Ostrý zrak v každém věku. Co dělat, když je vám 20, 40 nebo 60 let

  • 2
Mladé lidi většinou trápí krátkozrakost či dalekozrakost, ve středním věku pak začíná zrak slábnout kvůli presbyopii a starším lidem zase vidění ničí šedý i zelený zákal, ale i další závažné choroby. Ať už je vám dvacet, čtyřicet nebo šedesát let, vždy můžete o své oči pečovat tak, aby vám dobře sloužily. Poradíme vám, jak na to.
Ilustrační foto

20–40 let Mladé nejvíc trápí krátkozrakost

Základem péče o oči jsou pravidelné prohlídky u očního lékaře, které by měly být samozřejmostí již od dětství. Právě v období vývoje lze odhalit oční vady, které jsou v dospělosti neléčitelné, například tupozrakost.

Zároveň může být zavčas odhalena také krátkozrakost, tedy špatné vidění do dálky, či dalekozrakost, při níž člověk vidí neostře na krátké vzdálenosti. Další častou vadou je takzvaný astigmatismus, který je způsoben nepravidelným zakřivením rohovky a má za vinu snížení zrakové ostrosti a špatné rozeznávání detailů.

Ideální čas pro laserovou operaci

Zatímco tupozrakost je nutné léčit ještě v předškolním věku, protože s přibývajícím věkem úspěšnost léčby výrazně klesá, u krátkozrakosti, dalekozrakosti a astigmatismu je nejlepší jejich odstranění v rané dospělosti, tedy po osmnáctém roce života – tyto tři vady totiž lze trvale odstranit laserem.

„Ideální čas k operaci dioptrií laserem je mladá dospělost, jelikož vada už je z větší části ustálená a protože si výsledek operace člověk užije celý život a zlepšení zraku pro něj má dlouhodobý efekt,“ argumentuje Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha. Zároveň čím dřív zákrok proběhne, tím víc peněz člověk ušetří, protože už nebude muset investovat do drahých brýlí ani kontaktních čoček.

Jak vidí lidé s nejčastějšími očními vadami

Při šedém zákalu má člověk zamlžené a rozostřené vidění, hlavně při pozorování předmětů v dálce. Cítí nepříjemné oslňování při silnějším slunečním světle nebo při nočním řízení automobilu. Barvy na postiženém oku nejsou tak syté jako na druhém oku, lámou se, mají jinou intenzitu a odstín. Někdy se předměty při pohledu jedním okem jeví zdvojené až ztrojené.

Už přitom neplatí, že by bylo nutné čekat, až se vada „ustálí“, nebo u žen vyčkávat až na dobu po porodu, jak tomu bylo dřív. Moderní technologie v podobě femtosekundového laseru si poradí i s případným zhoršením oční vady.

„Může se stát, že někomu dioptrie časem dorostou. Proto máme doživotní záruku. Zákroky jsou bezpečné a osvědčené,“ uvádí Valešová a dodává, že nejrychlejší laser na světě, který používají, působí na oko pouhých deset sekund. „Pro pacienty to znamená zkrácenou dobu zákroku, a tedy i menší obavy z doby pobytu na operačním sále,“ doplňuje primářka Valešová.

Jak můžete sami o své oči pečovat?

Dioptrická vada je daná dědičností, ale během života můžeme zrak ovlivnit také svým chováním a péčí. Podle očních lékařek jsou nejčastějšími nešvary, kterými dáváme očím „zabrat“, vynechávání očních prohlídek, šetření na slunečních brýlích, špatná životospráva, zanedbávání hygieny očí nebo i to, že málo mrkáme, což platí zejména u lidí často hledících do monitorů. K životnímu stylu mladých neodmyslitelně patří počítače, tablety a smartphony – jenže hleděním do obrazovek a displejů oči nadměrně namáháme.

„Lidské oči byly původně zvyklé zaostřovat spíš do dálky. V dnešní době je zatěžujeme dlouhodobou prací na blízko, což vede k jejich únavě. Při soustředěné práci na počítači navíc často zapomínáme mrkat, oční rohovka pak není dostatečně hydratovaná a oči nás mohou pálit či řezat a vidění může být neostré,“ upozorňuje oční lékařka Šárka Skorkovská.

Ilustrační fotografie

40–60 let Presbyopie se nevyhne nikomu

Ve třiceti letech dosahuje zraková ostrost maxima a dlouhá léta se drží na vysoké úrovni. Když ale přijde čtyřicítka či pětačtyřicítka, čočka postupně ztratí schopnost zaostřovat na blízko. Pokud chce člověk přečíst drobné písmo, musí předměty oddalovat, proto se také takzvané presbyopii říká lidově „syndrom dlouhé ruky“.

Místo do drogerie raději k očnímu

Vetchozrakost se objevuje zhruba ve 40 až 45 letech věku a vrcholí ve věku 63 až 65 let, kdy se stabilizuje a dále nezhoršuje. „V průběhu stárnutí dochází ke slábnutí akomodačního výkonu, což kolem 45. roku života většinou vyústí v projev presbyopie a nutnost použít brýlovou korekci na čtení,“ objasňuje primářka Valešová. V takovou chvíli mnoho lidí sáhne po levných brýlích ze supermarketu nebo drogerie.

