Přítomnost vlků prokázaly vlčí hlídky v posledních letech na hřebenech i svazích nad Lomnou, Morávkou i Pískem na Frýdecko-Místecku. Většinou jde o samotáře. Podle Krajči se sice nějaký čas vykládalo o čtyřčlenné smečce, ale chyběl důkaz.
„Stopování vlka není jednoduché. Pokud ho nezachytí fotopast nebo se jeho přítomnost neprokáže v laboratořích z trusu, nelze s jistotou říct, zda nešlo třeba o zdivočelého psa. Musíme se dívat, jak jsou stopy uspořádané, a jít v nich delší dobu. Pes pobíhá cik cak, vlk míří rovně.
Pokud jsou vedle zvířecích stop i lidské a ještě k tomu stejného stáří, mohl to být člověk, který vedl psa na vodítku,“ vykládá přírodovědec a ukazuje video z Kokořínska, kde tamní členka vlčí hlídky zažila neobvyklé probuzení. Ještě ze spacáku natočila zvědavého vlka, který pobíhal kolem ní a zřejmě zkoumal, co to na zemi leží. „Podobný zážitek bych si jednou přál zažít i tady,“ doufá Krajča.
Vlčí mláďata v CHKO Kokořínsko:
Dat kolem šelem už má z Beskyd shromážděných hodně. Stoprocentními se však dají nazvat pouze ta, kdy přítomnost vlka prokáže genetika, kdy se najde mrtvé zvíře nebo ho zachytí fotopast. Ve druhé skupině jsou tak zvaná slabší data. Tam patří třeba trus před vyšetřením, který pravděpodobně ukazuje na vlka, či třeba hlášení nějakého odborníka o nálezu stop, například lesníka či myslivce.
„Lidé nám také volávají často, že tam a tam viděli šelmu, a občas i pošlou fotky, za což jsme rádi. Bohužel záběry nebývají kvalitní a zkušenosti laiků jsou malé, proto této třetí skupině zpráv říkáme nedůvěryhodná data,“ popisuje Krajča a vyvrací i zažité mýty o vlcích. „Traduje se, že v každé smečce funguje alfa samec a samice. Jsou to jen povídačky vzniklé pozorováním uměle vytvořených smeček z dospělých jedinců v zoologických zahradách. Smečka, to je matka, otec, mláďata rok stará a letos narozená,“ vysvětluje Krajča.
„Vlk na nás nezaútočí“
Na strachu z vlků se podle něj podepsala hlavně pohádka o Červené karkulce.„Vlk na nás nezaútočí. Neudělá to ani tehdy, když mu budou pytláci krást mláďata nebo je raněný. Má v povaze zafixované, že je lepší tisíckrát zdrhnout, než být jednou mrtvý. Před 1. světovou válkou se několik útoků na člověka odehrálo, ale tehdy za to mohla rozšířená vzteklina. Jenže to by útočila i nakažená veverka,“ říká muž.
„Vlci mají pro nás velký význam. Srnčí, jelení zvěř a divočáci se díky nim více hýbou, nezdržují se jen na jednom místě a netloustnou. Tím pádem jsou zdravější. Logicky to všechno napomáhá obnově lesa. Zvěř se přemisťuje a sežere na každém kousku lesa něco, čímž obnoví porosty, zpevní břehy a zamezí erozi,“ zdůrazňuje Krajča. „Vlk také loví slabé a nemocné kusy, což je pro populaci zvěře obrovským přínosem. Požíráním mršin brání rozvoji nemocí.“
