Schválně se někdy na pár minut postavte před zrcadlo a pozorujte, jakým způsobem dýcháte. Většina lidí to má tak, že se jim při nádechu zvedají ramena a klíční kosti, žebra se posouvají na bok, břicho je vtažené a hrudník rozšířený. To je proto, že při dýchání zapojují pouze horní část plic, což poté logicky vede k tomu, že jim chybí vzduch, a aby vykompenzovali, to dýchají v ještě rychlejším tempu a provádějí hlubší nádechy. Ve finále jsou pak doslova přesyceni kyslíkem, ale stejně se necítí dobře. Jako by jim pořád chyběl vzduch.
Metoda s tradicíZačnete-li dýchat nosem, jemně a funkčně, můžete výrazně zvýšit kvalitu svého života a zbavit se různých zdravotních potíží. Koncept funkčního dýchání vychází z dlouhodobých studií a prací na základě metody Buteyko (metoda pojmenovaná po ruském lékaři Konstantinu Buteykovi, která je určená všem, kdo trpí dechovými problémy včetně silných astmatiků nebo alergiků). Tato metoda sestává z celé řady různých dechových cvičení specificky navržených ke snížení nadměrného dýchání (tzv. chronické hyperventilace). Pokud chcete získat více informací a vyzkoušet si konkrétní postupy, najděte si na internetu videa s názvem Dýchánky. Je jich tam několik desítek a jsou zdarma. |
Nepřetržitě popotahují nosem, různě pokašlávají a uprostřed vět lapají po dechu. Není to zvláštní? Tento jev je však zcela přirozený a má jednoduché vysvětlení – tito lidé totiž dýchají dysfunkčně.
Molekula života
Samozřejmě že kyslík k životu potřebujeme. O tom není pochyb. Je tu však ještě další důležitý plyn, na němž závisí celá řada biochemických reakcí probíhajících uvnitř těla, a sice oxid uhličitý (CO2), bez kterého to zkrátka nejde. Ten se hromadí v krvi právě ve chvíli, kdy zadržujeme dech. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak oxid dusnatý (NO), kterému se často přezdívá molekula života nebo molekula kardiovaskulárního zdraví.
To, že jde o skutečně mimořádnou látku, dokazuje také fakt, že za objasnění jeho účinků byla v roce 1998 udělena Nobelova cena třem americkým vědcům (Louis J. Ignarro, Robert F. Furchgott, Ferid Murad). Oxid dusnatý je pro naše tělo učiněným elixírem zdraví a vyjmenovat všechny jeho benefity by zabralo několik stránek. Uveďme tedy alespoň některé: dezinfikuje naše vnitřní prostředí, likviduje bakterie, viry a parazity, stimuluje aktivitu antioxidantů, čímž mimo jiné snižuje hladinu cholesterolu, zvyšuje tvorbu protizánětlivých látek, podporuje nervovou vodivost, zlepšuje paměť a schopnost soustředění. Pozitivně ovlivňuje hladinu inzulinu, normalizuje krevní oběh, snižuje tlak a působí jako vazodilatátor (rozšiřuje cévy), snižuje srážlivost krve, zlepšuje erekci.
Neustále dýcháte pusou? Nikdy nebudete úplně zdraví, říká autor knih o dechu |
Nechte ústa zavřená
A teď to hlavní – abyste mohli účinky tohoto „zázračného“ plynu naplno využívat, je třeba, abyste dýchali nosem, a to pokud možno jemně, což zároveň znamená nízkoobjemově.
Právě při tomto způsobu dýchání se oxid dusnatý vytváří ve vedlejších nosních dutinách, a to při každém nádechu. Jestliže naopak dýcháte rychle a zhluboka, vytváříte hlen, jako ochranu proti patogenům, který zamezuje dýchání nosem.
Člověk pak logicky začne o to víc dýchat ústy, což vede ke stavu stoprocentní saturace, tedy maximálnímu nasycení krve kyslíkem. A v tom je právě zakopaný pes.
„Když máte v krvi sto procent kyslíku a dýcháte objemově dál, dochází k tomu, že se v krvi zvýší tlak, ten umocní přilnavost kyslíku na proteinu hemoglobinu, což způsobí, že kyslík není vpuštěn z krve do buněčného prostoru. To znamená, že distribuce kyslíku do buněk je pozastavena a kvalitní buněčné dýchání nemůže probíhat. Vy jste pak zákonitě unavení a máte špatnou náladu, protože tělo produkuje hodně stresových hormonů. Na to se vážou další dysfunkce, jako je špatný spánek, nemocnost a podobně. Ústa jsou zkrátka na mluvení, jedení, pití a občas na líbání, ale rozhodně by se jimi nemělo dýchat,“ vysvětluje Rostislav Václavek, který se aktivně zabývá funkčním dýcháním v rámci projektu Pět pilířů zdraví.
Možné důsledky dýchání ústy
|
