Diskuze

Radkův příběh: Jsem hrdý, když nechám ženu plést

Jsem se svou ženou čtyři roky, máme dvě děti a třetí čekáme. Když jsem si jí bral, tak jsem jí do očí a před mnoha svědky sliboval, že jí zachovám lásku, úctu a věrnost. Jestliže mám soudit sám sebe, zatím se mi to daří.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

loskutak@tiscali.cz

27. 7. 2006 17:16
pohadka

Kdo neveri at ale i toto je moc krasna pohadka aby se stala skutkem co;-O;-D8-o8-o;-€;-€

0 0
možnosti

gh

29. 5. 2006 15:45
kl

>-(Y);-ORvVVVR^;-€8-o:-)

0 0
možnosti

Mír

28. 5. 2006 2:44
Pohádka...??!!!

To snad ani není možné, tomu fakt nevěřím!!! Je to smutné, ale nevěřím... :-(

0 0
možnosti

Dani

24. 5. 2006 23:05
:)

jen vice takovych uvedomnelych muzu, jako je Radek... R^

0 0
možnosti

Zuza

24. 5. 2006 22:42
.

Hezký, ale korektura by neškodila.

0 0
možnosti

Irena

24. 5. 2006 18:31
Radku klaním se Ti

Já jsem bohužel takové štěstí na manžela neměla. Poprvé umyl nádobí po 10 letech manželství (po 13 jsem koupila myčku). Když jsme po  4 letech manželství (s 2 dětmi:3 roky a 3 měsíce) upravovali byt, odstěhoval se k rodičům a nechal mne s dětmi a řemeslníky doma samotnou (samozřejmě jsem kojila a přišla o mlíko - sedřela jsem se). Od tchyně jsem se dozvěděla, že bude jenom ráda, když se rozvedeme, protože bych jí chlapečka zničila (to když dolečoval rýmu a nemohl jí jít otevřít, protože se snažil vypotit teplotu 37,1). A přesto jsem s ním zůstala. Dnes po 21 letech manželství jsem "někde jinde". Mám svou práci a krásné chytré děti, které vědí o čem je máma a o čem otec. Jen se hrozím chvíle, kdy s ním zůstanu sama - nemáme si co říct.

0 0
možnosti