ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Syndrom náhlého úmrtí zabije v Česku 22 kojenců ročně, častěji chlapce

  • 27
Rodiče se syndromu náhlého úmrtí kojence děsí, pro lékaře je záhadou i výzvou. Bez zjevné příčiny, kterou ani pitva neprokáže, tak v Česku ze všech dětí, které zemřou do jednoho roku, podlehne syndromu náhlého úmrtí osm procent. Nejčastěji je jim mezi druhým a čtvrtým měsícem, většina zemře do půl roku, častěji jsou to chlapci.

„Do šesti měsíců věku umírá osmdesát procent obětí tohoto syndromu,“ potvrdila přednostka Pediatrické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice Hana Houšťková. Častěji – v 61 procentech případů – jsou obětí SIDS (Sudden Infant Death Syndrome) chlapci. Syndrom náhlého úmrtí se více vyskytuje u dětí z rodin s více dětmi a ve vyšším počtu umírají děti z dvojčat. Rizikovější jsou noci a také chladnější měsíce roku. Ročně SIDS podlehne více než dvacet dětí.

SIDS: tichý zabíják vašich dětí

Po příčině syndromu náhlého úmrtí dítěte  lékaři zatím marně pátrají. Některé teorie viní bakterie, jako jsou zejména Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) a Escherichia coli. U poloviny dětí s podezřením na SIDS, u nichž byla po smrti provedena pitva, totiž lékaři zjistili vyšší koncentrace těchto bakterií, proto spekulují o bakteriální infekci jako příčině náhlých úmrtí.

Jiné studie zjišťovaly, zda ty části mozku, které ovlivňují dýchání a krevní tlak, neměly u náhle ve spánku zesnulých dětí nějaké abnormality. Jiná teorie předpokládá vliv neurotransmiteru serotoninu, spekuluje se také o prudké alergické reakci na očkování nebo udušení se toxickými plyny ve vzduchu. Očkování však například dětský lékař Daniel Dražan vylučuje. „Nebylo zjištěno žádné sdružení SIDS s očkováním. Naopak děti s SIDS jsou častěji neočkované. Děti očkované vakcínou proti záškrtu, tetanu a černému kašli mají v porovnání s dětmi neočkovanými dvakrát nižší riziko SIDS.“

Spaní na zádech a pryč s plyšáky

V každém případě však SIDS nepředcházejí žádné příznaky onemocnění a ani následné vyšetření dítěte vlastní příčinu úmrtí neodhalí. Dítě nejspíše umírá na zástavu dýchání, ale nelze vyloučit ani poruchu srdečního rytmu.

Podle lékařů zvyšuje riziko kouření a pití alkoholu v těhotenství i po narození dítěte, konzumace drog, příliš nízký věk matky, matčina obezita, nízká porodní váha (méně než 1,5 kg) či fakt, že se dítě narodilo do jednoho roku po svém sourozenci.

Smrt kojenců ve spánku: stále mnoho otazníků

Nebezpečí představuje také spánek na bříšku, shodují se lékaři. „Riziko lze snižovat, když děti spí na zádech na pevné podložce v samostatné postýlce, po jídle si říhnou,“ vysvětlil Lumír Šašek pro MF DNES. Stejný názor sdílí i praktický dětský lékař Daniel Dražan: „Spaní na břiše prokazatelně zvyšuje riziko SIDS. Spánek na boku sice není tak problematický jako na břiše, ale riziko úmrtí na SIDS je při poloze na boku dvakrát vyšší než při poloze na zádech. Polohování na bok, které se někdy praktikuje v některých porodnicích, nepřináší žádné výhody a není doporučeno,“ varuje lékař na svých stránkách a jako prevenci doporučuje také kojení.

Jako prevenci proti SIDS lékaři nedoporučují spaní v přetopené místnosti,  příliš polštářů a plyšových zvířat v postýlce. Spaní ve společné posteli s rodiči se doporučuje pro upevnění citové a emocionální vazby, ale podle Hany Houšťkové skrývá i velké nebezpečí. Ideálním místem pro spaní kojence se proto zdá postýlka v ložnici rodičů.

Aby se předešlo zadušení dítěte v peřince, doporučují někteří odborníci takzvané „spací pytle“, které mají otvory na ruce a zapínají se na zip. Existuje také domněnka, že riziko SIDS snižuje dudlík v puse dítěte, který je alespoň malou bariérou mezi jeho tváří a matrací nebo peřinkou.

Chůvičky a monitory dechu náhlému úmrtí kojenců podle odborníků nezabrání.  „Rodičům však dodávají uklidňující pocit, že je dítě lépe zajištěno. Osobně monitory nezatracuji – vhodné jsou pro těžce nedonošené děti a děti s poruchou dýchání. Doporučila bych je silně psychicky stresovaným rodičům,“ řekla Hana Houšťková.