Udržitelná móda nemusí vždy stát tisíce.

Udržitelná móda nemusí vždy stát tisíce. | foto: H&M

Udržitelná móda nemusí být ta nejlepší, pokud obletí celou planetu

  • 1
Móda je údajně druhý nejšpinavější průmysl hned po tom ropném. Sice nejsou k dispozici žádné údaje o tom, kdo to kdy a jakým způsobem počítal, pro účely marketingové podpory udržitelných kolekcí však tento fakt slouží skvěle.

Malí návrháři začali svou tvorbu označovat za slow fashion, vznikají samostatné značky jen proto, aby byly udržitelné a v neposlední řadě se přidávají mezinárodní oděvní řetězce, které do desítek zemí světa šíří své udržitelné kolekce.

Používat jednorázové obaly a brčka se stalo ukázkou hříšného chování už pár let zpátky. Na stejnou úroveň aspiruje také nošení triček z umělých materiálů, které nejde recyklovat nebo džínů, při jejichž výrobě se nešetřilo s vodou. Módní svět podlehl atmosféře ve společnosti a vládnou mu udržitelné kolekce.

Vysněná představa o udržitelné módě

Jedním ze základních znaků udržitelnosti je způsob získávání materiálu. Ten by měl být, pokud možno recyklovatelný a úplně nejlépe již recyklovaný. Známe řadu materiálů, které lze lépe či hůře recyklovat a znovu použít. Polyester byl ještě donedávna v kategorii nerecyklovatelných, avšak s postupem technologií je již jeho recyklace možná a snazší, než se dříve zdálo. Příkladem již recyklovaných materiálů bývají právě oděvní kousky polyesterové, přičemž materiál byl získaný z PET lahví. Takovou kolekci bund například letos v zimě uvedl na trh britský oděvní řetězec F&F. Známá je také značka Adidas, která před lety představila úplně první tenisky vyrobené z plastů vylovených ze světových oceánů.

Certifikáty pomáhají orientovat se v informacích o tom, z čeho a jak je oblečení v obchodech vyrobeno.

Při výrobě takzvaně udržitelného produktu se předpokládá, že je kladen důraz na vhodné a adekvátní pracovní podmínky všech, kteří se na výrobě podílejí. Stále častěji se mezi důležité parametry slow fashion řadí úspora spotřebované vody. Na tento aspekt cílí zejména větší oděvní řetězce se svými denimovými kolekcemi. Právě džínovina je snad nejnáročnějším produktem co do spotřeby vody jak na výrobu, tak na následné barvení. Například řetězec Lindex již řadu let prezentuje svou Better Denim kolekci. Poslední produkty vznikají za použití pouhých dvou litrů vody během pracího procesu, což znamená výrazné snížení oproti běžným 3,5 tisícům litrů vody na jeden pár džínů.

Proč nálepka udržitelný neznamená lepší

Dodržet všechny ideální parametry výroby udržitelného módního kousku je bezpochyby náročné. A slovo udržitelný se stává mantrou, která velmi dobře táhne zákazníky. Nic není černobílé, proto je dobré si vždy ujasnit, co je pro vás v oblasti udržitelné módy prioritní. Je to férovost k zaměstnancům? Lokální výroba? Recyklovatelné materiály? Když se rozhodnete, bude se vám udržitelný módní kousek hledat lépe. Jen je dobré se zamyslet, zda tričko z bavlny vypěstované 500 kilometrů daleko je opravdu o tolik horší než tričko z biobavlny, která za vámi cestovala 1 500 kilometrů. Nezanechala přeprava přes celou zeměkouli na životním prostředí mnohem větší stopu?

Proto mějte na paměti, že štítek slow, eco, fér a bio na oděvu není vždy jasnou volbou v porovnání s úplně normálním kouskem. Většina zejména nadnárodních fast fashion řetězců totiž ve svých udržitelných kolekcích pracuje jen s částí parametrů, které pod udržitelnou módu řadíme.

Od Zary po drobné hráče

Poslední udržitelná kolekce řetězce H&M Conscious deklaruje používání pouze recyklovaných nebo bio materiálů, přesto se v řadách odborné veřejnosti nesetkala s ovacemi. U podobných kolekcích by prodejce měl vždy uvádět množství použitého recyklovaného či bio materiálu, což H&M neudělalo. I proto se setkalo s kritikou a označením kolekce za příklad greenwashingu.

Také značka Zara pracuje na zlepšení reputace z pozice fast fashion řetězce. Přislíbila, že do roku 2025 budou veškeré její produkty pouze z bavlny, lnu a recyklovaného či recyklovatelného polyesteru.

Také Converse má kolekci ze 100% recyklovaného polyesteru, který pochází z použitých PET lahví.

Velkou propagátorkou udržitelné módy a její průkopnicí mezi luxusnějšími značkami je návrhářka Stella McCartney, která na aspekty slow fashion ve své tvorbě dbá již velmi dlouho.

Do udržitelnosti se s horlivostí pouští i známé osobnosti. Ukázkou je značka české herečky Dominiky Býmové White Sage. Ta pracuje podobně jako jiné udržitelné společnosti s myšlenkou nadčasovosti, a proto nevyužívá systém sezonních kolekcí. Oděvní kusy se šijí v českých dílnách a využívány jsou pouze materiály s mezinárodně uznávanou certifikací GOTS, která slibuje bio kvalitu.

Cestou slow fashion se vydala dnes již známá česká značka Bohempia. Na kontě má výrobu tenisek a oblečení z konopí. Pěstování této rostliny je ekologické a materiál z ní vytvořený se pyšní vysokou životností.