„Zaspali jsme, už je skoro pozdě,“ obává se ekolog Ivan Bartoš. Poodří ale není jedinou oblastí, která se s invazí jmelí potýká. Problémy mají i další části kraje.
„Když jsem se jako mladý vypravil tady v Poodří na jmelí, bylo zde jen pár lip, kde se jmelí dalo najít. Dnes jím je napadeno obrovské množství stromů. A ve většině případů se s tím nic nedělá,“ říká Ivan Bartoš z Českého svazu ochránců přírody ve Studénce.
Nástup jmelí bílého v regionu začal zhruba před deseti lety. „Sešlo se několik faktorů. Jedním z nich bylo, že lesáci tady hromadně vysázeli kanadský topol, který jmelí dobře přijímá. Kvíčaly a další ptáci pak cizopasníka velmi rychle rozšířili dále. Topoly pokryté jmelím přitáhly další ptáky, jednotlivé klony jmelí napadaly i na další stromy a dnes jím máme zaplavené celé Poodří,“ popsal Bartoš.
„Jsou tady rozpadlé lipové a topolové lesy, dobře se šíří jmelí i na jasanech a v Oderských vrších jsou napadeny také javory, které jsou tam důležitým stromem. Z jehličnanů jsou na tom špatně jedle, což je velké neštěstí, protože jsou to stromy, které by mohly nahradit smrk po současné kůrovcové kalamitě,“ vypočítává Bartoš. V současnosti jsou často postižené i vrby. „To je další katastrofa. Protože lípa přežije se jmelím i deset patnáct let, ale vrba zhruba jen pět let,“ přiblížil.
Odborníci hledají způsob ochrany
Kvůli možnostem ochrany před rostlinným parazitem se nedávno v Bartošovicích uskutečnil seminář, na němž se sešli například odborníci z Mendelovy univerzity v Brně, lidé z firem, které se likvidací jmelí zabývají, ekologové i zástupci obcí z této oblasti.
„Probírali jsme různé metody likvidace jmelí a můžu říct, že žádná není stoprocentní. Ty nejlepší mají tak osmdesátiprocentní úspěšnost,“ podotkl Oldřich Usvald, projektový pracovník Místní akční skupiny regionu Poodří, která seminář uspořádala.
„Například chemické ošetření se musí dělat při teplotě do pěti stupňů Celsia, nesmí přitom pršet a strom nesmí mít listy. Podle firmy, která to dělá, se takové podmínky dají najít zhruba dva týdny na jaře, někdy ani to ne,“ vysvětlil Usvald.
Obce podle jeho slov na likvidaci jmelí slyší, avšak to k řešení situace nestačí. „Velkým problémem je proto výskyt jmelí v zahradách. Lidé si dnes na zahradě nechají strom zarůst jmelím a neřeší to. Jmelí se pak šíří dál, proto je nutné řešit celou věc plošně,“ nastínil.
Napomoci se snaží i vedení Moravskoslezského kraje, které například připravilo pro starosty obcí semináře o možnostech financování boje s tímto škůdcem a podniká i řadu dalších kroků.
„Rozšíření jmelí bílého v tuto chvíli vnímáme jako velký problém, který může mít katastrofální následky pro krajinu, hrozí totiž masivní chřadnutí a odumírání stromů. Expanze jmelí za posledních deset let je zřejmá a z tohoto důvodu intenzivně hledáme možnosti jejího řešení,“ shrnula náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová.
Památný ořešák zbavili jmelí
11. června 2019 |
Podle Ivana Bartoše je situace kritická. „Obávám se, že v dohledné době bude Poodří bez vysokých stromů. Zbudou jen duby či hrušně, které tomuto škůdci odolávají, ostatní porosty budou živořit pod jmelím,“ říká.
„Reálně hrozí, že se tady v krátké době vykácí 1 500 až 2 000 vzrostlých stromů,“ doplňuje Oldřich Usvald s tím, že jmelí bude další ránou pro krajinu po kůrovcové kalamitě. „I tu příslušné orgány dlouho podceňovaly,“ míní.
Srovnání s kůrovcem ale zpochybňuje Eva Jouklová, mluvčí Lesů České republiky, které se s nárůstem jmelí také potýkají. „Lýkožrout je schopný v případě své gradace napadnout zdravé porosty a způsobit jejich rozpad v krátkém čase. Nástup napadení jmelím probíhá v podstatně delším časovém horizontu,“ objasnila Jouklová s tím, že dřeviny napadené jmelím odumírají hlavně kvůli svému dlouhodobějšímu oslabení.
