- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Kdo neveri at ale i toto je moc krasna pohadka aby se stala skutkem co
To snad ani není možné, tomu fakt nevěřím!!! Je to smutné, ale nevěřím...
Já jsem bohužel takové štěstí na manžela neměla. Poprvé umyl nádobí po 10 letech manželství (po 13 jsem koupila myčku). Když jsme po 4 letech manželství (s 2 dětmi:3 roky a 3 měsíce) upravovali byt, odstěhoval se k rodičům a nechal mne s dětmi a řemeslníky doma samotnou (samozřejmě jsem kojila a přišla o mlíko - sedřela jsem se). Od tchyně jsem se dozvěděla, že bude jenom ráda, když se rozvedeme, protože bych jí chlapečka zničila (to když dolečoval rýmu a nemohl jí jít otevřít, protože se snažil vypotit teplotu 37,1). A přesto jsem s ním zůstala. Dnes po 21 letech manželství jsem "někde jinde". Mám svou práci a krásné chytré děti, které vědí o čem je máma a o čem otec. Jen se hrozím chvíle, kdy s ním zůstanu sama - nemáme si co říct.