Vánoce jsou skvělým momentem pro společnou hudební produkci a zpěv koled. (ilustrační foto)

Vánoce jsou skvělým momentem pro společnou hudební produkci a zpěv koled. (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Hudba pomáhá dětem se čtením, matematikou i emocemi

  • 9
O pozitivním vlivu hudby, zejména té klasické, se mezi vědci, učiteli i rodiči hovoří již od 50. let minulého století. Změnil se za tu dobu pohled na její roli v procesu učení? A jak ji můžete využít třeba při vysvětlování matematiky?

V 50. letech byla velmi populární tzv. Mozartova teorie, podle které poslech klasické hudby, zejména  právě od Mozarta, zlepšuje výkon dětí v matematice a dokonce zvyšuje jejich IQ. Rodiče proto hromadně kupovali nahrávky klasických hudebních děl. Jeden americký guvernér dokonce navrhoval, aby stát každému novorozenci daroval klasickou nahrávku.

Mozarta do každé rodiny

"Pozitivní vliv hudby na vývoj dítěte je dnes nezpochybnitelný. Nejde jen o vnímání rytmu, ale i harmonie a melodie. Hudba má hodně společného s matematikou, stimuluje mozek , ale k jednoznačným závěrům se u tzv. Mozartova efektu nedošlo. Ovšem prokázaný vliv hudby na pozitivní naladění dítěte a zlepšení interakce mezi rodičem a dítětem tu je. U malých dětí se dosahuje nejlepších výsledků kombinací hudby a pohybu," objasňuje psycholog Jan Kulhánek z Centra Psychoterapie Anděl.

Přestože se nepodařilo prokázat, že by hudba zvyšovala IQ, existuje mnoho studií poukazujících na zlepšení výsledků poté, co dítě začne hrát na hudební nástroj, nebo se jinak seznamovat s hudbou a hudební naukou (např. v červnu zveřejněná německá studie). Rytmus hudby, trvání jednotlivých dob a jejich počítání pomáhají dítěti pochopit matematické koncepty, jako jsou zlomky.

V loňském roce takový program s výbornými výsledky zkoušela Státní univerzita v San Francisku. Třeťáci, kterým se zlomky vysvětlily s pomocí tleskání, bubnování a rytmických říkanek, měli až o 40 procent lepší výsledky v testech než děti, které absolvovaly běžné hodiny matematiky.

Lepší učení i emoce

Ale tím seznam pozitiv nekončí. Hudba pomáhá také se slabikováním a čtením díky rytmizaci, v kombinaci se zpěvem si dítě osvojuje i nová slova, jejich užití a správnou výslovnost. U českých a moravských lidových písní se seznámí s nářečími, které v době obecné češtiny zaslechne jen málokdy. Existuje i teorie, že hudební sluch může dětem pomoci s učením dalších jazyků, protože lépe slyší a napodobují jeho zvuky a melodii.

Kromě toho má hudba potenciál rozvíjet děti po emocionální stránce. "Hudba je zdrojem kooperace, zábavy, společného vyladění, pomáhá prožívat pocity sounáležitosti," uvádí psycholog Kulhánek jen některé z přínosů. Dalšími jsou rozvoj představivosti nebo třeba porozumění emocím.

Psycholog proto matkám i dalším členům rodiny doporučuje, aby dětem zpívali. Nezáleží na tom, jaké písně ani jestli budou perfektně zazpívané. Pokud se v rodině příliš nezpívá, můžete se pokusit vytvořit si nové zvyky, třeba prozpěvování při vaření nebo uklízení již v těhotenství.

Začít můžete dříve, než se narodí

Je známo, že děti již v lůně vnímají okolní zvuky, včetně matčina hlasu a hudby. Prokázalo se dokonce, že si děti prenatálně zaslechnutou hudbu pamatují i po narození, stejně jako si pamatují hlasy rodičů a melodii jazyka, jakým hovoří.

Muzikoterapie se nyní zavádí i pro předčasně narozené děti, kterým se pouští nahrávky povídání a zpěvu rodičů. Tuto praxi zavedla například olomoucká porodnice a její primář Lumír Kantor je s výsledky velmi spokojený. Miminka prý zvuky uklidňují.

Pokud nejste zrovna hudebně zaměřená rodina, možná trochu tápete s tím, kdy začít s jakou hudební aktivitou. "Zpívání, rytmická cvičení na hudbu, tanečky - to vše můžeme dělat už s batoletem," radí psycholog Jan Kulhánek. Pokud si ani s pomocí babiček a tetiček nemůžete vzpomenout na dětské tanečky a rytmické říkanky, neklesejte na mysli. Mnoho školek, mateřských center a lidových škol umění dnes nabízí hodiny hudby a tance pro nejmenší za účasti rodičů.

Navštívit můžete třeba i koncert klasické hudby pro rodiče s dětmi. Například Česká filharmonie pořádá i spoustu workshopů a netradičních akcí pro malé i starší děti. Pokud jsou vám bližší modernější žánry, můžete s dětmi zajít na koncert kapel pro děti jako Kašpárek v rohlíku, Pískomil se vrací nebo BongoBombarďák.

Muzikoterapie na míru

"Aktivní hraní na hudební nástroj zvládne dítě v předškolním věku. Je důležité, aby nešlo ze strany rodičů o dril, ale hru, o zábavu," zdůrazňuje Kulhánek. A připomíná nedávno publikovanou čínskou studii. Podle ní měly děti, které od útlého dětství hrály na hudební nástroj, lépe vyvinuté části mozku zaměřené na jazyk, plánování a rozvrhování času, stejně jako ty související se sluchem a sebeuvědoměním. A to i přesto, že se hrou přestaly zabývat již před mnoha lety.

Má i reprodukovaná hudba na děti pozitivní vliv, nebo to na ně působí jen jako ruchy v okolí? "Každá hudba i styl mají své místo. Aktivní hudba má samozřejmě větší atmosféru, větší schopnost posluchače vtáhnout, přeladit. Je to také kontaktem s muzikanty, přirozenými vibracemi v prostoru. Doma můžete zážitek vylepšit třeba společným zpěvem s nahrávkou," odpovídá psycholog z Psychoterapie Anděl.

A co žánr? "Hudební styl souvisí s momentální náladou, věkem, sociálním kontextem, různé styly mají různou energii. Některá hudba je relaxační, jiná emotivní, další energická, nebo přemýšlivá. Schopnost přeladit svou náladu pomocí hudby můžeme využít pro vlastní  'muzikoterapii'," navrhuje psycholog Jan Kulhánek.

, pro iDNES.cz