Odborníci ovšem doporučují, ať raději zajdeme k očnímu lékaři a necháte si zrak řádně vyšetřit. „Zanedbanou péčí o zrak můžeme škodit nejen očím, ale celému tělu. Například pokud používáme nevhodnou brýlovou korekci, třeba brýle z drogerie, můžeme si tím způsobit nejen bolest a únavu očí, ale také bolest hlavy a celkovou únavu,“ upozorňuje Skorkovská.

Mýty o laserových operacích očí. Dioptrie se brzy vrátí, porod vadu zhorší

Jak se můžete po čtyřicítce zbavit brýlí?

Kdo si však myslí, že po čtyřicítce už se bez brýlí neobejde, je na omylu. Moderní oční medicína si dokáže poradit i v pokročilém věku. Sice už se po pětačtyřicítce nedoporučuje provádění laserové operace, ale přesto existuje řešení.

„Pokud se již projeví přirozený úbytek schopnosti oka zaostřovat do blízka, pak doporučujeme již výměnu čočky za čočku trifokální, která umožní vidět bez brýlí na dálku, střední vzdálenost a do blízka,“ uvádí Skorkovská. Této metodě se říká PRELEX. „Zákrok zlepší vidění na čtení i do dálky. Odstraní se při něm jakýkoli počet dioptrií a astigmatismus. Zlepší se tak vidění na všechny ohniskové vzdálenosti,“ doplňuje primářka Valešová.

Ilustrační foto

Po 60. roce Pozor nejen na šedý zákal

S přibývajícími lety bohužel přicházejí také nemoci a nevyhýbají se ani očím. Nejčastějším onemocněním je po šedesátce šedý zákal, ale také se zvyšuje riziko zeleného zákalu či diabetické retinopatie, což jsou choroby, která pacient sám nerozpozná.

Pomoci může operace

„Jako by se svět zahalil za šedou záclonu.“ Takto obvykle popisují pacienti vidění se šedým zákalem. Po sedmdesátce už nemoc způsobená zakalením čočky trápí každého druhého člověka. Naštěstí díky moderním metodám lze poškozenou čočku odstranit a nahradit ji umělou nitrooční čočkou při bezbolestném, rychlém a ambulantním zákroku.

„Odstranění šedého zákalu je dnes nejčastější operací vůbec. Toto onemocnění je nejčastěji způsobené stárnutím. Naštěstí se v současnosti dá úspěšně a rychle léčit, a to bezbolestnou operací,“ říká oční lékařka Valešová. „Horní věková hranice pro oční operace prakticky neexistuje, šedý zákal operujeme i u devadesátníků,“ doplňuje její kolegyně Šárka Skorkovská.

Jedenáct mýtů o šedém zákalu, které vyvrací oční lékařky

Díky femtosekundovému laseru lze operaci dokonce provést bez použití ostrých nástrojů. Zákrok je díky tomu šetrný a zaručuje vynikající pooperační výsledky a zkrácení doby rekonvalescence.

Pacienti si navíc mohou vybrat, zda zvolí základní monofokální čočku, která je sice hrazena pojišťovnou, ale umožňuje ostré vidění pouze na jednu vzdálenost (obvykle do dálky), anebo vsadí na prémiovou čočku, díky které se mohou zbavit nejen šedého zákalu, ale i dioptrií a astigmatismu. Takzvané trifokální čočky umožňují ostré vidění na blízko (čtení), střední vzdálenost (počítač) i na dálku.

Diabetickou retinopatii sami nepoznáte

Se zvyšujícím se věkem roste i výskyt diabetu 2. typu, s nímž se často pojí oční onemocnění zvané diabetická retinopatie. „V České republice postihuje víc než sto tisíc diabetiků,“ poukazuje primářka Valešová. Cévní stěna v oku se vlivem vysoké hladiny cukru v krvi stává málo kvalitní. Buď z ní prosakují tekutiny ven, anebo jsou cévy tak křehké, že se uzavřou, a pak vznikne nedokrvení. Oboje má velmi nežádoucí vliv pro vidění. Zrádné je, že diabetická retinopatie přichází nenápadně. Pacient zpočátku nepociťuje prakticky žádné příznaky. Když se objeví, bývá už obvykle pozdě.

Díky prevenci a léčbě lze ovšem riziko ztráty zraku redukovat o víc než devadesát procent. Důležitou roli přitom hraje správná kompenzace diabetu a eliminace rizikových faktorů, preventivní prohlídky a specializovaná oftalmologická léčba v případě, že se diabetická retinopatie již objevila.

Devět tipů pro lepší zrak. Pomůže strava, oční gymnastika i mrkání

Glaukom je nenápadný zabiják zraku

Také zelený zákal neboli glaukom přichází bez povšimnutí a jeho riziko se zvyšuje s věkem. Je způsoben postupným odumíráním vláken zrakového nervu, který přenáší zrakové informace ze sítnice do mozku. Tuto degeneraci způsobuje zvýšený tlak nitrooční tekutiny. Ten ovšem nebolí a zpočátku dokonce ani nezhoršuje zrak.

Pokud člověk pozoruje zhoršené vidění, jde o pozdní příznak zeleného zákalu. V této fázi je již nevratně poškozeno víc než čtyřicet procent vláken zrakového nervu. Navíc i pacient s výrazně pokročilým zúžením zorného pole může mít dobrou centrální zrakovou ostrost. Z tohoto důvodu až polovina lidí o své nemoci vlastně vůbec netuší! Opět tedy platí: Nepodceňujte prohlídky u očního lékaře. Zvlášť pokud máte glaukom v rodině.

Jak vidí lidé s nejčastějšími očními vadami