Ostravský obvod Radvanice, v blízkosti huť ArcelorMittal. Na smogovém znečištění se podle zjištění Zdravotního ústavu těžký průmysl podílí v topné sezoně 64 procenty, v letní ale už podíl stoupá o dalších 16 procent. Naopak v Opavě v zimě nejvíce špiní vzduch doprava, ve Stonavě na Karvinsku lokální vytápění a v Horní Lomné na Jablunkovsku vévodí smog, který tam dorazil ze vzdálenějších zdrojů, nejčastěji z Polska.
Unikátní mapa |
To je jen zlomek zjištění, která přináší mapa zveřejněná na webu Informačního monitorovacího systému průmyslového znečištění v Moravskoslezském kraji. „Dosud se podíly zdrojů znečištění odhadovaly poměrem třicet procent doprava, třicet průmysl, třicet lokální topeniště a zbytek další zdroje. Projekt toto tvrzení změnil a zároveň upřesnil,“ sdělila Lucie Hellebrandová, vedoucí oddělení ovzduší ze Zdravotního ústavu v Ostravě.
Stovky vzorků, zkoušky kotlů nebo monitorování komínů
Pátrání, odkud se prachové částice objevují, bylo velmi náročné. Odborníci na čtyřiceti místech kraje odebrali 250 vzorků emisí, tedy škodlivin přímo u zdroje znečištění, například komínu, a dokonce 1 000 vzorků imisí, což jsou emise, které se už dostaly do okolí.
Pomáhala i skutečnost, že jemný prach vypuštěný z komína huti vypadá pod mikroskopem zcela jinak, než prachové částice z výfuku.
Prachová částice pocházející z domácího kotle pod mikroskopem.
Prachová částice pocházející z těžkého průmyslu pod mikroskopem.
Specialisté nejen ze Zdravotního ústavu, ale také z VŠB-TU, České geologické služby a dalších pracovišť prováděli zkoušky různých paliv používaných v domácích kotlích, brali vzorky v patnácti velkých průmyslových podnicích i mimo zákonná nařízení. „Něco takového dosud nemělo obdoby,“ poznamenala Hellebrandová.
Výsledky byly pozoruhodné. Jak se ukázalo, existují velké rozdíly mezi letní a zimní topnou sezonou. „Průmyslové zdroje se po celý rok chovají téměř stejně, ale v topné sezoně narůstá vliv lokálních topenišť. V kraji jsou místa, kde je vliv topenišť až 75 procent, zejména na Bruntálsku a Jablunkovsku,“ přiblížila Hellebrandová.
Jinde zase převládá vliv dopravy, až 49 procent dosahuje tento typ znečištění v Ostravě-Porubě. Potvrdil se i významný příděl z Polska, v případě jemného prachu může jít až o 37 procent.
Vhodná by byla oponentura
„Už jsem se na výsledky díval a potvrdilo se, o čem hovoříme už dlouho. Fabriky produkují celoročně stejný přísun znečištění, takže bylo jasné, že za zhoršením ovzduší v zimních měsících, kdy se začne topit, nemohl primárně průmysl,“ řekl regionální manažer Sdružení průmyslu Petr Holica.
Markéta Ubíková ze sdružení Čisté nebe považuje projekt za velmi zajímavý. Připustila, že na některých místech byla překvapena nižším podílem průmyslu, než se dosud domnívala.
„Proto bychom uvítali, kdyby výzkumu byla provedena i nějaká oponentura, aby se výsledky nedaly nijak zpochybňovat,“ podotkla Ubíková. Byla by také ráda, kdyby se podařilo předložit výsledky na internetu v uživatelsky ještě příjemnější podobě, například více graficky.
