Kostel sv. Máří Magdalény, který patří mezi kulturní památky, je jednou z dominant Stonavy na Karvinsku už od roku 1910, ale takovou půlnoční mši zřejmě ještě nezažil.
Na začátku bohoslužby prošla zaplněným kostelem skupina krojovaných havířů se zástavou svaté Barbory, na níž stojí prosba: Svatá Barboro, patronko naše, oroduj za nás. Po celou mši pak drželi tři z nich s praporem a zapálenými kahany čestnou stráž u oltáře svaté Barbory, kde se po tragédii otáčejí havířská kladívka směrem dolů.
„Je dobře, že se v dnešní době vzpomíná na zemřelé havíře s takovou pietou. Do kostela přišlo hodně jejich kolegů. Osobně jsem nic podobného nezažil, ale pamatuji na rok 1983, kdy v jiné části dolu tehdy také po výbuchu metanu zemřelo několik horníků. Tehdy se nic podobného konat nesmělo, jen oficiální pohřeb,“ říká důchodce Zdeněk Harviš, který v dole pracoval 37 let a při mši držel u oltáře svaté Barbory čestnou stráž s kahanem v pondělí i v úterý.
„I pro mě je to poprvé. Není jednoduché spojit radostnou událost s tragédií, při níž přišlo o život tolik lidí. Ale tato tragédie do Vánoc vstoupila, proto to chci spojit,“ řekl ještě před mší iDNES stonavský farář Roland Manowski, který nevěděl, zda v pondělí večer nebo v úterý dopoledne přijedou na mši i pozůstalí.
„Účast předem ohlásili lidé z vedení dolu. Kdyby neplatila tak přísná pravidla pro ochranu osobních údajů, požádal bych o jména a adresy horníků, kteří zahynuli, a pozval osobně jejich příbuzné. Takto musím spoléhat na to, že se o mších dozvědí z informací, které zveřejnila zdejší i polská diecéze,“ dodal.
Na mši nechyběly tradiční vánoční koledy, ale její závěr patřil Tiché noci se vzpomínkou na horníky. Farář přečetl i většinu jejich jmen - těch, která se mu podařilo získat. Citoval také z kondolenčního dopisu, který farnosti zaslal katovický arcibiskup Wiktor Skworc. Ten promluvil i v neděli na mši v Katovicích.
„Náš region má silnou hornickou tradici. Proto nás neštěstí v dole na Karvinsku tak zasáhlo,“ uvedl podle ČTK arcibiskup. Znovu se podle něj ukázalo, jak je práce v podzemí nebezpečná. „Povolání horníka je těžké. Když jede klecí dolů, nikdy neví, zda vyjede i nahoru.“ Podle něj je nutné podrobně prošetřit, co bylo příčinou této tragédie. „V duchu jsme s rodinami mrtvých horníků,“ doplnil katovický duchovní.
Při čtvrtečním výbuchu a následném požáru zemřelo v dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku třináct horníků, další tři skončili v nemocnici. Je to největší důlní neštěstí od roku 1990. Tragédie se odehrála v severní lokalitě dolu 880 metrů pod povrchem.
Důl ČSM je součástí OKD. Majitelem této těžební společnosti je prostřednictvím státního podniku Prisko stát. OKD letos vytěží okolo pěti milionů tun uhlí. V současnosti těží ve dvou dolech.
Důlní závod 1 vznikl k 1. lednu 2015 sloučením původních závodů Důl Darkov a Důl Karviná. Důlní závod 2 vznikl k 1. lednu 2015 přejmenováním původního Závodu Důl ČSM a nachází se ve východní části karvinské dílčí pánve. Územně je členěn do dvou oblastí: Sever a Jih. Dobývací prostor je v katastrech obcí Stonava, Karviná, Albrechtice u Českého Těšína a Chotěbuz.
