Samostatnou výdělečnou činnost nezletilých umožňuje občanský zákoník od roku 2014. Přivolení soudu podle něj plně nahrazuje podmínku zletilosti vyžadovanou živnostenským zákonem.
Této možnosti zatím využil jen zlomek „dětí“. Jedním z nich je právě sedmnáctiletá rodačka z Karviné, v současnosti žijící v Ostravě. Dívka dostala zelenou od soudu a na rozvoj talentu i od Střední školy podnikání a služeb v Ostravě-Porubě, kde jí letos umožnili využít individuální vzdělávací program. Učit se dívka bude doma a jednou měsíčně bude docházet do školy na přezkoušení.
Petra Petřeková fotí dva roky. Před získáním živnostenského oprávnění se ale focení mohla věnovat jen jako koníčku. „Začínala jsem fotkami svých známých. O mou práci začal být přes sociální sítě čím dál větší zájem. Bylo mi jasné, že si musím co nejdříve vyřídit živnostenský list. Chtěla jsem mít otevřené dveře pracovním nabídkám a veřejný ceník. Člověk, který se tím chce živit, musí neustále fotit, aby měl, jak se říká, odfoceno. Důležitou roli hraje i obchodní duch, jen talent nemusí stačit,“ podotýká ambiciózní Ostravanka.
Soudkyně její práci znala
To, že za ní už byla nějaká práce, Petře při soudním řízení pomohlo. „Soudkyně znala její práci. V době, kdy rozhodovala, už měla dcera za sebou výstavu i vernisáž. Vyhodnotila to tak, že Peťa má na to, aby podnikala, takže jí to přiklepli. Od té doby se nemusí ničeho bát,“ vysvětluje matka Petry.
Podle ní se totiž před posvěcením podnikání její dcery objevovaly vzkazy od kolegů z branže. „Brali to tak, že jim bere kšefty, a varovali ji, že si nemůže fotit jen tak,“ zmiňuje.
V současnosti se díky přístupu soudu i školy může Petra svému koníčku a nyní i práci věnovat naplno. „Nedokázala jsem skloubit své fotografické aktivity s pravidelnou docházkou do školy. Jsem studentkou střední školy a studuji obor fotograf – multimediální technik. Díky individuálnímu programu se tak mohu nadále vzdělávat a zároveň svým focením získávat potřebné zkušenosti z oboru. Zasévám, abych sklízela, a to hlavně v budoucnu,“ podotkla Petra Petřeková.
Daří se jí prý velmi dobře, měsíčně si průměrně vydělá částku odpovídající zhruba dvojnásobku průměrné mzdy v Česku. „Díky tomu jsem mohla peníze investovat do kvalitního fotografického vybavení. Také neustále nakupuji oblečení a rekvizity, které využívám při focení. Jsem šťastná, že jsem finančně samostatná,“ vysvětluje fotografka. Něco takového bylo přitom ještě před třemi lety pro dívku nemyslitelné. Její útěchou bylo po rozvodu rodičů poflakování s kamarády. Zlom přišel ve chvíli, kdy propadla kouzlu fotografie.
Nenechte se odbýt čokoládou, radí vrstevníkům
Klientelu si získává promyšlenými postupy focení. „Zaměřuji se na focení dětí. Občas fotím svatby i těhotenské fotografie. Prakticky za každého počasí pracuji venku. Hodně si dávám záležet na vhodném oblečení, a proto ho sama nakupuji. Fotit v bundách se vzory či nápisy není ono,“ vysvětluje.
Zakládá si na přirozeném focení. Nechce děti nutit křečovitě pózovat do fotoaparátu. „Snažím se docílit jejich přirozenosti tím, že celé focení probíhá formou hry. Holčička si při něm hraje na pohádku a neřeší, že na ni míří fotoaparát,“ dodává.
Petra Petřeková chce svým příběhem inspirovat mladé lidi, aby se nebáli jít za svými sny. „Nedejte se odradit jinými lidmi a nezalekněte se prvních neúspěchů. A za dobře odvedenou práci se nenechejte odbýt čokoládou,“ dává dívka radu vrstevníkům.
