„Dokud jsem byla bezdětná, tolik jsem to nevnímala, ale od té doby, co mám děti, každý rok mám pocit, že podzim a zimu snad ani nepřežiju. Sotva se jeden syn vyléčí z rýmy, druhý ji chytí. Záněty středního ucha, bronchitidy, zelené nudle, záněty spojivek, pořád dokola. Na tři dny, kdy chodí do školky, připadá dalších deset, kdy je musím nechat doma,“ stěžuje si Markéta, matka chlapců ve věku tří a pěti let.
Je pravda, že roční období má skutečně takový vliv na naše zdraví? Nebo se nám jen zdá, že v zimě je to kritické, protože je všude sychravo a my máme horší náladu?
Zjišťovali jsme, jak se roční období podepisuje na našem zdraví a kdy hrozí největší pravděpodobnost, že onemocníme.
Zimní infarkty i deprese
Odborníci souhlasí se zkušenostmi Markéty a potvrzují, že v zimním období jsme na tom ze zdravotního hlediska skutečně nejhůře. V zimních měsících více řádí nejen chřipkové epidemie, onemocnění dýchacích cest, kožní onemocnění, ale hrozí i větší riziko, že vás postihne infarkt nebo mozková mrtvice. A když už infarkt nebo mrtvice udeří, v zimě je také pravděpodobnější, že na ně zemřete.
V zimě je také největší pravděpodobnost, že se u vás projeví psychické onemocnění. Výzkum provedený v roce 2013 potvrdil, že nejčastější duševní onemocnění, jako jsou úzkostné poruchy, deprese, poruchy příjmu potravy, neurózy nebo schizofrenie, se v zimě zhoršují a také častěji propuknou.
Odborníci zkoumali i to, jak se mění hledání těchto chorob na vyhledávači Google v průběhu roku. V létě klesá například vyhledávání poruch příjmu potravy nebo schizofrenie o téměř čtyřicet procent. Předpokládá se, že minimálně u některých psychických problémů, jako je například deprese, hraje roli mimo jiné i množství slunečního svitu a při jeho poklesu dochází k jejich zhoršení.
Roli hrají geny i teplota
Co je příčinou toho, že v zimě jdeme z jedné nemoci do druhé? Podle nejnovějšího výzkumu, provedeného letos v květnu, jsou u sezonních zdravotních výkyvů na vině naše geny. Vědci zjistili, že téměř čtvrtina genů mění svou aktivitu podle aktuálního období a i náš imunitní systém je jedním z řady tělesných procesů, které jsou ovlivňovány počasím a „sezonností.“
Právě zimní úroveň aktivity některých genů (například genu ARNTL, který hraje významnou roli v zánětech) pak vede k tomu, že v zimě je náš imunitní systém utlumenější a vykazuje větší tendenci k zánětlivým procesům. Se záněty potom souvisí některá kardiovaskulární onemocnění, onemocnění dýchacích cest nebo například revmatická artritida, která se v zimním období výrazně zhoršuje.
Existuje však celá řada dalších teorií, které se snaží vyšší zimní nemocnost i úmrtnost vysvětlit. Podle některých hraje velkou roli i nezdravé složení zimního jídelníčku, kdy jíme významně méně zeleniny a ovoce než v létě a také se méně hýbeme. Jiní odborníci zmiňují vysokou hladinu stresu, kterému jsme v zimě vystaveni, a který souvisí s větším pracovním i finančním tlakem spojeným s koncem roku.
Pravděpodobnost onemocnění souvisí úzce i s venkovní teplotou. Podle provedených experimentů stačí pokles tělesné teploty o tři stupně, aktivita imunitního systému poklesne a například chřipkové viry mají ideální podmínky k množení.
Počněte v létě
Léto je zkrátka pro naše zdraví lepší ve všech směrech. Odborníci dokonce tvrdí, že i děti počaté v létě, jsou zdravější a mají lepší zdravotní „výbavu“ do budoucího života.
Už ve třicátých letech si lékaři všimli, že děti počaté v zimě jsou náchylnější ke zdravotním problémům, mají nižší porodní hmotnost, pomaleji rostou a častěji trpí psychickým onemocněním. A i současní odborníci jim dávají za pravdu.
Zjistili, že děti počaté v zimě a brzy na jaře se častěji rodí předčasně a mají nižší porodní hmotnost (nitroděložní vývoj dětí počatých mezi lednem a květnem je v průměru o týden kratší než u dětí počatých v letních měsících), což souvisí s horším imunitním systémem či pomalejším kognitivním vývojem.
