Pondělí 12. dubna 2021, svátek má Julius
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 12. dubna 2021 Julius

Pod Ostravou je pohřbené celé pohoří, říká geolog k historii uhlí

Seriál   20:08
Rozsáhlá bažina, jen pár stupňů nad rovníkem. Tak vypadalo v prvohorách, v karbonu, okolí dnešní Ostravy. Právě tehdy zde začalo vznikat černé uhlí. Uhelné sloje, které z Ostravy udělaly velkoměsto. Jak vznikaly a kde je vidět uhelnou sloj, sopečný popel i mořský břeh na jednom místě, přibližuje geolog Jiří Horák.

Geolog Jiří Horák u stamiliony let staré uhelné sloje v areálu hornického muzea Landek Park v Ostravě | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Právě tento rozhovor je prvním dílem společného seriálu MF DNES a iDNES.cz, který se věnuje těžbě uhlí v regionu – její historii, vývoji, zajímavostem či příběhům samotných horníků. V prvním dílu cyklus nabízí rozhovor s geologem Jiřím Horákem.

Jak vlastně černé uhlí v Ostravě a okolí vzniklo?
V karbonu bylo dnešní Ostravsko zhruba pět stupňů od rovníku. Občas se moře zvedlo a vše zalilo, občas se stáhlo. Do toho občas vybuchla nějaká ta sopka a popel napadal do krajiny. To všechno umíme z jednotlivých vrstev vyčíst. U moře šlo o periodu zhruba dvaceti až padesáti tisíc let. Na některých místech vrchu Landek jsou vidět i příbojové sedimenty.

Čili Landek byl útes?
Ne. Landek byl součástí té příbřežní plošiny, vyzvednut byl později.

Nakolik je Landek unikátní?
Takto rozsáhlých odkryvů uhelných sedimentů v Evropě moc není. Na několika stovkách metrů je vidět sedimenty staré 328 milionů let.

Landek je tím pádem otisk prvohor?
Ano. A nejen jich.

Takže tady nebyla bažina? My jsme se kdysi učili, že přesličky a plavuně napadaly do bažiny.
Tady bylo přesně rozhraní mezi tou bažinou a mořem. Za tu dobu, co vznikaly dnešní uhelné sloje, zde moře přišlo a ustoupilo asi devadesátkrát. Když ustoupilo, byly tady ty bažiny, rašeliniště, řeky, jezera a podobně. Jsou zde i sedimenty mělkého moře, zálivů, příbřežních valů. Právě to vše je k vidění na Landeku.

Kde přesně?
Od zadní brány dnešního Hornického muzea, podél Odry, až do Koblova.

A jak ty výchozy uhlí poznám?
Snadno. Vedle pískovce a prachovce jsou i vrstvy černého uhlí. Nachází se zde i jílovce s mořskou faunou. Je to jedinečná lokalita.

Jak se ten landecký odkryv dostal na povrch?
V podstatě jej otevřela řeka Odra, která obrousila část kopce.

Geolog Jiří Horák.

Landek se dostal tak vysoko jak?
Pod Ostravou je vlastně pohřbené karbonské pohoří a Landek je jeden z jeho vrcholů. Krátce po skončení karbonu skončilo usazování a celá pánev byla stlačena a vyzdvižena. Pak zdejší horstvo dlouho zvětrávalo. Až do třetihor. Dalo by se říct, že zde je takový ostravsko-karvinský hřbet. Z obou stran má hluboká údolí, do kterých sjížděla suť právě z těch kopců. Zdejší sloje byly dlouho otevřené, často hořely. Vše bylo zasypáno až v mladších třetihorách. A na to vše se navíc ještě natlačily beskydské příkrovy.

Byly ty kopce karbonského pohoří vysoké?
Z údolí k vrcholům měly asi 1 200 metrů. Pak vše zase zaplavilo moře. V údolích jsou suťové říční kužely, nad nimi jíly, které přineslo moře, ty to zarovnaly a na to vše najely beskydské příkrovy.

Ty sahají až kam?
V podstatě až po Novou Bělou, Brušperk. Takže nad uhlím jsou vlastně dvě vrstvy.

