TTE mám v lednu za sebou (celkové odstranění štítné žlázy). Rok předtím jsem si na štítné žlázy (tedy, v oblasti, kde jako laik tuším štítnou žlázu) našla nějaký útvar. Praktik udělal odběry na hormon štítné žlázy, a když byly výsledky v pořádku, nehodlal to dál řešit a ani by mi ten krk neprohmatal, kdybych ho k tomu nedokopala, tak mne poslal na sono, pak na endokrinologii, kde se po odběru vzorku tenkou jehlou rozhodlo o odstranění, protože tam vyšly buňky, kterým jako laik říkám "mohly by se jednou naštvat a zvrhnout se". Histologie po operaci naštěstí čistá, takže tím to pro mne krom doživotního braní léků skončilo.

Pár měsíců jsem ještě brala vitamín D a vápník, protože příštitná tělíska chvilku přestala dobře pracovat (komplikace zcela běžná).

Nenechávejte se odbýt, lékař musí to, co si najdete prohmatat, i kdyby vám jen sdělil, že jste si nahmatali něco, co tam patří.

S takovým jménem se dát na běhání, to chce koudvahu. Trochu mi to připomíná kamaráda z Afriky, který se dal na běhání... prý mít tmavou pleť a dobíhat půlmaraton za hodinu čtyřicet, to je prokletí.

Jinak teda sám ajťák mám pocit, že my jsme povolání extrémistů: jedna část sedí na zadku a kyne, aby se propracovala do takové té morbidně obézní archetypní obludy co nám je ukazují ve filmech. A ten zbytek je zase druhý extrém - ironmani, ultramaratony, Jizerské padesátky, Beskydská sedmička, o víkendu si "zajet" na kole z Brna do Krkonoš a v neděli zpět...

a spousta jich sedí na zadku a netloustne, protože nemá čas se pořádně najíst jsou i normální ajťáci, i když to zní jako protimluv ( mám dva doma)

Moc gratuluji k vyléčení a držím palce, ať se to už nevrátí.

Jsem si jist, že takových to případů jsou v republice desítky, ne-li stovky. Dulezite je sportovat dál a stále se starat o zdraví. Přeji šťastný života běh.

takže měl problém, který ho nezabil v řádu měsíců, možná let (když to viděli doktoři na slovensku a nic neřekli), tudíž měl čas najít někoho, kdo se na to nevykašlal. Co k tomu dodat? Klikař. Být to agresivnější typ, je už dávno po něm.

Jsem podobný připad, operaci jsem prodělal v prvních dnech sametové revoluce.Sportoval jsem před operací, sportuji i teď. Hodně zdraví nám všem

ono není proč by to člověka mělo jakkoli omezit, pokud máte správně nastavenou dávku thyroxinu, tak jste považován za zcela zdravého, můžete dávat krev (samozřejmě případ zhoubného nádoru je trochu jiný, ale i tak)

hodně zdraví!!!