Aleně je třicet let, je doma se dvěma dětmi. Kvůli covidu se zatím do práce nevrátila. Nic ji k tomu ani nenutí.
To, co začalo nevinným prodejem oblečení, ze kterého už děti vyrostly, a následným zjištěním, že se prostřednictvím internetu, například sociálních sítí, dá úspěšně přeprodávat zboží nakoupené na nejrůznějších zahraničních slevových portálech, ji uživí. A ne špatně.
Takových žen je hodně. A začínají se stále častěji dostávat do nečekaných problémů.
„V poslední době, zvláště pak po příchodu covidu, jsme zaznamenali několik desítek případů, kdy se lidem podařilo být při prodeji prostřednictvím sociálních sítí natolik úspěšnými, že aniž by si to třeba uvědomili, překročili hranici, od níž je zákonem dána povinnost registrovat se u finančního úřadu jako plátce DPH (daně z přidané hodnoty) a tuto daň také platit,“ přiblížila stále aktuální problém Petra Homolová, mluvčí Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj.
„Často to začíná nevinně. Maminka chce prodat pár věcí, ze kterých už děti vyrostly, nebo se v době covidu naučila nakupovat u zahraničních dodavatelů levné věci a ty dále přeprodávat,“ dodala Homolová.
Příjmy se musí danit
Problém, který hrozí, spočívá ve faktu, že se z nevinných začátků s několika přeprodanými kousky oblečení nebo jiných věcí může stát docela výnosný byznys.
A úspěšní prodejci na internetu si neuvědomují, že své příjmy musejí zdanit. A od okamžiku, kdy dosáhnou obratu jednoho milionu korun, se musejí registrovat i jako plátci DPH, musejí podávat daňová přiznání, kontrolní hlášení a plnit řadu dalších povinností vůči státním institucím, což nařizuje zákon.
„Odhalujeme množství případů, kdy i běžně zaměstnaní občané rozvíjeli na internetu své aktivity tak úspěšně, že například po několika měsících překročili obrat pro přihlášení se k DPH, avšak registrovali se zpětně až na naši výzvu, často i po dvou letech od okamžiku povinné registrace,“ doplnila mluvčí Homolová. „A zpětná registrace k DPH často znamená platební výměry vydané finančním úřadem na statisícové až milionové dlužné částky.“
Jen v současnosti řeší pracovníci finanční správy v Moravskoslezském kraji třicet případů, kdy zpětně vymáhají přes devět milionů korun na nezaplacených daních z příjmu. Doměřená DPH u deseti zpětně přihlášených plátců dosahuje 18,5 milionu korun.
Často na ně upozorní třeba sousedé
„Největší nedoplatky na dlužné DPH vznikají při zpětné registraci. Jde až o třetinu finančním úřadem kontrolovaných osob, které vykazují příjmy ze své individuální činnosti v kyberprostoru,“ upřesnila Petra Homolová.
Trvalé vyhýbání se placení daní je při obchodování na internetu výrazně složitá záležitost. Elektronická stopa totiž bývá dlouhodobě dohledatelná. A upozornění na nezdaněné podnikání může přijít i z těch nejméně očekávaných stran.
„Na tyto nové případy podnikání přes internet nás často upozorní také veřejnost. Nespokojení zákazníci, konkurence, bývalí partneři či partnerky, nespokojení sousedé, dodavatelé, kterým prodejci nezaplatili, a podobně,“ vysvětlila mluvčí. „Má-li kdokoliv pochybnost, zda vůči finančnímu úřadu nějakou povinnost nepromeškal, ať se s dotazem obrátí přímo k nám, na finanční úřad.“
