Je mi 37 let a v červnu jsem se vydala zdravá a plná energie s partou děvčat na dovolenou na Djerbu. Dovolená byla úžasná, skvěle jsem si odpočinula a byla jsem moc ráda, že mne tam nepřekvapil průjem ani vyrážka ze sluníčka, na kterou dost často u moře trpím.
Začalo to křečemi
Vrátila jsem se domů v pátek a ve středu mě začaly brát křeče do břicha. Myslela jsem si, že jsem něco špatného snědla někde u vody, a připravovala se na to, že mě asi prožene pořádný průjem. Místo toho se křeče stále stupňovaly až do nesnesitelných bolestí a o půlnoci mne přepadl krvavý průjem provázený strašnými bolestmi, jako kdybych snědla žiletky.
Chvěla jsem se bolestí, studený pot mi kapal z čela a já jen hekala. Manžel mě hned naložil do auta a odvezl do místní nemocnice. Tam mě čtyři dny léčili na zánět tlustého střeva. Můj stav se ale nelepšil.
Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
Byl čas dovolených a měli malovat, a tak se rozhodli mě převézt do Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Tam nemoc propukla v plném rozsahu.
Kolaps ledvin, srdce a plic
Najednou se mi začala rozkládat krev, přišla jsem o krevní destičky a tělo začalo útočit proti vlastním orgánům. Následoval kolaps ledvin, srdce a plic.
Jen díky perfektnímu vybavení a hlavně duchapřítomnému přístupu lékařů jsem ještě zde. Ihned mi začali měnit krev, dávali mi plazmu, dělali dialýzy a udržovali životní funkce. Ze dne na den jsem po kolapsu ledvin přibrala o 18 kilo!
Moc šancí mi doktoři nedávali. Minimálně počítali s tím, že přijdu o obě ledviny. Ale spíš počítali s tím nejhorším. Tahle nemoc má vysokou úmrtnost a prakticky se nedá moc léčit, protože není znám původce, který to celé spouští.
Osm dní v umělém spánku
Léčba spočívá spíš jen ve stabilizování životních funkcí a čekání, jak se s tím pacientovo tělo popere.
Byla jsem osm dní v umělém spánku. Po probuzení jsem ještě dostala zápal plic způsobený virem pásového oparu. Nebyl čas čekat na kultivace, a tak jsem dostala spoustu silných antibiotik s tím, že až se zjistí původce, nechají mi jen ta nejúčinnější.
V nemocnici jsem byla nakonec jen měsíc. Díky dobré fyzičce před nemocí jsem se rychle zmátořila, začala chodit a hlavně jíst. Měla jsem obrovskou vůli a vnitřní sílu. Chtěla jsem být zase s rodinou a hlavně si užít své děti.
Teď budu ještě tak dva měsíce doma, abych nabrala sílu a energii a hlavně imunitu.
Záhadná choroba
Podobný případ se tu stal vloni stejně staré paní, ale ta byla v nemocnici tři měsíce a doma pak dalšího půl roku. Přivezla si to z Bulharska.
Lékaři říkali, že těchto autoimunitních poruch v posledních letech přibývá, ale nikdo neví, z čeho to je, ani co s tím. Nejčastěji to prý bývá z Turecka, Egypta, Tuniska. Pro malé děti a staré lidi je to většinou smrtelné.
I když jsem se stravovala jen v hotelu a dodržovala všechny zásady bezpečného stravování, byla jsem zdravá a v dobré kondici, přesto jsem onemocněla.
Není to potvrzené, ale prý většina lidí, co HUS dostali, brali v posledních měsících antibiotika. Já měla měsíc předtím zánět zubu, tak jsem je měla taky. Tahle nemoc je jako loterie.
Je zákeřná, protože se špatně rozpoznává a lékaři s ní nemají moc zkušeností a snadno příznaky zamění. Pokud se do tří týdnů po návratu z dovolené objeví nevolnost nebo průjmy, nechte se radši odvézt do nějaké větší, nejlépe krajské nemocnice. Kdyby náhodou, máte tam mnohem větší šanci na přežití.