Beskydské vrstvy tlačily starší horniny před sebou jako buldozer?
Ne, ony po nich klouzaly. Na území dnešního Slovenska se zvedly a pak stačily zhruba dva až tři stupně náklonu, aby doklouzaly až na naše území. A některé bloky toho karbonského pohoří ty beskydské příkrovy po cestě vytrhly a tlačily před sebou. Ale to bylo více na jihu.

Jakou vzdálenost tehdy Beskydy „ujely“?
Minimálně čtyřicet kilometrů. Beskydy nevznikaly tady, ale minimálně 40 kilometrů na jihovýchod.

Jak dlouho ten přesun trval?
Došlo k tomu zhruba před patnácti miliony let. Ale jak dlouho vše trvalo, to nevíme. Odhaduje se, že se Beskydy pohybovaly rychlostí zhruba 10 centimetrů za rok. A urazily dráhu čtyřiceti kilometrů.

Pohybují se ještě dnes?
Už ne. To bychom poznali. Třeba proto, že se na některých šachtách, například ve Staříči, těží pod beskydskými příkrovy. Pokud by se pohybovaly, těžní jámy by ten pohyb doslova přestřihl.

Je někde onen kontakt příkrovů dodnes viditelný?
Nejznámější místo kontaktu beskydských příkrovů jsou peřeje v Ostravici. To je kontaktní zóna dvou příkrovů. Ale není tam vidět karbonská vrstva. Jde o kontakt podslezského a slezského příkrovu, karbonské sedimenty jsou až pod nimi. A právě tam je krásně vidět, jak jsou ty příkrovy zkroucené z toho, jak na sebe působily.

A jak se dostalo uhlí pod Frenštát?
To je stále karbon, stejný jako v Ostravě. Zmiňovaný mořský záliv sahal až tam. U ostravsko-karvinského revíru je ale potřeba rozlišovat více vrstev. Máme zde ostravské souvrství, které se usazovalo na příbřežní plošině. Pak byla sedimentace přerušena, moře ustoupilo. Pak tady máme karvinské souvrství. To je to uhlí, které se dnes těží na Karvinsku. To už vznikalo v podstatě ve vnitrozemských podmínkách. Byla tam jezera a řeky, ale už tam nebylo moře. Šlo zřejmě o nějakou vnitrozemskou pánev, do které ty řeky vedly.

Sláva a bída hornictví na Ostravsku

Čili na Karvinsku je úplně jiné uhlí než na Ostravsku?
Je mladší. Ale pod karvinským souvrstvím je to ostravské. Jeho sloje jsou ale mnohem nižší, a to právě ovlivňuje ekonomiku těžby. Karvinské mocné sloje se těží podstatně levněji než nízké ostravské sloje.

Jak mocné ty karvinské sloje jsou?
Některé mají i deset dvanáct metrů. V Ostravě se těžilo uhlí ve slojích mocných do jednoho metru z ostravského souvrství.

A Frenštát?
Tam je obojí. Jak karvinské, tak ostravské vrstvy. Uhlí tam je v takových obrovských kupolích karbonského pohoří.

Je těžba uhlí v Ostravě něčím zajímavá?
Původně, když se ještě těžilo z mělce uložených slojí, stála vlastně celá ostravská těžba především na jediné sloji. Později se samozřejmě šlo hlouběji. Šlo o sloj, která měla mocnost okolo čtyř metrů, což byla v ostravské části revíru naprostá výjimka. Po té sloji šly veškeré starší šachty v okolí centra města. Proto všechny těžily do hloubky zhruba 500 metrů. Pod touto slojí totiž nebylo dalších 200 metrů nic, žádné uhlí. Proto s hlubší těžbou začali až větší těžaři.

Na kolik oblastí se zdejší uhelný revír vlastně dělí?
Na pět. Ostravskou, kde je hranicí michálkovická porucha, petřvaldskou, kde je hranicí orlovská porucha, za níž následuje karvinská oblast, a příborskou oblast, kde je třeba důl Staříč, a frenštátskou oblast s dolem Frenštát.

