Na startu prvního úseku Vltava Run 2015

Na startu prvního úseku Vltava Run 2015 | foto: Tomáš Parma

Vltava run 2015 - vystoupení ze zóny komfortu

  • 0
Je pondělí, den po doběhu do cíle, sedím v práci a nějak se v té Praze dusím. Myšlenky mám ještě na Šumavě a tak si neodpustím pár řádků... o neobyčejném závodě Vltava run pohledem obyčejného běžce aneb o vystoupení ze zóny komfortu.

Nervozita z neznámého mě provázela už týden předem, jelikož jsem nevěděl, do čeho jsem se to vlastně pustil. Byl jsem neuvěřitelně natěšený a plný očekávání. Odjezd vozu A našeho týmu v pátek večer navnadil i ostatní dvě auta, a tak jsme v sobotu brzy ráno v 7:00 opouštěli ve  voze B s radostí Prahu - směr první předávka ve Stožci v NP Šumava. Následováni autem C jsme uháněli ulehčit první třetině naší party. Počasí vyšlo parádně, takže jsme se zapotili i bez běhu. Vzhledem k tomu, že jsme se předem ne všichni znali, probíhaly předávky mezi jednotlivými auty s humorným představením a podáním ruky.

Nenechte si ujít

Na start 360 kilometrů dlouhého štafetového závodu z Kvildy do Prahy se postavilo 176 týmů, tedy něco kolem dvou tisíc běžců, kteří mají stejný cíl, přežít a dostat se do uzavření trasy až na náplavku do Braníka. Během těchto desítek kilometrů člověk poznal bolest, vůli, nadšení, ale také fair play. Tento závod dokázal z tak individuálního sportu, jakým běh je, udělat týmovou akci neuvěřitelných rozměrů. Vždyť přeci nejde nedoběhnout, když víte, že tam někde vepředu na vás někdo i ve tři ráno čeká, aby vám ulehčil a vzal si ten prokletý GPS lokátor a štafetový kolík v jednom. 

Bohužel jsme se setkali i s pár blbcema (ano, jsou vážně všude), k mé smůle jsem se jim nevyhnul ani já. V nočním úseku přes Týn nad Vltavou nám někdo z místních nepřál a přeházel značení trasy. Opravdu nechcete v půl třetí ráno nic jiného, než běhat zbytečné kilometry do kopců. I přes tento kufr považuji noční úsek za jeden z nejpovedenějších. Až na to závěrečné, všudypřítomné, stoupání. Je potom těžké po této noční bojovce co nejrychleji zalézt do spacáku a urvat dalších pár minut spánku k dobru, abyste za svítání byli připraveni k dalšímu, finálnímu výkonu. 

Líbil se ti článek?

Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí.

Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme.

Ten můj se odehrával z Nové Rabyně přes hráz Slapské přehrady (jak krásné), dále s ukrutným převýšením přes kopec (jak strašné), až po solidní seběh (200 m/1 km) do Štěchovic a dále do Hradišťka. Tam jsem se dostal asi jen na setrvačnost neboť si poslední dva kilometry nepamatuju. Asi kvůli těm schodům.

I tak byl výsledek na 10,5 km čistá hodina, což vzhledem k okolnostem a vedru, které panovalo, považuji za více než přijatelný čas. Celou vynaloženou energii vám ale vrátí v cíli ty desítky ostatních běžců, kamarádů, pořadatelů a jentakčumilů, kteří fandí, povzbuzují a tleskají právě jen a jen vám a nikomu jinému! Neexistuje na světě asi lepší doping, než taková podpora a fanoušci. Následný přesun aut A a B do prostoru cíle byla už rutina a čekání na finišery v tak organizátory perfektně připraveném zázemí byla jedna radost. Atmosféra, která dokreslovala finiš nejen našeho týmu, byla více než fascinující a završila to celovíkendové snažení. Pokud stihnem (díky neuvěřitelné popularizaci tohoto závodu ) registraci před jejím naplněním i příští rok, Šumavo, těš se!

Závěrem bych chtěl vyjádřit velkou poklonu a respekt nevidomým běžcům a běžkyním, kteří za pomoci svých vodičů a podpory všech zúčastněných tento závod dokončili za krásných 35 a půl hodiny. Vy jste ti, co zvítězili. Pro ty, kteří by chtěli zažít podobnou atmosféru, je již v sobotu 23.5.2015 připraven závod Od nevidím do nevidím, který pořádá nevidomý běžec a horolezec Jan Říha ve Stříbrné Skalici. Přidejte se a zaběhněte pro dobrou věc 12,5 km po okolních lesích. 

Napiš svůj článek i TY

Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. 

Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

Psaní o běhání je někdy náročné.

Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů.

Marek

NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!!