Nálezy doplňují archeologické objevy z předchozích měsíců, kdy pod trasou budoucí západní části severního obchvatu města odborníci lokalizovali pět velkých pravěkých sídlišť.
„Trasa budoucí silnice I/11 tisíce let skrývala vzácné artefakty. Nejstarší identifikované poklady můžeme řadit do období kultury lengyelské datované k přelomu neolitu a eneolitu přibližně mezi 4400 až 4300 před naším letopočtem,“ informoval mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Miroslav Mazal.
„Další hmotné důkazy o existenci našich předků spadají do přechodu doby bronzové a halštatské, zhruba 800 let před naším letopočtem,“ doplnil.
Nálezy pocházejí ze závěrečných prací na záchranném archeologickém výzkumu, který stavbu obchvatu doprovází.
„Dokopáváme zbylá místa, kde jsou polní cesty a podobně. Chýlíme se ke konci, právě jsme skryli poslední část. I tady vidíme zásobní jámy,“ popsala archeoložka Kateřina Papáková.
Průzkum se postupně uskutečnil v katastrálních územích opavských městských částí Kateřinky, Jaktař, Palhanec a Vávrovice - na celé trase budoucí západní části severního obchvatu města. Během něj se podařilo odkrýt pět velkých pravěkých sídlišť.
„Například u toho z doby halštatské je stěžejní, že jde o opravdu velkou plochu. Máme pozůstatky po domech, takzvané kůlové jámy. Kůly tvořily základ staveb a stavby byly vyplétány proutím a mazány hlínou. Našla se i spousta zásobních jam a také pece, v nichž se z drtivé většiny vypalovala keramika,“ upřesnila Papáková s tím, že mezi nálezy jsou i bronzové šperky jako náramek či prsten.
U vávrovické průmyslové zóny byla zase nalezena keramika z období od mladší doby kamenné až po dobu halštatskou. „I zlatý šperk, jehlice datovaná do doby 2200 let před naším letopočtem,“ uvedla archeoložka.
Další sídliště bylo průběžně osídlené od mladší doby kamenné až po dobu halštatskou a vydalo velké množství nádob. Archeologové budou na místě budoucí silnice nejdéle do poloviny srpna. Auta po právě vznikajícím obchvatu začnou jezdit v roce 2023.
