Na začátku prázdnin. Tak ne, v jejich polovině. Ani to ale už neplatí. Lidé ze vchodu, jenž ve Frenštátě pod Radhoštěm sousedí s domem, který 17. února zničil výbuch, se domů vrátí zřejmě do měsíce.
Pocity? Netrpělivě čekají na návrat domů, ale mnozí vnímají i úzkost.
Od 17. února, kdy frenštátský dům číslo 39 zničil výbuch a vzal životy šesti lidí včetně tří dětí, musí lidé ze sousedního vchodu číslo 40, jenž patří společenství vlastníků, žít jinde - u blízkých či třeba v bytech poskytnutých městem.
Zatímco zpočátku to vypadalo, že oprava jejich domu bude poměrně rychlá, práce se protáhly. Zpět do bytů se tak lidé nevrátí v polovině července, jak předpokládali, ale zřejmě až v druhé polovině srpna.
"Čekali jsme, že práce půjdou rychleji, ale ukázalo se, že výbuch poškodil úplně všechno: od komínů přes rozvody plynu až po vzduchotechniku. Celková oprava tedy byla nutná a my víme, že ji nikdo vědomě neprotahuje," uvádí jedna z obyvatelek domu číslo 40, která si nepřála zveřejnit jméno.
Stav vážně popálených se zlepšujeŽili v přízemí naproti bytu Antonína Blažka, nejpravděpodobnějšího strůjce únorového výbuchu ve Frenštátě pod Radhoštěm. Manželský pár skončil s těžkými popáleninami v ostravské fakultní nemocnici. Žena měla popáleno 90 procent těla, muž 60 procent. Stav obou se naštěstí zlepšuje. "Pacientku lékaři v červnu propustili do rehabilitační léčby, pacient zůstává v péči nemocnice. Už ale není na jednotce intenzivní péče, nýbrž na standardním pokoji," řekl mluvčí fakultní nemocnice Tomáš Oborný. |
Ač od výbuchu minulý týden uplynulo už pět měsíců, lidé, kteří ho prožili, mají děsivý zážitek stále v poměrně živé paměti a s ním cítí i jisté obavy z návratu domů.
"Uvědomujeme si, že se blíží okamžik, kdy ulehneme do stejného pokoje, do stejné postele," říká žena.
Teď podle svých slov v podstatě bojuje s existenčními problémy. Z pojištění sice s manželem zaplatili nejnutnější opravy bytu, nadstandard jako třeba kuchyňskou linku už si ale musí platit sami.
Stejně jako jiní lidé z poškozených vchodů 40 a 41 sice od města dostali díl z šesti set tisíc korun, o jejichž rozdělení rozhodli zastupitelé, částka byla ale dle ženy spíš symbolická a třeba některým důchodcům, kteří navíc neměli byt ani pořádně pojištěn, prý moc nepomohla.
"Jsme samozřejmě rádi i za malý příspěvek. Z dnešního pohledu se ale dá říct, že nás městský úřad v podstatě umlčel jednorázovou částkou, která ani zdaleka nepokryje investice, jež do bytů musíme vložit," míní obyvatelka domu.
Starostka Frenštátu Zdeňka Leščišinová má ale zato, že město dělá maximum v pomoci lidem, které únorový výbuch postihl.
"Postesknutí lidí ze vchodu číslo čtyřicet docela chápu, zatím se ale o další finanční pomoci neuvažuje," reaguje Zdeňka Leščišinová a dodává, že z podstaty věci není možné srovnávat vysokou finanční pomoc, již díky veřejné sbírce získali přeživší z vybuchlého vchodu, a výši příspěvku poskytnutého lidem ze sousedních domů.
Dům z boku zpevní třímetrová zeď
Město je nyní připraveno investovat například do opěrné zdi, která opravený vchod číslo 40 zpevní v místě, kde dřív stával dům zničený explozí.
"Zeď bude mít asi tři metry na výšku, vzhled opraveného domu nenaruší," říká šéf odboru investic frenštátské radnice Zdeněk Bartoš.
Podle předsedy výboru společenství vlastníků bytových jednotek ve vchodech číslo 40 a 41 Petra Albrechta se obyvatelé čtyřicítky těší domů podobně jako na návrat z pionýrského tábora.
"Na informaci o tom, že se mohou vrátit, čekají každý den, bohužel ukončení oprav bylo nutné několikrát odsouvat s ohledem na průběh stavebních prací," říká Petr Albrecht.
Jak přitom zmiňuje, on sám je zastáncem pečlivosti při opravách. "Ať to radši zabere dvakrát tolik času, než abychom to šili horkou jehlou a později se ukázalo, že se něco dalo udělat lépe."
Jak daleko je v současnosti oprava vchodu číslo 40?
"Hrubé práce jsou už z většiny hotové, zdržely nás ale lité podlahy. Teď se čeká na jejich vyzrání," přibližuje stav prací Petr Albrecht.
Momentálně podle něj dělníci v bytech dokončují hlavně interiérové úpravy, které si obyvatelé hradí ze svého. Dům už je také skoro kompletně zateplen polystyrenem, později bude nutné mimo jiné nahodit omítku.
Ani opravou čtyřicítky ale stavební práce v bloku původně tvořeném třemi vchody neskončí.
"Současné opravy, to je první etapa. Až skončí, tak se vystěhují obyvatelé vchodu číslo jednačtyřicet. Ten také čeká oprava, i když ne tak rozsáhlá," předestírá Petr Albrecht.
Na místě vchodu, jehož explozi s největší pravděpodobností inicioval obyvatel přízemí Antonín Blažek, by už nový dům nikdy stát neměl. Vzniknout by tu mohlo pietní místo s lavičkou či smuteční vrbou.
