Čtenářův crash test Lidl obuvi – díl druhý

| foto: Tomáš Valentíkpro iDNES.cz

Čtenářův crash test Lidl obuvi – díl druhý

  • 0
Testování ve znamení rýmičky, běžek, sněhu a bahna. Uplynulo více než jeden měsíc od prvního dílu mého Crash testu Lidl obuvi, proto přináším novou várku postřehů a informací. Hned ze začátku se přiznám, že se mi nedařilo udržet plánovaných sedmdesát až sto kilometrů týdně. Důvodů je hned několik (aneb správný chlap si vždy musí najít nějakou tu výmluvu).

Prvním důvodem byla pracovní vytíženost. Druhým výměna běžeckých bot za ty běžkařské. Venku se totiž objevila pořádná nadílka v poslední době tak nedostatkového sněhu, s místními nadšenci jsme vytvořili bílou stopu a tu bylo třeba využít. Nemohl jsem zkrátka odolat a čtrnáct dní jsem si užíval především běžeckého lyžování. Další týden jsem vyměnil běžky za sjezdové lyže a boty trochu zahálely. 

Ani v horách jsem na běh nezanevřel, ač jsem byl běhat „jen“ třikrát. Už tak jsem byl za exota, když jsem večer, zatímco si všichni sedli k nějaké té sklence alkoholu, nazul běžecké boty a vyrazil z chaty pryč. Poslední a nejdůležitější překážkou k testování byla závažná mužská nemoc. Ano, všichni to známe, ženy z vyprávění a muži na vlastní kůži – rýmička. Skolila mě v době přechodného počasí a narušila tak mé běžecké plány.

Takže to jen tak na úvod, k důvodům, proč byl můj běh v předchozím měsíci narušen a čím byl ovlivněn. A teď už k samotnému testu. 

Na začátek udám pár statistických údajů. K dnešnímu dni mají boty za sebou 420 kilometrů s pozitivním převýšením přes 18 500 metrů. Většinu těchto kilometrů jsem absolvoval ve sněhu, a to ve všech jeho různých podobách, od břečky až po led. Podrážka tak dosud nezažila žádné běžecké mučeníčko, to nejhorší ji teprve čeká.

Přečtěte si také

Důkladně jsem otestoval alespoň avizovanou membránu TEX, která prý odolává větru, dešti. Jelikož se mi nohy v botách vždy zahřejí, tak je jim úplně jedno, jestli je venku vichřice nebo bezvětří. A zastavovat na návětrné straně se mi opravdu nikdy nechce. Tam snad ale nezastavuje nikdo, proto odolnosti vůči větru nepřikládám žádný podstatný význam.

Zajímavější byla odolnost vůči vodě potažmo sněhu. Vzal jsem si poctivé, savé, bavlněné ponožky, jen ať se membrána ukáže ve svém nejlepším světle. A výsledek? Běžci, kteří netrénují déle než čtyřicet pět minut, můžou jásat a boty směle využívat i za nepřízní počasí. Běžci dálkošlapi mají holt smůlu. Boty nasály tolik vody, že jsem si připadal skoro jako v pohorkách. Přiznávám, že jsem nikdy neměl žádné běžecké boty s membránou. Nedokážu si tak přesně představit, jak dlouho tyto boty dokážou vodě odolávat. Vždy jsem byl spíše zastánce membrány zvané „nalej vylej“. Ta funguje vždy perfektně. U těchto bot však nefunguje vůbec a je to dost znát. Pod pojmem dost si představte 160 gramů vody nasáté v páru bot.

Poslední dva týdny jsou konečně bez sněhu, tak můžu boty podrobit zátěžové zkoušce i v jiných podmínkách. Kaluže a bahno jsou zajímavá změna, reakce bot se ale nemění. Vodě odolávají do čtyřiceti pěti minut běhu a podrážka je v měkkém terénu šetřena výraznějšímu opotřebení. Jen se na ní zbrousily ty miniaturní tečky na vzorku. Tak jsem zvědav, jak se to během dalšího měsíce změní.

Líbil se ti článek?

Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí.

Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme.

Co se týká samotného pohodlí bot, tak mám jen jednu výraznější výtku. Bota je na patách celkem tvrdá a noze se nepřizpůsobí. V kopci tak při dlouhodobém používání cítím nepříjemný tlak na pravé patě. Malá poznámka míří ještě ke tkaničkám - mohly by být o něco kratší. Já je však pro jistotu zavazuji na dva uzlíky, takže mi tento problém zase až tak nevadí. Jinak s botou další problémy nejsou.

Na závěr přikládám i běžeckou fotku. Prý jsou teď dost v módě. Popravdě je to děsně otravné, pořád zastavovat a zkoušet najít nejvhodnější místo. Navíc nemám ajfoun ani smartfoun, a tak to zřejmě není ono. Nicméně nejdůležitější je vyběhnout a nesedět doma na zadku. Zbytek je druhořadý. Běhu a příštímu dílu Crash testu zdar!

Napiš svůj článek i TY

Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. 

Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

Psaní o běhání je někdy náročné.

Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na to, co zveřejní a co ne, bez udání důvodů.

Marek

NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!!