Vlastník nemovitosti, kterým je zlínská firma Elitex strojírna, v uplynulých dnech poslal obci nabídku na odkoupení pozemku pod ním po jeho demolici.
„Zámek je oplocený a zajištěný. Ale dál tam zatéká, takže při současném počasí je těžké odhadovat, co se může stát. Další postup řeší s vlastníkem stavební úřad, ale komunikace je, co vím, docela složitá. Každopádně obec nyní dostala nabídku, zda je ochotná po demolici odkoupit pozemek,“ shrnul dění poslední kolem zámku starosta Dlouhé Loučky Ladislav Koláček.
Zchátralý zámek |
Nabídku budou projednávat obecní zastupitelé na zasedání v polovině října, řada z nich v tom vidí šanci zbavit se rozpadající se ruiny, která obec už pouze hyzdí.
„Co jsem se s některými členy bavil, tak s odkupem většina souhlasí, ale možná budou chtít ještě jednání o snížení ceny, protože při požadovaných 500 korunách za metr čtvereční celková částka dosahuje 3,3 milionu,“ nastínil Koláček.
Bourání zámku by mohla přežít alespoň kaple
Podle mluvčího uničovské radnice Marka Juráně stavební úřad místo opakovaně kontroloval. Navzdory silným bouřkám, které zasáhly region v červenci a srpnu, se zatím stav budovy nijak dál nezhoršil.
„Vlastník po zřícení zdi odstranil uvolněné zdivo a provedl úpravy ve dvoře. Stavební úřad s ním nadále jedná a stavem objektu se dál zabývá. Pokud je ale místo zabezpečené, lze nařídit odstranění stavby ve špatném stavu pouze v případě, že je to podloženo statickým posudkem,“ doplnil.
Podívejte se, jak vypadal zámek po zřícení desítek metrů zdi
10. dubna 2017 |
Ve hře dál zůstává alespoň záchrana zámecké kaple, aby obci zůstala na zámek hmatatelná vzpomínka.
„Vlastník by byl ochoten kapli při bourání vynechat. Já o její zachování stojím, samozřejmě to bude opět záležet na rozhodnutí zastupitelů, ale řada z nich to vidí stejně. Potom bychom mohli připravit projekt na opravu a zkusit na ni získat dotace,“ shrnul starosta.
Oprava zámku by už před lety stála nejméně čtvrt miliardy
MF DNES pokusila kontaktovat i firmu Elitex strojírna, které zámek patří řadu let, veřejně dostupná telefonní čísla jsou ale zrušená. Společnost už před několika lety obci nabídla i samotný zámek. Ta ale o budovu, která chátrá už od částečného vyhoření v roce 1986, po němž byla jen provizorně zastřešena a nic na tom nezměnil ani porevoluční přechod do soukromých rukou, nestála. Už tehdy totiž odhad ceny nutných oprav mluvil o částce čtvrt miliardy korun.
„I kdybychom na to sehnali dotace, finanční spoluúčast by pořád byla nad naše možnosti,“ vysvětlil už dříve Koláček.
Zámek navíc už ani formálně není památkou, na návrh vlastníka byl v roce 2014 ze seznamu kulturních památek vyřazen.
Historie stavby, jejíž neodvratný konec předznamenalo na začátku dubna zřícení několika desítek metrů jedné z hlavních zdí propojujících dvě křídla, sahá až na počátek 18. století. Původně barokní zámek nechal v letech 1708–1709 na místě někdejší tvrze vystavět velmistr řádu německých rytířů Franz Ludwig z Beirheimu.
Za napoleonských válek sloužil jako lazaret, ve 30. letech 19. století se pak dočkal rozsáhlé klasicistní přestavby a přibyla kaple. Rovněž během první světové války sloužil jako lazaret, na začátku té druhé byl zabaven nacisty a vznikl zde zajatecký tábor. Za komunismu se pak stal majetkem státu a do poloviny 80. let tu byly sklady obuvi.
