Bývalý ředitel Dopravního podniku Ostrava (DPO) devětašedesátiletý František Kořínek a jeho tehdejší náměstek dvaasedmdesátiletý Radoslav Hanzelka se podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě dopustili zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie a porušení povinností při správě cizího majetku.
„Způsobili škodu značného rozsahu,“ uvedl soudce Miroslav Mucha s tím, že neoprávněným získáním dotací na modernizací tramvají způsobili obžalovaní Evropské unii škodu 230 milionů korun. Dopravnímu podniku podle rozsudku způsobili škodu okolo devíti milionů, ten se ale o náhradu nepřihlásil.
Ačkoli oběma mužům hrozilo až deset let vězení a státní zástupce Rostislav Bajgar, který kauzu převzal po žalobci Vítu Koupilovi, pro ně požadoval nepodmíněné tresty odnětí svobody ve výši pět a šest let, soudce nakonec rozhodl jinak.
„Odsuzují se k trestu odnětí svobody na tři roky s podmínečným odkladem na zkušební dobu pěti let a každý i k peněžitému trestu ve výši 500 tisíc korun,“ řekl Mucha.
Obžalovaní neprojevili sebereflexi
V obsáhlém zdůvodnění popsal, že oba bývalí manažeři před zhruba dvanácti lety zatajovali podstatná fakta, nebo uváděli nepravdivé informace, aby pro podnik získali evropské dotace ve výši 40 procent na modernizaci tramvají, na kterých DPO spolupracoval s firmou Pragoimex.
Například tři starší tramvaje podnik prodal za zhruba 15,5 milionu Pragoimexu a pak je odkoupil „zrenovované“ zpátky za 18,5 milionu. Podle soudce si ale všechny tři vozy podnik zmodernizoval sám.
„Mrzí mě, že oba pánové neprojevili ani trochu sebereflexe. Ale to se asi nedalo očekávat, když oba celou dobu tvrdili, že se ničeho trestného nedopustili,“ podotkl soudce.
Zdůraznil, že skutkovou podstatu obou trestných činů se podařilo prokázat, a kdyby už v té době existovala trestní odpovědnost právnických osob, byl by podle něj potrestán dopravní podnik.
Tři důvody pro podmíněný trest
„Pravda je, že z vyšetřování nevyplynulo, že by se obžalovaní při manipulacích se zakázkami obohatili. Ani jeden z nich z toho neměl osobní prospěch. Dělali vše ve prospěch podniku, jehož jediným akcionářem je město. Díky dotacím se náklady na renovace tramvají snížily. Možná, že kdyby to tehdy nedělali, museli by z funkcí odejít,“ nastínil Mucha.
I to byla patrně jedna z mnoha okolností, proč se nakonec rozhodl pro podmíněné tresty. Hlavní důvody byly podle něj tři.
„Od spáchání skutků uplynula příliš dlouhá doba a není to vina pachatelů, ale státu, že na to přišel pozdě,“ uvedl soudce a připomněl, že nesrovnalosti odhalila policie a žalobce až při rozkrývání hlavní větve korupční kauzy Martina Dědice, který podle nepravomocného rozsudku přijímal úplatky za ovlivňování veřejných zakázek Dopravního podniku a Městské nemocnice Ostrava.
„Přihlédli jsme také k vysokému věku obou obžalovaných a jejich zdravotnímu stavu. Oba jsou nemocní, pan Kořínek se z tohoto důvodu omluvil z jednání,“ dodal Mucha.
Škodu může vymáhat ministerstvo
Všichni, tedy obžalovaní či jejich obhájci, zmocněnci firem i žalobce, si ponechali lhůtu na odvolání. Verdikt tam zatím není pravomocný.
„Zatím nevím, zda se odvolám. Počkám si na písemné vyhotovení rozsudku. Jsem spokojený, že soud potvrdil vinu obžalovaných. Žádal jsem nepodmíněné tresty. Ale ani v obžalobě není nic o tom, že by se pánové osobně obohatili. A akceptuji to, co říkal soudce, tedy, že uplynula dlouhá doba od spáchání trestné činnosti a oba jsou ve vyšším věku. Na druhé straně byla způsobená škoda značného rozsahu,“ okomentoval rozsudek žalobce Bajgar.
Škodu může vymáhat ministerstvo pro místní rozvoj. Soudce však v rozsudku ministerstvo odkázal s vymáháním peněz na civilní řízení.
