Opravdová zimní sezona pro ně začíná v období kolem Vánoc, kdy se na hory vydávají houfy natěšených turistů. V této době podle záchranářů Horské služby Beskydy praskají ve švech. Jejich přípravy na tuto část roku však začínají mnohem dříve. A to hned jak skončí léto.
„Už od září připravujeme techniku, takže kontrolujeme sněžné skútry, čtyřkolky, svozné prostředky a veškerý záchranný materiál,“ uvedl náčelník Horské služby Beskydy Radim Pavlica. Revizemi procházejí i zařízení na stanicích Horské služby.
Kromě techniky se na zimu připravují rovněž samotní záchranáři, kteří musí projít fyzickými prověrkami.
„Doškolují se na skalách, v technických dovednostech, nacvičují evakuace z lanovky, doškolují se letečtí záchranáři, psovodi procházejí atesty. Tyto činnosti probíhají od září do listopadu,“ přiblížil šéf záchranářů.
V zimním období mívá Horská služba Beskydy nasazeno okolo dvanácti až patnácti záchranářů, o víkendech pak kolem dvaceti. Ti jsou připraveni lidem pohybujícím se na horách pomáhat každý den.
„První náročnější zkouška nás vždycky čeká v období Vánoc, kdy za týden míváme i šedesát až osmdesát zásahů, což je na Beskydy poměrně dost,“ upozornil Radim Pavlica s tím, že loni horští záchranáři zasahovali v zimě u 420 případů, za letošní letní sezonu jich už mají 320.
„Je to rekord. Je to dáno i tím, že návštěvnost byla poměrně velká, protože v současnosti lidé moc nevyjíždějí do zahraničí. Dávají přednost tuzemským destinacím,“ podotkl.
V zimě se hraje o každou minutu
Mezi zásahy v létě a v zimě je značný rozdíl. V létě totiž při úrazech nejde tak moc o čas - když někdo někde zůstane se zlomeninou půl hodiny, tak se tolik nestane, pokud není velmi špatné počasí.
„Kdybychom někoho nechali půl hodiny v zimních podmínkách, tak je to daleko horší. Navíc v létě se k úrazům dostáváme relativně snadno. V zimě je to náročnější, protože ne všude se dostaneme technikou, takže mnohdy musíme jet na lyžích nebo se to řeší ve více lidech, kdy používáme nějaký svozný prostředek, který poponášíme nebo potahujeme po sněhu,“ popsal náčelník Horské služby Beskydy.
„Hlavním faktorem je čas, protože v zimě hrozí podchlazení. Navíc v létě je vidno do osmi nebo devíti hodin, v zimě je tma už o půl páté. Pro někoho to může být nepříjemné, až frustrující. Navíc počasí může ovlivnit mlha, která zhoršuje viditelnost. Když se k tomu přidá vítr a sněžení, o to jsou pak naše zásahy náročnější.“
V Beskydech jsou častější pády nebo sesuvy sněhu než typické laviny.
„Máme už ale i nachystaného, připraveného a vycvičeného lavinového psa, který prošel atesty. Není určen jen pro lavinové akce. Má zkoušky i pro plošné vyhledávání. V případě pohřešování tak nasazujeme i psovoda se psem,“ poznamenal Pavlica.
Pokud se lidé vydávají do hor, měli by s sebou vždycky mít nabitý mobil. „Předpokládáme, že dnes už lidé mají telefony s nějakým operačním systémem. Existuje aplikace Horské služby a Záchranka, které zjednodušují činnost záchranářům při vyhlášení poplachu, protože podstatně zpřesňují polohu mobilního telefonu,“ podotkl Pavlica.
„Pravděpodobnost, že dotyčného najdeme, je tak mnohem větší a hlavně se zkrátí čas, po který ho budeme hledat,“ nastínil.
V teniskách vyrážejí do tisícimetrových výšek
Náčelníka Horské služby Beskydy zaráží, že spousta lidí vyráží na hory a nejsou připraveni na změnu počasí. „Vydávají se i do výšek nad tisíc metrů, přiběhnou tam v lehkém oblečení a nemají s sebou ani nic na převlečení. Vůbec nepočítají s tím, že by se mohlo změnit počasí,“ kroutí hlavou.
Podle Pavlici je až zarážející, když je sníh už i v nižších polohách, a on přitom některé lidi potkává v tisíci metrech jen v plátěných teniskách.
„To není dobré. Stejně jako není dobré, když někdo vyrazí jen nalehko oblečený na Lysou, na Smrk nebo na Travný. Na Lysé jsou alespoň chaty, kde se může schovat, ale na Smrku nebo na Travném nic. Vím, že jsou trénovaní, chodí hodně a často do hor, takže si myslí, že hory znají. Hory jsou krásné, ale mnohdy zrádné,“ upozornil.
„I na našich kopečcích dochází k nepředvídatelným situacím a bohužel taky poměrně často i k tragickým událostem,“ dodal.
V posledních letech byly zimy mírnější, takže lidé nejsou tak ostražití. „Když teď přijde mráz, mlha, vítr a začne do toho hustě sněžit a napadne přes noc nebo i přes den třicet centimetrů sněhu, tak to lidi hodně překvapí. Nejsou na to připravení,“ řekl Pavlica.
„Přitom dneska existuje řada možností, jak si zjistit předpověď počasí na krátký časový interval, třeba na půlden. Předpovědi jsou poměrně přesné, byť v horách dochází k tomu, že ne vždycky vyjdou. Proto lidé nesmí hory podceňovat,“ uzavřel.