  • Nejčtenější

Liberec potřetí udolal Spartu, Třinec přehrál v třetím semifinále Boleslav

Dramatické semifinálové série play off hokejové extraligy mají po dnešku jedno velké překvapení. Liberec jde po...

Lidé v kraji při lockdownu cestují čtyřikrát více než loni na jaře

Po opatřeních zavedených 1. března klesl v Moravskoslezském kraji počet meziokresních vyjížděk o více než třetinu. Lidé...

Liberec vyhrál na Spartě i podruhé. Boleslav vyrovnala sérii s Třincem

Hokejová Sparta je ve šlamastyce: v domácím prostředí nezvládla ani druhé semifinále a v sérii s Libercem prohrává 0:2...

Sparta odvrátila konec sezony. Boleslav vyrovnala s Třincem na 2:2

Hokejová Sparta odvrátila konec sezony: čtvrtý duel semifinále v Liberci zvládla jasně 5:0 a snížila stav série na 1:3....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bez zaváhání. Hokejisté Kladna a Jihlavy zvládli i čtvrté duely a čeká je finále

Hokejisté Kladna a Jihlavy zvládli v nejkratší možné době semifinálové bitvy play off první ligy a čeká je finálový boj...

Svačiny jsou zbytečné. Stačí jíst dvakrát denně, vysvětluje profesor Anděl

Premium Nadváhu má v Česku až 44 procent mužů a 31 procent žen. A obezitu dalších 20 procent mužů a 18 procent žen. Statisíce z...

První romské dítě, které skončilo v babyboxu. Romové zuří, matka ho chce zpět

Premium Je to příběh 217. dítěte, které babyboxy zachránily a prvního romského dítěte, které se v babyboxu ocitlo. Matka...

Fiala politiku dělat neumí a důsledky jsou tragické, hodnotí Klaus dnešní ODS

Premium Za deset dní oslaví ODS třicáté výročí svého vzniku. MF DNES požádala jejího zakladatele Václava Klause, aby...

  • Další z rubriky

Policie obvinila muže z Novojičínska z vraždy své matky. Předtím se hádali

Z vraždy obvinila policie osmatřicetiletého muže, který na Novojičínsku v sobotu po hádce napadl svou matku. Žena při...

Žena našla na zemi klíče od auta, které pak ukradla. Odjezd jí trval minutu

Ostravští policisté zadrželi partnerský pár, který neodevzdal nalezené klíče od auta, ale s cizím vozem naopak ujel....

Je chyba, když rodiče přestanou dětem číst, říká blogerka Opičí matka

Premium Přehled o současné dětské literatuře má jako málokdo, názvy knih i autorů sype z rukávu. Čtenáři jejích internetových...

Pacienti s covidem přicházejí do nemocnice pozdě, upozorňují zdravotníci

Epidemie koronaviru v Moravskoslezském kraji v posledních dnech mírně zpomalila, na covidových jednotkách nemocnic to...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Kuchyň mají na terase. Šílený plán mladých manželů je geniální

Honza a Katka se po svatbě nastěhovali do domu svých prarodičů. V patře, které obývají, jim však chybí kuchyň. A tak...

Jak často se nakazí již očkovaní? Důkladná studie dala skvělé výsledky

Americké středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí (CDC) ve svém časopise vydalo průběžné výsledky studie, která je...

Pohřeb prince Philipa se bude konat 17. dubna, Harry dorazí bez Meghan

Buckinghamský palác oznámil, že pohřeb zesnulého prince Philipa se bude konat 17. dubna. Zároveň potvrdil, že princ...

Miliardový byznys vyschl, technologický obr Kapsch se stahuje z Česka

V dobách největší slávy šlo o firmu s miliardovými obraty, která se nebála pouštět do slovních přestřelek se členy...

Podstoupím úpravu prsou. Není čas cvičit a chroustat mrkev, říká Kalivodová

Andrea Kalivodová (43) se svěřila s tím, proč se rozhodla podstoupit remodelaci prsou. Operní pěvkyně v rozhovoru pro...