknout ve střední části Dukelských kasáren v...

TIP PRO MAMINKY: Jak si usnadnit cestování s miminkem
TIP PRO MAMINKY: Jak si usnadnit cestování s miminkem

Advent a Vánoce se kvapem blíží a vás možná letos čekají návštěvy rodiny s malým miminkem. Změna prostředí však může být pro malého človíčka náročná. Pojďte se podívat, jak mu ji usnadnit.

Najdete na iDNES.cz