„Dlouhodobě se zabýváme pátráním a dokumentováním potopených lodí, které jsou spojené s naší historií. Z expedic vzniklo několik dokumentárních filmů o válečných plavidlech z 1. světové války - Zenta, Szent István, Garibaldi,“ vysvětlil Petr Jančárek z Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde vyučuje na oboru multimediální techniky.
„Aktuálně se věnujeme historii československé námořní plavby a příběhům lodí, které se jako jediné potopily pod československou vlajkou. Jednou z nich je právě Pionýr a druhou Arna, která se potopila ve Španělsku v roce 1928,“ uvedl Jančárek.
Expedice trvala od 24. listopadu do 6. prosince. „Naše námořní loď Pionýr najela u bahamského ostrova Mayaguana na korálový útes 6. srpna 1969. Náklad i posádku se podařilo zachránit, ale vrak lodi zůstal na místě,“ přiblížil historii lodi námořní historik a člen výpravy Boris Gol z Pardubic.
„Rozhodli jsme se zbytky vraku lodi na Mayaguaně nalézt a zdokumentovat. Příběh lodí plavících se pod českou vlajkou - Arny a Pionýra - bychom rádi spojili do jednoho dokumentu, o jehož uvedení jednáme s Českou televizí, která byla naším partnerem i u předchozích dokumentů,“ popsal režisér Jančárek.
„Snahou je, aby díky expedici vznikl pravdivý a věrohodný příběh obou lodí a hlavně lidí, kteří námořničení věnovali kus svého života,“ poznamenal Boris Gol.
Trosky Pionýra prý nebylo těžké najít, protože místo potopení je známé a loď leží v malé hloubce.
Pionýr6. srpna 1969 ztroskotala na Bahamách nedaleko ostrova Mayaguana československá námořní loď Pionýr. Vyplula s nákladem železné rudy z kubánského přístavu Moa 6. srpna 1969 v 7 hodin ráno. Plavba přes Atlantik však skončila za nevyjasněných okolností ještě téhož dne. Po čtrnáctihodinové plavbě narazil Pionýr krátce před 21. hodinou na korálový útes. Z posádky lodi ztroskotání všichni přežili a nikdo nebyl zraněn. Loď zůstala ještě několik let uvězněna na útesu, než oceánské vlny dokonaly dílo zkázy. K troskám se na přelomu listopadu a prosince potopili Zdeněk Partyngl, David Farkaš, Ilja Michal, Tomáš Dušek, Václav Harmáček, Vlaďka Harmáčková, Mirek Hejduk a Ota Richter. |
„Ale potápění zde vůbec není jednoduché kvůli mohutným příbojovým vlnám, které mohou potápěče narazit na útesy nebo vrak lodi,“ popsal vedoucí potápěčské skupiny CzechDivingTeam Zdeněk Partyngl.
Zapojí i studenty
Materiál, který na Bahamách natočili, poslouží také opavským studentům.
„Prostřednictvím vznikajícího dokumentu se mohou studenti Slezské univerzity seznámit s problematikou expedičního natáčení a dokumentaristického zkoumání naší minulosti,“ řekl Jančárek, který se podílí na práci námořních badatelů již deset let.
Účastníkem expedice byl i plzeňský podnikatel Václav Harmáček, který se na práci týmu podílí jako podvodní kameraman a výpravu také sponzoroval. „Díky Václavovi se nám podařilo splnit všechny cíle výpravy, byť nám počasí zprvu nepřálo a proti byla chvíli také místní technika, ale nakonec všechno dobře dopadlo,“ upozornil Jančárek.
Ohledávání trosek bylo složité i proto, že je Pionýr rozprostřen na relativně velké ploše mořského dna, přičemž je část trosek před rifem a část za tímto útesem.
„My jsem se napřed ve špatném počasí dostali jen na vnitřní část útesu, kde jsme ale hned při prvním ponoru našli zásadní objev,“ přiblížil Jančárek. „Kluci totiž objevili a vytáhli do lodi stojan gyrokompasu.“
Jeho pravost pak expedici potvrdil podle zaslané fotografie bývalý šéfstrojník na Pionýru Miroslav Vítek. „Na fotce je stojan gyrokompasu. V horní míse je ve speciální kapalině umístěno srdce gyra, gyrosfera. Ta gyrosfera je koule obsahující elektromotory dvou gyroskopů,“ uvedl později na stránkách expedice Vítek.
V následujících dnech potápěči pod hladinou narazili na zbytky lodní zádi, ze kterých čněla hnací hřídel lodního šroubu. „Záď je zřejmě stále na stejném místě jako v době ztroskotání. U dna ji drží dva mohutné a těžké motory, v její blízkosti je ohromné množství trosek. Ale přední část zůstává nedostupná, i když také leží v malé hloubce. Lámou se nad ní obrovské a nebezpečné vlny,“ přiblížil Jančárek.
Ozval se veliký rámus...
Poslední okamžiky obchodní lodě jsou zaznamenané v knize Pionýr - ztroskotání lodi - 1969. „V srpnu 1969 se nejmenší československá námořní loď Pionýr vracela z cesty na Kubu naložená vzácnou rudou. Byla již tma, když se najednou ozval veliký rámus, třesk a loď se zastavila. Bylo jasné, že narazila. Kapitán dal signál k opuštění lodi,“ napsal její autor a námořní kapitán Vladimír Podlena.
Protože se loď nezačala potápět, posádka nenasedla do záchranných člunů, ale byla stále v pohotovosti.
„Voda se v lodi objevila až po půlnoci, kdy praskl olejový tank pro převodovku. Loď seděla na korálech v místech, kde je průlivová oblast mezi oceánem a krytou zónou, která je za souostrovím. Tam stále vznikala dlouhá oceánská vlna a neustále loď zvedala z útesu a znovu na něj posazovala. S každou hodinou tak přibývalo prasklin a trhlin,“ zachytil její konec Podlena.
Expedice dosáhla cíle letadlem. „Mezinárodní letiště je pouze v hlavním městě Nassau na ostrově New Providence. Ostrov Mayaguana leží od Nassau 600 kilometrů, takže jsme tam letěli s místními aerolinkami, veškerou potápěčskou výstroj včetně kamer a fotoaparátů jsme měli s sebou,“ uvedl Jančárek. Na pevnině natočil i dva rozhovory s pamětníky ztroskotání Pionýra.
